Malecón 2000, aneb soukromý sektor jako iniciátor městské regenerace

Koncem 90. let se v ekvádorském přístavu Guayaquil, proslulém tou dobou především vysokou kriminalitou a překupnictvím drog, zrodila myšlenka navrátit pozornost města k řece Guayas a proměnit její zanedbaný pravý břeh na pěší promenádu. Na přelomu tisíciletí se nejen zásluhou peruánské kanceláře URVIA sen stal skutečností a dnes se Guayaquil pyšní 2,5 km dlouhým “malekónem” vedoucím od ulice Cuenca na jihu až po historickou čtvrť Las Peñas na severu promenády. Celkově projekt zaujímá zhruba 20 ha, při čemž 20% plochy je věnováno komerčním účelům (nákupní centrum, restaurace, bary, discoteca, 3000 parkovacích stání, atd.). Zbývající plochy tvoří lineární park, kterému nechybí botanická zahrada, brouzdaliště, dětské prolézačky, amfiteatr, výstavní galerie i 3 tématické vyhlídkové věže. Postupem času bylo jako součást promenády vybudováno i multikino a komplex muzeí. Celkovou investicí v hodnotě 100 milionů dolarů nový městský park dosáhl navrátit městu po desítky let ztracený vztah s řekou a zároveň započal éru regenerace historického centra i dalších částí města Guayaquil.

Stejně jako architektonická forma a programová náplň Malecónu 2000 je zajímavý i proces, který realizaci projektu umožnil. Byť se jedná o městský projekt vyzdvihující občanské hodnoty, který by podle očekávání mnohých mohl nebo možná měl být podnícen radnicí města, o počáteční iniciativu se v Guayaquilu zasloužil ryze soukromý sektor. Poprvé myšlenku regenerace břehu řeky představila skupina funkcionářů z banky La Previsora v roce 1995. O rok později byla přizvána anglická univerzita Oxfort Brooks, aby se podílela na zpracování studie pro Malecón spolu s architekty z peruánského studia URVIA. Ještě tentýž rok byla studie představena tehdejšímu starostovi Leónu Febres-Corderovi, při čemž téměř okamžitě se realizace malecónu stala prioritou č.1 jeho funkčního období. V lednu roku 1997 vznikla Nadace Malecón 2000 s cílem vytvořit organizaci, která bude zodpovídat za návrh, provedení i následné spravování promenády. Nadace je soukromým subjektem, který sestává z nejreprezentativnějších veřejných i soukromých institucí města a od roku 1997 funguje bez přestání až dodnes.

Regenerace břehu řeky v Guayaquilu je jedním z nesčetných příkladů z Jižní Ameriky, které dokazují, že činnost soukromého sektoru může jít ruku v ruce se zájmy městské správy. Často, když je radnice nečinná anebo si neví rady, soukromý sektor může podnítit efektivní a přesto kvalitní rozvoj města. Co takhle nechat se inspirovat ekvádorským příkladem pro budoucnost břehů řek ve městech u nás?