Měď v architektuře: Pomíjivá hvězda

Dočasný pavilon, nacházející se na centrálním náměstí Domplatz, kontrastuje svým moderním pojetím s historickým centrem města a představuje spojení výstavních síní muzea s katedrálou komory umění. Projekt pavilonu byl výsledkem spolupráce mezi školou architektury Münsteru a architektonické firmy "modulorbeat". Veden architekty Marcem Günnewigem a Janem Kampshoffem, navrhnul tým - původně 33 studentů - různé pracovní návrhy.

Zlaté řešení

Porota nakonec rozhodla ve prospěch "zlatého řešení" ve tvaru hvězdicovité budovy s tvarem stylizovaného kříže, vyznačující se fasádami ze zlaté slitiny mědi. Dočasný pavilon pro komunikaci umělecké události není pro Münster úplnou novinkou. Před pěti lety vytvořil modulorbeat podobný typ budovy, u níž také použil tuto slitinu mědi.

Pavilon fungoval jako "živá dílna" a hostil vzdělávací lekce umění, které se konaly souběžně s výstavou. Při pohledu přes prosklené koncové stěny pokračuje jednoduchý, nezdobený design směrem do interiéru. Nosná konstrukce, vyrobená z masivního dřeva nebo křížem vrstveného řeziva, představuje zcela odhalený povrch podlah, stropů a stěn, a rovnoměrně prosvětluje dřevěnou září - jako osm pracovních stolů, sestavených samotnými účastníky projektu.

Modulované fasády

Fasády ze slitiny mědi byly podle požadavků architektů svisle modulovány jedinečnými, nepravidelnými vlnitými profily, připomínajícími měchy. Ty byly vyrobeny rychle, levně a bez jakýchkoliv zmatků specializovanou firmou, využívající vlastní specializovanou technologii profilování. Pavilon Zlatá nádhera představuje nekompromisní homogenní zlatý objekt, členěný pouze koncovými stěnami kříže, s krytými, zapuštěnými dveřmi nebo bezešvým plným zasklením.

V době, kdy budete číst tento článek, bude pavilon již demontován. Ale bude znovu, s využitím všech původních materiálů, vystavěn v místní škole, kde se bude používat pro výuku umění a dalších předmětů: montáže a trvalé udržitelnosti.