Matrix, technokultura a virtuální architektura VII

Podle zavedených dobrých pravidel klasické moderny se sluší uvést v předběžném resumé nejen výzvu a aspiraci autora těchto řádků, ale vyslovit i varování. Tady je, byť formou metafory: německý historik sledující po několik generací osudy vážené a mocné patricijské rodiny v hanzovním městě přes všechny peripetie, úspěchy, prohry, tápání až do konečného selhání, vyčerpání a vytracení, uzavírá svoji práci příznačnými slovy, do nichž rezultuje víc než konstatace historické fakticity a která snad ani nemusíme překládat: „Der Mensch geht von Unwirklichkeit zu Unwirklichkeit.“ Hořká bilancující slova historika, který na konci výzkumu prohlédá skze historické dannosti povahu lidského pobytu. Význam těchto slov můžeme pozměnit a rozšířit-v našem světě na přelomu tisíciletí, tedy ve světě, kde se prostupuje realita s virtualitou a kde se stále intenzívněji odskutečnuje realita a simulovaný svět naopak získává na síle, se tato slova mění v mene tekel.Na úplný závěr provedeme postmoderní odlehčení tématu. Prožíváme krizi kultury a civilizace? Nadále platí zůstaňme hraví, „kultura a krize se k sobě mají jako Laurel a Hardy“? (T.Eagleton)Z těch největších krizí (17. století a třicetiletá válka, krize přestavby politické obce na rozhraní 18. a 19. století) vždy nakonec vyrostly nové nosné perpektivy (moderní experimentální věda galileovsko-karteziánského typu ze 17. století, občanská společnost a industrialismus z konce 18. a počátku 19. století). Perspektiva vyrostla i z nejhroznějšího 2O. století, zejména jeho konce: genové inženýrství, informatika, interaktivní média, technokultura.Obr 22 – 23 Virtualita je jeden ze způsobů přivlastňování světa, jde v něm o navázání vztahů s věcmi, k dějinám, k lidem a sobě samému v doposud v tak masivním rozměru nepoznaném rozsahu kontingentnosti, alternativnosti a novém druhu disponibility. A snad právě ve vztahu k masívním účinkům nových technologií a lidskému parametru lze určit míru nezbytnosti obratu od trivialit k podstatnému, k podstatě a „provozování“ kalkulujícího myšlení, které tvoří spodní proud těchto událostí. Prostřednictvím proměn umění a architektury se dovídáme nejen to, co se stalo právě s uměním a architekturou, ale i to, co se stalo se světem, jak se mění obraz světa a místo člověka v něm. V tomto ohledu by měl mít obrazový doprovod tohoto článku pro čtenáře vypovídací hodnotu.„Tohle století, je opravdu důležité“, uvádí britský astrofyzik Martin Rees (autor Našeho posledního století) a dává civilizaci padesátiprocentní šanci na přežití do roku 2100. Což je ovšem působivý hrubý kalkul. Ovšem kalkul, který sám odkazuje na důsledky propadnutí kalkulujícímu myšlení, v němž se prosazuje moc techniky.Oldřich J. ŠevčíkPraha 28.10.2003Použitá literaturaArchitektur als Vision. CAD – Simulationen von Entwűrfen und gebauten bzw. nicht mehr existierenden Projekten der beginnenden Moderne. Avantgarde der 20er Jahre. Hrsg. von der T Hochschule Darmstadt. Fachgebiet „CAD in der Architektur“.„Asymptote Architecture. Newyorská burza cenných papírů /NYSE“. In: Zlatý řez, 22, léto 2001, str. 38Baudrillard, J.: Dokonalý zločin. Olomouc, Periplum, družstvo překladatelů 2001Baudrillard, J.: For a Critique of the Political Economy of Sign. Saint Louis, Telos Press 1981Baudrillard, J.: „Pravda, nebo radikálnost architektury?“ In: Zlatý řez, 22, léto, 2001, str. 4 – 9Baudrillard, J.: Simulacra and Simulation. Ann Arbor, University of Michigan Press 1994Baudrillard, J.: „The Ecstasy of Communication“. In: Postmodern Culture. Uspř. H. Fosster. Washington, Port Townsed 1983Coates, N.: „Street Sings“. In: John Thackara, Design After Modernism. Londýn, Thames and Hudson 1988Denari, M. Neil: Gyroscopis Horizonts. Londýn, Thames and Hudson 1999Druckrey, T.: Iterations: The New Image. ICP 1999„Fluxspace“. In: Zlatý řez, 22, léto, 2001, str. 42 – 43Freyermuth, Gundolf S.: Cyberland. Brno, Jota 1997„Gugenheimovo virtuální museum“. In: Zlatý řez, 22, léto, 2001, str. 40Heidegger, M.: The question concerning technology. new York, Harper Torchbooks 1977Heidegger, M.: Gelassenheit- Zdrženlivá uvolněnost. Filosofický časopis, roč.49, 2001, č.1, str. 70-79Horrocks, Ch: Baudrillard a milénium. Praha, Triton 2002Huyssen, A.: „The Hidden Dialectic: Avantgarde – Technology – Mass Culture“. After the Great Divide. Indiana University Press 1984Jodidio, P.: Architecture now! Köln,Taschen GMBH, Volume 1, 2001,Volume 2, 2002Lévy, P.: Kyberkultura. Zpráva pro radu Evropy v rámci projektu „Nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace.“ Praha, Karolinum 2000Myerson, G.: Marshal McLuhan a virtualita. Praha, Triton 2002Rashid, H.: „Nová definice architektury: Jak virtuální prostory mění reálná místa“. In: Zlatý řez, 22, léto, 2001, str. 36 – 44Selič, S.: Falcon 4.0, to není hra, to je skutečná válka. In: Letectví a kosmonautika, roč.78, 2002, č.10 a 11Solomon – Godeau, A.: „Photography After Art Photography“, in: Art After Modernism: Rethinking Representation, New York 1984Welsch, W.: Grenzgänge der Ästhetik. Reclam Universal Bibliothek Nr. 9612, 1996