Místo autostrády městská třída. Ulice Frýdecká a Bohumínská v centru Ostravy se změní

Původně tudy vedla okresní silnice ze Slezské Ostravy do Frýdku Místku, kolem stály městské domy. Nedaleko je také radnice a Slezskoostravský hrad. Dále tu byly i hornické kolonie a doly, město se postupně vyvíjelo.

Území však v 70. letech 20. století dostalo těžkou ránu. Ulice byla napřímená, rozšířená na čtyři pruhy, domy kolem šly k zemi. Vznikla čtyřproudá komunikace, ulice Frýdecká a na ni navazující Bohumínská, které město dělí na dvě části. Chodníky na mnoha místech chybí, přechodů pro chodce je tu jen několik, na druhou stranu se většinou dá dostat jen pomocí podchodů. Silnice znesnadňuje také přístup k řece Ostravici, kterou ve velké části kopíruje.

Je to prostě kus města, sloužící hlavně autům. Těch tu přitom nejezdí zase tolik: „Intenzita dopravy v nejvytíženějších částech je to 10 – 20 tisíc aut za den,, v nejvytíženějších částech je to 10 – 20 tisíc aut za den,“ říká architekt Pavel Řihák i z Městského ateliéru prostorového plánování a architektury MAPPA; je to asi polovina oproti nejrušnějším ostravským komunikacím. „Bylo nutné prověřit, co by se s tím dalo dělat. Město i městský obvod vnímají  ze strany developerů poptávku po koupi městských pozemků v této oblasti,“ vysvětluje architekt. Aby se pozemky nenabízely bez rozmyslu, bylo potřeba vyřešit novou koncepci ulic. Město Ostrava proto zadalo urbanistickou studii.

Za třicet let

Studie prověřila, jak silnici zúžit. V severní části budou provozu stačit dva pruhy. V celé délce přibudou cyklostezky a pohodlné chodníky se stromořadím, přechody a zálivy pro zastávky veřejné dopravy.

Autoři projektu z české pobočky švédské projekční kanceláře AFRY chtějí, aby se z Frýdecké a Bohumínské stala plnohodnotná městská třída. Tu definují takto: „Kvalitní veřejné prostranství ohraničené kompaktní zástavbou. Komfortní spojení lokalit podél řeky Ostravice, kde je férově rozdělený prostor pro pohyb všech osob (chodec, cyklista, pasažér i řidič). Ulice dobře propojená se svým okolím, která nevytváří žádnou bariéru.

Vyloučila se také varianta vést dopravu tunelem: "Tunel nedisponuje žádnými křižovatkami ani sjezdy, je tudíž určen jen pro tranzitní dopravu," píše se ve studii. Autoři jmenují i další argumenty proti tunelu, podstatná je také vysoká cena; odhadují se 4 miliardy korun.

Nebude to samozřejmě ani jednoduché ani rychlé: „Je to obrovské území, které má 330 hektarů a projde mnoha fázemi,“ řekla architektka Martina Holubová na vyhlášení ceny Urbanistický projekt roku 2024. „Je to běh na dlouhou trať, možná třicet let,“ zaznělo také na vyhlášení. Ocenění může pomoci dostat vizi k lidem a také ji postupně zhmotňovat.

Soutěž Urbanistický projekt roku pořádá Nadace ABF a má podpořit „realizaci kvalitních územních i regulačních plánů i urbanistických studií.“ Spolu s nadací soutěž vyhlašují Ministerstvo pro místní rozvoj, Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a další organizace; jejich zástupci zasedli také v porotě.

Více k tématu

A Architektura

Z výdušné jámy kanceláře. Průmyslová stavba v Ostravě se proměnila v sídlo marketingové firmy

29. 1. 2024

A Architektura

Černá louka se stane zeleným srdcem města

10. 7. 2023

Vybírali s celkem 15 projektů – 7 z nich bylo z Prahy, další z Libereckého, Jihočeského, Plzeňského, Zlínského kraje a z kraji Vysočina. Zvítězil nakonec ten moravskoslezský.

Aktuálně jsou všechny projekty do konce září 2024 k vidění na výstavě v Galerii Nadace ABF, Václavské náměstí 31, Praha 1 a seznámit se s nimi bude moci veřejnost i na veletrhu FOR ARCH 2024. V průběhu roku je uvidíte i na ředě dalších akcích a místech po celé České republice.