Marek Růžička | MediaLab Brno | Mediální laboratoř v Brně

NáplňMohou se zde setkávat akademičtí pracovníci i zaměstnanci komerčních firem z celého světa. Najdou zde podmínky a spolupracovníky pro realizaci výzkumných záměrů, uměleckých projektů, přípravu netradičních marketingových kampaní či testování vyvíjeného hardwaru a softwaru. Své projekty také přímo zde představí návštěvníkům expozice a multimediální projekce. Náklady na provoz laboratoře by měly být hrazeny částečně z grantů pro výzkum a částečně spoluúčastí na komerčních projektech. MístoStudie umisťuje laboratoř do nově vznikajícího kampusu Masarykovy univerzity v Brně Bohunicích. Během dne je zapojena do vzdělávacího a výzkumného procesu školy. Od pozdního odpoledne do nočních hodin a během víkendů přitahuje návštěvníky expozice a projekčního sálu. Přispívá tak k oživení společenského života kampusu. Jde o atraktivní polohu s výhledem do zeleně a na město. Díky svému umístění, náplni i architektuře se stane místem, kde budou návštěvní kapacity dopředu rezervovány a prezentace projektů bude prestižní záležitostí.DostupnostDostupnost souvisí i s dobrou dopravní obslužností celého kampusu městskou hromadnou dopravou. Cesta k Hlavnímu nádraží při využití MHD by měla trvat asi 30 minut. Při příjezdu automobilem či autobusem z místa mimo město je dostupný sjezd z dálnice D1. Dopravu k centru města urychlují pisárecké tunely. Klidové dopravě slouží nedaleké parkoviště. Snadno dostupná by laboratoř měla být pro návštěvníky brněnského výstaviště i pro kohokoli, kdo využije lanovky z Pisárek k vyhlídkové věži poblíž kampusu s pohledy na Brno. Vyhlídková věž i lanovka jsou v projektu kampusu od počátku uvažovány.UrbanismusUrbanistická poloha stavby navazuje na schéma celého kampusu, ale zároveň na sebe upozorňuje narušením jeho přísného řádu. Jako okolní stavby je stejně orientována a má i podobnou velikost hmoty. Podobně jako u ostatních budou univerzity je i zde hlavní podlaží umístěno v úrovni nad terénem a parter ponechán volný pro pěší komunikaci. Na rozdíl od ostatních budov univerzity však není s komplexem přímo propojena, ale „vyčnívá z řady“. To jí umožňuje lépe „vidět“ výhled na město a být lépe viděna, ať už při dálkových pohledech na kampus, či při pohledech z lanovky a věže. Plně samostatné činnosti laboratoře oddělení od zbytku komplexu nevadí a při otevření stavby pro veřejnost je naopak provozní výhodou. V blízkosti laboratoře je umístěn jeden z vedlejších vstupů do areálu a její okolí je tedy zároveň komunikačním prostorem a předprostorem tohoto vchodu. Budovy kampusu stojí na platformě vyvýšené nad okolní terén. Meziprostory slouží jako malé botanické zahrady, kde jsou vysazovány rostliny zajímavé ze studijního i výzkumného hlediska. Parter v okolí laboratoře je inspirován japonskou kamennou zahradou s poli kamení, písku a travnatými plochami. Skupiny balvanů lze za teplého počasí využít k odpočinku. Toto pojetí je v souladu s architekturou stavby. Nezastiňuje ji, ale naopak dává vyniknout.KonceptMédia a informační technologie, jejich vznik, vývoj i zánik, úzce souvisí s přenosem informací. Jde o velmi živoucí a rychle se měnící svět, ve kterém se informace (memy1) rodí, bojují o přežití i zanikají. Ty úspěšné (užitečné či zajímavé.) se šíří a „infikují“ další média a lidské nositele. Neúspěšné upadají v zapomnění. Platí zde podobná pravidla jako v živém ekosystému. Dochází k symbióze, parazitismu i neúprosnému konkurenčnímu boji. ProcesToto vnímání bylo inspirací při vývoji projektu. Byl použit genetický algoritmus, který vždy ze dvou rodičovských objektů vytvořil, při určité míře mutace, deset různých potomků. Podle zadaných parametrů byly vybráni dva noví „rodiče“ a proces opakován po několik generací. Jde o postup, který by se pro architekta v budoucnu mohl stát velmi efektivním. Software je použit nejen pro technickou