Mario Botta postavil v Alpách nad čtyřsetmetrovým útesem Květinu z kamene

Oblast kantonu Ticino na jihu Švýcarska a severoitalského regionu Lombardie má zcela nezaměnitelný charakter, o čemž se může osobně přesvědčit každý, kdo tudy projede po úzkých serpentinách spojujících pitoreskní historické vesničky. Okolí dominují vrcholky Luganských Alp se strmými svahy, které ve svých údolích svírají horské říčky modrozelené barvy.

Mezi nejznámější místní hory patří Monte Generoso, na jejíž vrchol ve výšce 1704 metrů už přes 125 let vede železniční trať dlouhá 9 kilometrů, která z hory dělá velmi oblíbené turistické místo. Dříve tu stál hotel ze začátku 20. století – minulý rok jej ovšem nahradila moderní stavba velmi netradičního tvaru.

Novou restauraci navrhl na tomto extrémním místě významný regionální architekt Mario Botta, který v mládí studoval a pracoval u takových velikánů, jako je Le Corbusier nebo Luis Kahn. Botta má na svém kontě už celou řadu oceňovaných realizací po celém světě – proslavil se především svými kulturními a sakrálními stavbami.

Pro umístnění restaurace na Monte Generoso si Botta vybral malou náhorní plošinu, jejíž severní stranu zakončuje útes hluboký 300-400 metrů. Vzhledem k mimořádně extrémnímu počasí a okolní krajině architekt zvolil velmi kompaktní hmotu stavby s romantickým názvem. „Působivá skalní formace sehrála rozhodující roli v rozhodování o navržení ‚Květiny z kamene‘ – osmiúhelníkové budovy s jednotlivými ‚okvětními lístky‘,“ popisuje Botta.

Budovu tvoří železobetonová nosná konstrukce, a přestože místní vítr dosahuje rychlosti až 170 kilometrů za hodinu a v zimě zde napadne několik metrů sněhu, restaurace je z velké části prosklená, aby měla dostatek světla a zároveň umožňovala výhledy do okolí po celém svém obvodu. Botta původně uvažoval o zhotovení velkých prosklených částí z jednoho kusu – kvůli komplikované dopravě však nápad musel opustit. Velikost mnoha stavebních částí určily přepravní vozíky místní železniční koleje o maximální velikosti 2 krát 4 metry. Použité moduly mají proto rozměry 1,5 a 0,5 metru.

Tyto podmínky si vynutily atypické řešení okenních rámů, které byly vyrobeny speciálně pro Bottův návrh. Jedná se o ocelové profily Jansen od firmy Schüco s trojitým zasklením, které zároveň splňuje náročné izolační požadavky. Samotná instalace fasádních systémů představovala velmi náročný proces – i vzhledem k tomu, že maximální možné odchylky konstrukce byly pouhých 10 milimetrů.

V budově se návštěvníci mohou seznámit s historií místních hor i s detaily návrhu budovy – vystaveny tu jsou třeba i originální nákresy a skicy Maria Botty. První patro slouží technickému zázemí, druhé konferenčnímu sálu s kapacitou 90 lidí a kancelářím. Restaurační zařízení zabírá třetí a čtvrté patro, ze kterého je přístup na venkovní terasy.

Vzhled budovy určuje její kamenný obklad. Botta zvolil pravidelné střídání úzkých horizontálních pruhů ze štípaného a leštěného kamene šedé barvy. Fasáda odolává extrémním povětrnostním podmínkám a zároveň odráží okolní krajinu a propojuje skalnatý masiv se svým novým hostem.