Malý pavilonek s velkou historií mají v Plzni. Co s ním bude?
Ikonickou plzeňskou stavbu Lochotínský pavilonek čeká rekonstrukce. Cenná empírová stavba je v havarijním stavu, proto se vedení města rozhodlo pro její opravu. Veřejnost vyzývá, aby přispěla svými nápady na její nové využití - do konce září může každý posílat návrhy.
Město Plzeň / Eva Klapka Koutová , 12. 9. 2024
Znovuzrození historické empírové stavby s přispěním veřejnosti
Současný neutěšený stav této památky vedl město k ukončení smluv o pronájmu a k rozhodnutí o její obnově. Město ve spolupráci s památkáři nyní zpracovává projektovou dokumentaci, která povede k opravě budovy a návratu jejího společenského významu.
Do pavilonku dostavníkem z města
Celá stavba má za sebou velmi bohatou historii. Pavilonek byl postaven jako Lázeňský dům v roce 1833 původně jako součást plánovaných Lochotínských lázní v empírovém slohu, pravděpodobně stavitelem Františkem Filousem, a to díky iniciativě osvětového plzeňského purkmistra Martina Kopeckého. V obou křídlech disponoval vanovými lázněmi a společenským sálem v centrální části. Pavilonek fungoval jako restaurační objekt s ubytováním. Lázně se však potýkaly s finančními problémy, i když pohostinství a ubytování se dařilo. Z města Plzně sem jezdili návštěvníci dostavníkem. Roku 1849 pavilonek nakonec v nucené dražbě koupil a dále spravoval Výbor právovárečných měšťanů. Během následujících let byl pavilon i s přilehlým lázeňským parkem zvelebován. V letech 1888–1889 byla přistavěna koncertní dvorana, zvaná Císařský sál. V roce 1899 již nebylo potřeba dojíždět dostavníkem, vznikla zde totiž tramvajová linka, která spojovala město s Lochotínem. Až do konce druhé světové války se areál rozrůstal. Poté však přišlo znárodnění a v roce 1951 objekt převzalo město.
Více k tématu
Znovuzrození jediného dochovaného lázeňského pavilonu v empírovém slohu pak začalo 9. března 1988, kdy byl po rekonstrukci znovu otevřen. Komorní estetické prostředí bylo předurčené pro konání koncertů, produkcí malých hudebních forem, pořadů poetické scény, divadla jednoho herce či vybraných pořadů pro mládež. Pod hlavičkou Parku kultury a oddechu se zde konaly komorní koncerty Kruhu přátel hudby.
Nové využití získal v listopadu 1996, když si pavilonek vypůjčili františkáni pro nedělní bohoslužby nově ustavené Římskokatolické farnosti Plzeň – Severní předměstí. V roce 2003 si budovu vypůjčila Římskokatolická farnost Plzeň, později pak právě Sbor Křesťanské společenství Plzeň.
Možné budoucí využití pavilonku
Vzhledem k bohaté kulturní minulosti může pavilonek po obnově znovu sloužit jako kulturní prostor – místo pro koncerty, výstavy či komunitní akce, stejně jako pro restauraci nebo kavárnu.
Výzva
Město Plzeň vyzvalo obyvatele, aby do konce září 2024 zasílali své návrhy na budoucí využití pavilonku na e-mail jandovav@plzen.eu, a to do konce září 2024.
Proč se zapojit?
Zapojením veřejnosti může reflektovat potřeby a preference obyvatel. Obyvatelé mohou přijít s novými nápady pro využití prostoru, které by profesionálové mohli přehlédnout. Po obnově by se tam mohl stát pavilonek opět místem, kde se bude mísit historie s moderními potřebami obyvatel Plzně a sloužit obyvatelům tak, jak by si přáli.