realizaci projektu, ale stává se samostatným nástrojem už ve fázi návrhu. Architekt stále vytváří základní myšlenky a ovlivňuje design pomocí parametrů, které do systému vkládá. Finální výsledek však může být i pro něj samého nečekaný a zajímavý. Jde o proces, kdy architekt nemá vše pod kontrolou, ale naprogramovaný systém se mu stává v práci pomocníkem a partnerem. Vývoj bez přímé kontroly (Kevin Kelly: Out of Control2), může v mnoha případech přinést lepší výsledky než tradiční postupy. Při podobných postupech je možné generovat až tisíce variant a vybírat z nich ty nejlepší. V našem konkrétním případě byl genetický algoritmus velmi primitivní. Všechny použité skripty jsou ale původní, vyvíjené přímo pro tento projekt a umožňují další propracování. Na počátku generativního procesu stojí dva identické rodičovské objekty, které svým tvarem a hmotou odpovídají požadované náplni stavby i okolním objektům. Objekty jsou v dalších generacích kříženy a modifikovány pomocí náhodných mutací. Výběr nových rodičů v tomto případě spočíval pouze ve velikosti a počtu vznikajících podpor. Objekt, který tímto procesem vznikl, byl následně upravován v počítači manuálně a jeho tvar použit pro generování nosné konstrukce. Ta je vytvářena jiným skriptem, který byl také vytvořen speciálně pro tento projekt. U konstrukce šlo už pouze o technické řešení, které však také může být rozvinuto a použito u dalších projektů.ProvozPro vstup zaměstnanců i návštěvníků laboratoře slouží prosklené schodiště a výtah, které stoupají do halového prostoru laboratoře. Pro práci je vyhrazena první úroveň. Výstupy ze schodiště i výtahu směřují k recepci a zóně s odpočinkovým sezením. S ní sousedí malá kuchyňka i vstup na toalety. Zbytek plochy umožňuje variabilní seskupení pracovních míst. Pracovníci vytvářejí skupiny podle potřeb aktuálních projektů. Současná technika umožňuje bezproblémovou mobilitu a každý den je možné pracovat na jiném místě. Pro jednání nebo při nutném oddělení pracovní skupiny je zde uzavíratelná zasedací místnost. V jejích stěnách jsou také úložné prostory sloužící z jedné strany jako šatna a mediatéka. Velký volný prostor přes dvě podlaží může být výhodný pro přípravu interaktivních instalací, či pro testování projekcí a optických efektů na větší vzdálenosti.Druhá úroveň je určena pro návštěvníky z řad veřejnosti. Vstupují na galerii vznášející se uprostřed neobvyklého prostoru. Před vstupem do multimediální projekce je možné studovat informace na interaktivních panelech nebo si sednout na místa s výhledem na město. Lze také zakoupit DVD a materiály týkající se prezentovaných projektů a tematiky laboratoře. Prostor pro multimediální projekci nabízí návštěvníkům 16 míst. Při poloze napůl v leže nejsou rušeni žádnými podněty z okolí a jsou cele vtaženi do promítání. Projekci se záběrem 360o zajišťuje sedm synchronizovaných dataprojektorů (šest po obvodu a jeden v podlaze pro projekci nahoru). Všechny technologie i konstrukce uvnitř projekčního boxu musí být demontovatelné, protože v budoucnu budou velmi pravděpodobně vždy během několika let měněny, podle toho, jak se bude vyvíjet směr celkového výzkumu, technické možnosti a zájem návštěvníků. Budoucí přestavba by mohla jít například směrem k virtuální realitě či jinak postavené projekci.Provozy na obou úrovních budou časově odděleny. Do podzemního podlaží je umístěna fotolaboratoř, servery a technické prostory (plynová kotelna, sklad pro expozici, sklad odpadu).Nosná konstrukceKonstrukce je koncipována jako samonosná skořepina ze sendvičových panelů. Panely jsou tvořeny nosnou ocelovou deskou, tepelněizolační a povrchovou vrstvou. Vzájemné spojení svarem či šrouby.Vzácný případ, kdy je statik (Prof. Ing. Jiří Šejnoha, DrSc. z Katedry nosných konstrukcí FSv ČVUT) odvážnější než architekt, umožňuje uvažovat i o zavěšení pater na tuto skořepinu. K dispozici i je předběžné