Mnichovice – územní plán
V rámci sídelní struktury reprezentují Mnichovice typický obytný satelit příměstského území hlavního města. Intenzivní vazby mezi Mnichovicemi a Prahou vyplývají z velmi dobré vzájemné dopravní dostupnosti obou sídel a zároveň z polohy Mnichovic v atraktivním přírodním prostředí.
Pavel Hnilička Architects+Planners , 4. 2. 2011
PAVEL HNILIČKA, MAREK ŘEHOŘ, VERONIKA ŠINDLEROVÁ / PAVEL HNILIČKA ARCHITEKTI
Průzkumy a rozbory byly připraveny v lednu 2010 jako podklad pro zpracování územně plánovací dokumentace.
V rámci sídelní struktury reprezentují Mnichovice typický obytný satelit příměstského území hlavního města. Intenzivní vazby mezi Mnichovicemi a Prahou vyplývají z velmi dobré vzájemné dopravní dostupnosti obou sídel a zároveň z polohy Mnichovic v atraktivním přírodním prostředí. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždějících do Prahy za prací se pohybuje v rozmezí 40–49 % a tento trend stále roste. V Mnichovicích je trvale hlášeno 2960 obyvatel, v letních měsících však tento počet vzrůstá až na 6700 lidí.
Hranice města Hledání hranice města je v době drancování volné krajiny a rapidního nárůstu zastavěných ploch nelehkým úkolem. Hranice mezi sídlem a volnou krajinou bývají nečitelné a někdy zástavba pokračuje tak, že se sídla mezi sebou navzájem spojují. Určit, kde se má stavět a kde už nikoli (tj. vymezení zastavitelného území) je zásadním a nejdůležitějším rozhodnutím územního plánu. Architekt Roman Koucký tuto hranici nazývá ve své teorii elementárního urbanismu „první čarou urbanismu“. Více k tématu
Zastavitelné území podle hranic platného územního plánu z roku 2002 tvoří v součtu 371 ha. Při terénních průzkumech jsme zkoumali jeho skutečnou hranici, kterou jsme zanesli do výkresové dokumentace. Naším cílem bylo vést tuto hranici přehledně, jednoduše a kompaktně. Pokud se v obci nachází nezastavěný pozemek, který je obklopen zástavbou a často je i vybaven technickou infrastrukturou, zahrnuli jsme jej do rámce zastavěného území. V rámci zastavěného území jsou tyto pozemky evidovány pod položkou „nevyužité rezervy v zastavěném území“ (28 ha). V době zpracování průzkumů bylo v Mnichovicích zastavěno celkem cca 289 ha plochy obce včetně 29 ha nevyužitých rezerv v zastavěném území. Za zastavěné území tedy považujeme území o rozloze 289 + 29 = 318 ha. Nezastavěné pozemky ležící na okraji zástavby, avšak na území zastavitelném, jsme evidovali pod položkou „rezervy mimo zastavěné území“ (53 ha). Podle současného územního plánu je v Mnichovicích celkem 82 ha rezerv, což činí 9,9 % plochy celého katastru města. K datu zpracování průzkumů a rozborů byl od města předán seznam žádostí o změnu územního plánu města. Žádosti o převod z nezastavitelného do zastavitelného území pokrývají celkem 101 ha, což činí 12,2 % plochy katastru města. Ze součtu rezerv je patrné, že žádosti o další rozšíření zastavitelného území převyšují rezervy o 20 ha a že by jejich zpracování mělo být pečlivě zváženo. V § 55 odst. 3 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů je stanoveno: „Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.“
Struktura zástavby
Současná struktura města je nejlépe čitelná v tzv. schwarzplanu – černém obtisku zastavěné plochy domů na bílém pozadí. Odfi ltrováním ostatních vrstev dostaneme výkres, který je esencí města. Výkres, který vypovídá o kvalitě veřejných prostor ulic a náměstí. Na obtisku Mnichovic čteme na první pohled Masarykovo náměstí, úsek Ondřejovské ulice v centru, Pražskou ulici, spodní část Jiráskovy ulice a několik málo dalších ulic v centru. Tím ovšem čtení obtisku končí, protože struktura se dále rozpadá do nahodilé směsi soliterních staveb. Vidíme, že veřejné prostory města strukturu postrádají, že jsou nečitelné, tedy, že neexistují. V těchto souvislostech se nelze zbavit otázky, zda jsou Mnichovice opravdu městem. Odpověď zní ano, jenže pouze zhruba na 33 ha, které mají městskou strukturu – tj. pouze 9 % plochy ze zastavitelného území města. Ostatních 91 % plochy sídla tvoří zástavba neměstská ve formě „sídelní kaše“ neboli „urban sprawl“ (především rodinné domy a chaty). Přitom se zdá, že nechybí mnoho a rozptýlená řídká zástavba může pokrýt celé katastrální území města, jak se tomu často v okolí Prahy děje.
