Měď v architektuře: Vědecké centrum Svalbard

Budova poskytuje prostory i pro Muzeum Svalbard. Tento projekt je největší budovou v Longyearbyenu a na Špicberkách. Izolovaný měděný střešní povlak obepíná všechny celky a vytváří jednu celistvou vnější slupku, která byla vytvarovaná s ohledem na proudění větru a sněhové závěje. Kvůli ujištění se, že sněhové nánosy před dveřmi a okny nezpůsobí nežádoucí potíže, byly provedeny klimatické 3D simulace. Během tohoto procesu byl střešní povlak velice přizpůsobivý k softverem určeným podmínkám, jak ohledně reakcí na geometrické změny, tak při simulaci klimatických podmínek. Budova je vyvýšena a stojí na sloupech, aby se vyvarovala tání věčného ledu – jediné věci, co by celou stavbu pevně držela. Hlavní konstrukce je ze dřeva, aby se zabránilo tepelným rozdílům a prostor byl snadněji upravitelný. Vnější měděná střecha je zpracovatelná i při nízkých teplotách. Proto se daly stavební práce provádět i za studeného počasí.

Důležitým aspektem bylo vytvořit v budově veřejná prostranství a pasáže, místo jako vnitřní svět (“interior campus”), která zajišťují v tmavé a chladné zimě velice přátelské a světlé místo na setkání. Smrkovým dřevem pokryté prostory vytváří komplexní geometrii, která ladí s vnějším povlakem budovy - efektivita cirkulace je maximalizovaná, a stejně tak nabízí různé pohledy a dojmy. Technická infrastruktura je zabudovaná v nakloněných zdech interiérů. Použití barev je důležité v takovém přírodním prostředí, kde barevnost vzácná. Fyzikální i virtuální modely byly důležitými pomůckami při plánování, dokud se nevyrobil přesný model (v poměru 1:50), který se pak používal při pracích v terénu. Dánsko/islandský umělec Olafur Eliasson připraví rozsáhlou instalaci ze skla na okna v hlavním sále. Tento projekt byl v roce 2007 mezi prvními šesti vyvolenými (shortlist) v soutěži "Měď v architektuře", v kategorii evropských projektů. Tato budova je OCENĚNÝM projektem soutěže "Měď v architektuře" roku 2007 v kategorii evropských projektů.