prověření metodou konečných prvků v programu Ansys, za které vděčím inženýru Janu Novákovi ze stejné katedry FSv. Analýza mezních napětí ukazuje v plášti několik míst, kde se bude vyskytovat riziko překročení mezních napětí. Jedná se o „úžlabí“ ve tvaru skořepiny, kde působí největší tlaky převislé konstrukce. V těchto místech by bylo třeba na základě podrobnějších výpočtů konstrukci vyztužit (zesílit) nebo upravit její tvar. Obvodový plášťPanely obvodového pláště jsou různých rozměrů a jejich výroba předpokládá použití automatizovaných CAD/CAM technologií. Nosné ocelové desky budou na základě dat z počítače vyřezány laserem. Ve studii jsou uvažována vakuová skla, která mají vynikající tepelněizolační vlastnosti. Předpokládá se užití reflexní fólie, redukující přístup světla a tepla. U kulatých rámů se uvažuje o výrobě z plastu vyztuženého skelnými vlákny. Tento materiál má stejnou tepelnou roztažnost jako sklo, výhodné hodnoty tepelné vodivosti a oproti kovům lze tvarovat při nižších teplotách. Větrání je řešeno vysouváním kulatých čoček v ploše oken (automatizováno nebo dálkově ovládáno). V interiéru je povrch z akustických důvodů doplněn perforovanou kovovou vrstvou.Dešťová voda stéká z pláště na povrch a protéká kamením ke skryté nepropustné vrstvě, vyspádované ke kanalizaci.Materiály v interiéruNosné ocelové prvky, podlaha a zábradlí galerie z akrylátového skla pro zdůraznění zavěšené konstrukce. Příčky z barevného skla vyplněné zvukovou izolací. Na první úrovni (laboratoř) je uvažována dvojitá podlaha pro flexibilitu elektrorozvodů.BarevnostBílá, světle šedá a černá oživeny plochami oranžové.ZdravotechnikaVšechny rozvody vody i odpady jsou soustředěny na jednom místě v blízkosti instalační šachty. Hmota instalační šachty nenápadným výstupkem v obvodovém plášti umožňuje odvětrání odpadů i vyústění potrubí digestoře nad kuchyňkou.Automatizován je i úklid a v každém patře jsou vyústky rozvodů pro úklidového robota.VytápěníOhřev teplé užitkové vody i vody pro vytápění plynovou kotelnou v podzemním podlaží (na povrch vystupuje větrací mřížka). Vytápění pomocí podlahových konvektorů rozmístěných po obvodu pláště.OsvětleníPodlahová svítidla po obvodu interiéru nasvětlují členitý plášť a zdůrazňují jeho výjimečnost. Další osvětlení je umístěno na zavěšených lištách. Požární bezpečnostHalový prostor tvoří jeden požární úsek, kde bude požární zatížení posuzováno jako celek. Umístění únikového schodiště v centru dispozice splňuje požadavky na únikové vzdálenosti. V horní části navazuje konstrukce schodiště na obvodový plášť a při požáru je tak zajištěno nutné odvětrání této únikové cesty. 1. Susan Blackmore: The meme machine, 1999 (česky Teorie memů, Portál, Praha 2001)2. Kevin Kelly: Out of Control, 1994 (www.kk.org/outofcontrol)Mediální laboratoř Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně - zadání projektuPro umístění laboratoře je možné zvažovat varianty:vestavění laboratoře přímo do atria nově rekonstruované budovy FSS (stísněné podmínky, ale přímé propojení se zbytkem fakulty)možnost umístění na rezervní ploše určené pro výstavbu v nově vznikajícím kampusu MUNáplň:vhodné pracovní podmínky pro spolupráci různých oborů (10 až 12 pracovníků s médii – text, video, audio, zvuk..., 10 až 12 pracovníků z jiných oborů – sociologie, psychologie, umění, hardware, interaktivní rozhraní...)práce v různě velkých skupinách i individuálnípodmínky pro prezentaci laboratoře a projektů široké veřejnostipodmínky pro práci s klasickou i digitální technikou (např. klasická a digitální fotografie)neviditelnost technologií (technologie pro práci jsou přítomné, ale neruší)podmínky pro testování interaktivních rozhraní a virtuální realitybezbariérovostdiplomní projekt: Medialab | Mediální laboratoř v Brněvedoucí práce: Ing, arch. Miloš Floriánvypracoval: Marek Růžičkafakulta: FA ČVUT PRAHAšk. rok: 2005/2006