Mladým z Tilburgu se blýská na lepší časy
Architektonické řešení sociálního bydlení pro mladé od architektů z Nizozemí.
Jeroen Wouters , 10. 3. 2011
V blízkosti nové železniční stanice v Tilburgu, přibližně 29 metrů od železniční trati, byly postaveny tři bloky sociálního bydlení. Rozložení bytů bylo určeno dvěma faktory – hluk železnice přicházející ze severu a široký výhled do krajiny směrem na jih. Obývací pokoje s velkými balkony byly proto nasměrovány na jih a ložnice na sever. Zakázka požadovala přibližně 113 apartmánů a přízemí pro komerční prostory se zdravotnickým zaměřením. Na konečný výsledek mělo vliv několik aspektů. Zejména podélný tvar pozemeku, požadavky plánu a hluková zátěž. Výsledné tři bloky mají podobu železničních vagónů spojených skleněným zábradlím, které chrání ostatní domy v této oblasti před hlukem železnice. Malé byty na prvních dvou podlažích mají rozlohu zhruba 49 m2 a jsou vybaveny velkými atypickými balkony. V posledním patře jsou větší byty o rozloze100 m2 se širokým výhledem do krajiny.
Snažili jsme se bloky formovat jako protáhlé městské vily s navazující fasádou, která by tomuto sociálnímu bydlení dodala luxusnější charakter. Během práce na návrhu fasády byl každý učiněný krok tím zásadním. Vzhledem k naší snaze o vytvoření fasády s opakujícími se prvky, měla jakákoliv změna vliv na dispozice každého bytu. Myšlenku opakování jsme převzali z prací holandského umělce Jana Schoonhovena, který vytvářel bílá trojrozměrná umělecká díla s geometrickými prvky v mřížkovité formě. Tato jednoduchá forma měla tak silný efekt, že zmizela jakákoliv potřeba přidání jiných materiálů či barev. Tento nápad jsme rozpracovali pro celou fasádu, což všem třem budovám dodalo velmi působivý vzhled. Severní strana musela být uzavřena kvůli hluku a riziku požáru při vlakové nehodě.
Z těchto důvodů byly na severní straně postaveny uzavřené prosklené ochozy, přičemž však ložnice potřebovaly mít možnost větrání. Řešením těchto rozporuplných požadavků bylo vytvoření venkovního klima s větracími mřížkami v podlaze všech ochozů k zajištění čerstvého vzduchu. Obývací pokoje na jižní straně by měly mít jasný výhled z balkonů do okolní krajiny. Použili jsme mříže, které se z určitého úhlu pohledu opticky uzavřou, přičemž při kolmém úhlu pohledu zůstávají opticky otevřené. Tím se na jižní fasádě podél tří budov tvoří různé vzory. Tyto bílé proužky jsou precizně vypracovány do ostrých hran, které házejí ostré stíny. Stíny pak mají jemné odstíny barev (bílé, šedé a černé) a jsou tak výplodem samotné přírody v závislosti na počasí. Proto jsme tuto fasádu definovali jako typicky holandskou, odvozenou z tradice holandských malířů, jako jsou Vermeer a Rembrant.
Koncept
Stavba se skládá ze tří bloků stojících rovnoběžně s železnicí (ve vzdálenosti 29 m od ní) a slouží jako hluková stěna pro domy stojící za ní. Pro zkrácení celkové délky je stavba rozdělena na tři samostané budovy. Fasáda je kolem dokola obložená bílými kazetami, čímž je stavbě dodán charakter městské vily. Přestože se tyto tři budovy nacházejí v blízkosti železnice, veškeré dění je směrováno na jih a k lesům, kde převažuje klid. Díky prostorové orientaci stavby, skleněné fasádě a velkým balkonům, mají i malé byty luxusní charakter. Také na severní straně jsou v ložnicích velké prosklené plochy, aby sem mohlo pronikat denní světlo. V chodbě jsou umístěny elektroměrové skříňky s prosklenými a světle šedými dvířky. Na jihu jsou balkony odděleny neprůhlednými skleněnými panely, které propouštějí dost světla, takže působí prosvětleně a a elegantně. Kromě toho také tvoří měkký přechod mezi interiérem a exteriérem.
Materiál
Hlavní část budovy má fasády z betonu a z hliníku. Mezi vnitřní izolovanou betonovou fasádou a tou vnější bílou hliníkovou jsou schodiště, chodby a balkony. Do černě lakované ocelové konstrukce jsou položeny dřevěné podlahy. Bílé kazety jsou vyrobeny z hliníku a jsou vytvarovány do tenkého hliníkového “sendviče”. Na severní straně je na chodbách ocelová mříž, která slouží jako přirozené větrání přes chodbu. Ložnice v tomto koridoru tak mohou být větrány, aniž by byly rušeny hlukem železnice. Vzduch proudí budovou z prvního patra a odchází střechou ven - na chodbách se tak udržuje venkovní klima. Bílé kazety na jižní fasádě jsou vyrobeny z kovové mřížky, takže je přes ně výhled ven z obývacího pokoje. Pokud je budova pozorována pod určitým zkoseným úhlem, jeví se mřížky na kazetách jako uzavřené. Schody jsou vyrobeny z černě lakované oceli, což jim dává masivní vzhled. Mezi budovami jsou stěny, které pro okolní domy snížují hluk železnice a jsou vyrobeny stejným způsobem jako celá stavba.
Tento projekt nabízí bydlení pro mladé 113 bytů k pronájmu, z nichž je:
64 bytů o velikosti 48 m 2 za sociální nájemné pro mladé 9 bytů o velikosti 48 m2 pro zdravotní péči, tyto byty mohou být kombinované jako 2 v 1 12 bytů o velikosti 86 m 2 za sociální nájemné 22 bytů o velikosti 106 m 2 za tržní nájemné 14 bytů o velikosti 48 m2 a 1 byt o velikosti 86 m2 pro mládé členy institutu RIBW (Regionaal Instituut Begeleid Wonen) 1,115 m2 komerčních prostor (fyzioterapie, lékař, lékárna) a sociální práce IMW (Ústav sociální práce) v přízemí
Projekt je zpracován systémem zvaným “design and build”.