Hustota osídlení
Ačkoli je hustota osídlení údaj kvantitativní, dotýká se kvality bydlení zejména na okrajích měst. V tzv. sídelní kaši (urban sprawl) řídká zastavěnost kvalitu bydlení výrazně zhoršuje. Brzdí celkovou životaschopnost území a zabraňuje vzniku kvalitních veřejných prostranství. Bylo by ovšem přehnané a příliš jednoduché tvrdit, že větší hustota osídlení automaticky znamená kvalitnější bydlení. Jakkoli je nutno považovat hustotu osídlení za důležitý faktor urbanistického plánování, není samozřejmě faktorem jediným. Jednoznačně však patří k základní defi nici města. Prostorová blízkost mezi domy vytváří městský charakter. Zahušťování sídelní kaše může vrátit život veřejným prostranstvím, připravit podmínky pro zdravý rozvoj kompaktních čtvrtí s dostatkem parků a zeleně, kde se budou prolínat různorodé aktivity. Mohou tak vzniknout místa, kde lidé mohou zároveň bydlet, pracovat a trávit volný čas. Zahuštěním lze nabídnout kvality rodinného domu a zároveň kvality městského prostředí. Jedním z faktorů ovlivňujících měření hustoty osídlení je měřítko dané oblasti a způsob jejího ohraničení. Obecně platí, že čím větší oblast je vybrána, tím je měřená hustota osídlení menší. Bereme-li v potaz celé město, přibývají tak plochy pracovních míst, parků, veřejných budov, dopravních staveb atd., které se zpravidla do výpočtu hustoty osídlení menších celků nezahrnují. Pro vzájemné posuzování hustoty osídlení je proto nutné předem přesně určit, kde se nachází hranice posuzovaného území. Budeme-li vycházet z administrativních hranic, mohou dvě oblasti stejné plochy vykazovat stejnou hustotu osídlení, ač jedna je přitom hustší než druhá. Jedna oblast může být částečně hustě zastavěna na jednom místě, s významným zastoupením parkových ploch, a druhá oblast pak zastavěna řídce po celé své ploše. Proto jsme pro výpočet provedli rozdělení ploch do okrsků se stejným charakterem zástavby a k nim pak spočítali příslušnou hustotu. Hustoty osídlení jsou v Mnichovicích velice nízké a ani v centrální části nedosahují hodnoty 30 obyvatel/ha, což strukturálně odpovídá velmi rozptýlené zástavbě rodinných domů. Při zhuštěné řadové zástavbě rodinnými domy s vlastní zahradou na menších parcelách lze docílit hustoty osídlení 60–80 ob./ha. O skutečné městské zástavbě lze hovořit až od hustoty osídlení 100 ob./ha výše. Pro srovnání můžeme uvést příklad městské blokové zástavby pražských Vinohrad, kde je hustota osídlení asi 330 ob./ha. Obecně platí, že nízká hustota osídlení cca 30 ob./ha vytváří závislost na používání osobního automobilu jako jediného smysluplného dopravního prostředku. Od hustoty 50 ob./ha začíná dobře fungovat veřejná doprava (vzhledem k rentabilitě a četnosti spojů) a při hustotách nad 100 ob./ha začnou ve městě hrát významnější roli pěší vazby. Nízká hustota osídlení v Mnichovicích vypovídá o tom, že jsou spíše obytnou a rekreační zónou pražského regionu, přístupnou po železnici a dálnici D1, než samostatným městem. Z výpočtů hustot osídlení jasně vyplývá, že ve stávajícím zastavěném území jsou velké rezervy a zábor volné krajiny by měl být minimální. Je jasně vidět, že v řídce osídleném Božkově a Myšlíně se obchodu a službám vůbec nedaří, v centru fungují spoře, a to ještě díky tomu, že leží ve spádové oblasti širšího okolí přístupné automobily.
Funkce v území
Doba funkčního zónování, zdá se, již pomalu odeznívá. Systém oddělování funkcí na hlavní funkce: práci, bydlení a rekreaci, mezi nimiž se vytváří funkce dopravní, se ukazuje z mnoha důvodů jako problematický a je kritizován již od šedesátých let minulého století. Důvod vzniku funkčního zónování pramenil z problému čadících a hlučných továren uprostřed města – proto se vymýšlely cesty, jak je vymezit do oddělených lokalit. Dále ovšem funkční zónování postrádá smysl. Vymezování rozsáhlých oblastí například pouze pro bydlení vytvořilo místa, kam lidé jezdí pouze přespávat, a ty se nikoli neprávem nazývají „sídlištními noclehárnami“ s nedostatečnou vybaveností. Mnichovice mají k tomuto stavu výrazně nakročeno.
Objednatel město Mnichovice Architektura, urbanismus Ing. arch. Pavel, Hnilička, Ing. arch. Marek Řehoř, Ing. arch. Veronika Šindlerová Přírodní podmínky Ing. Jan Šteflíček Dopravní řešení Ing. Jiří Tomášek Městské inženýrství Ing. Jitka Thomasová Velikost řešeného území 831 ha
Psáno pro časopis Architekt
- Autoři: Pavel Hnilička, Marek Řehoř, Veronika Šindlerová
- Ateliér: Pavel Hnilička Architects+Planners
- Země: Česká republika
- Stavebník: Město Mnichovice
- Město: Mnichovice
