Malba v architektuře ve Fragnerově galerii

Petr Kvíčala - Povrch architektury Galerie Jaroslava Fragnera, Betlémské náměstí 5a, P 1 20. 9. - 15. 10. 2006Malíř Petr KvíčalaPetr Kvíčala (1960) byl na přelomu osmdesátých a devadesátých let průkopníkem v objevování a prosazování ornamentu jako jedinečného fenoménu. Zároveň díky tomu patřil k umělcům, kteří svojí tvorbou stvrzovali smysl malovaného obrazu v době, kdy se velmi důrazně prosazovala nová média a budoucnost klasické malby byla nejistá. Ve své generaci se také výrazně podílel na akceptování estetické kvality jako neodmítnutelné složky výtvarného poselství. Objevil, že ornament může být nosným tématem obrazu. Svou tvorbou se postupně začlenil do souvislostí aktuální malby v českém i zahraničním kontextu. Jeho zájem se také soustředil na vznik uměleckého díla v čase a jeho vymezení v prostoru, což finálně vyústilo v práci na architektonických projektech. A volba to byla opravdu šťastná.Architekt Ivan Koleček o KvíčaloviProstor jako základní prvek architektury je charakterizován jeho prostředím - tedy jak světlem, tak i materiály, geometrií nebo měřítkem, všemi parametry vázanými na koncept architektonického projektu. Tam, kde již končí samostatná práce architekta, může jeho spolupráce s výtvarným umělcem vytvořit nové hodnoty vnímání prostoru a jeho prostředí. Nejedná se zde o dialog mezi architekturou a uměleckým dílem, ale o souzvuk v prostředí. Umělecké dílo se zde může stát i neviditelným, pokud jej cítíme jako „přítomné“. V tomto pojetí bychom mohli sledovat reakce Petra Kvíčaly na architekturu, ve kterých je zbytečné hledat hranice a limity mezi prací umělce a architekta. Tyto reakce se nachází v jiných dimenzích. Nejprve v dimenzi koncepčního myšlení a postupně v reálném prostoru naší přítomnosti, které nechávají volnou cestu našemu vnímání a pocitům. Umělecká spolupráce s architektyKvíčala svědomitě pracuje s atmosférou prostoru, což dnes dělá málokdo. Jeho vyobrazení jsou přirozenou součástí povrchu architektury, ovšem přesahují rozměry i funkce tradičních nástěnných maleb a tím se podílejí se na utváření genia loci interiéru. Význam jeho práce přesahuje české hranice, neboť od roku 1995, kdy jej vyhledal český architekt žijící v Laussane, Ivan Koleček, pracoval na několika realizacích v architektuře ve Švýcarsku a následně i v České republice. U nás se podílel na projektech architektů Petra Pelčáka, Gustava Křivinky, Martina Rudiše, Josefa Pleskota a ateliéru D.R.N.H. V roce 2003 jej pak oslovil významný španělský architekt Josep Lluís Mateo. Pro něj Kvíčala vytvářel strop (cca 150 m2) Deutsche Bundes Bank v Chemnitzu a obraz na nerez plechu pro jeho barcelonskou kancelář. Realizace v architektuřeVýstava představuje výsledky spolupráce s architekty, a to jak na soukromých, tak veřejných stavbách. Z brněnských realizací si můžete prohlédnout slavnostní sál, kavárnu a foyer divadla Reduta (atelier DRNH). Zde bylo záměrem velkoplošných maleb navození slavnostní atmosféry. Principem malby jsou vrstvy červených vlnovek malovaných těsně vedle sebe na červený podklad. Každá další vrstva má jiný směr vlnovek. Jednotlivé směry jsou k sobě v geometrickém vztahu. Malba je provedena po celé ploše stěn až po římsu vyjma ostění oken a klasicistního balkonu. Dále v Brně dotvářel terazzo a podlahy v Nemocnici Milosrdných bratří (Burian - Křivinka) nebo mozaiku bazénu rodinného domu (G.Křivinka). V Praze realizoval bránu švýcarské ambasády (I. Koleček), barevně řešil fasády a interiéry Domu u Závoje (O. Haman, G. Křivinka) a prováděl nástěnnou malbu rodinného domu ve Lhotě u Prahy (J.Pleskot). V Litomyšli spolupracoval na fasádách a nástěnné malbě bowlingové haly (P. Pelčák). Zajímavé jsou také jeho zahraniční realizace: například budova Deutsche Bundesbank v Chemnitz (J. L. Mateo), skleněná stěna budovy EPFL, nástěnné malby bytu v Laussane (I. Koleček), či malba na nerezové desce pro barcelonskou kancelář architekta Matea. Při návrhu této malby byl inspirován prostředím kanceláře. Její řešení spočívá ve střetu kovové barevnosti materiálu a plošného užití červené malířské plochy. Akord červené barvy a kovu přináší další prvek: odlesk světla a proměnlivost vztahu barvy a kovu. Pohybem pozorovatele a změnou světelných podmínek se červená barva stává světlejší či tmavší než kovové linie. Na výstavě jsou mimo fotografií z architektonických realizací k vidění i koberce a potahy v designu Petra Kvíčali. A vůbec celou expozicí se táhne pro něj tak charakteristická vlnovka.Od roku 1994 Kvíčala působí na brněnské Fakultě Výtvarných Umění VUT, na které v současnosti vede ateliér malby, kde vychovává nastupující generaci autorů. Úspěchy jeho studentů jsou viditelné v konfrontačních výtvarných soutěžích (hlavní cena Artkontaktu pro studenty a Start Pointu pro absolventy uměleckých škol)MonografieNa výstavě Povrch architektury byl také pokřtěn katalog, který prezentuje Kvíčalovu tvorbu z období od července 1984 do února 2006. Koncepce monografie, která vychází v nakladatelství Arbor vitae, vznikla za spolupráce grafického designéra Petra Babáka a editora Tomáše Pospiszyla. Ambicí knihy je přehodnotit tradiční model uměleckých monografií a pokouší se nově definovat způsob informování o tvorbě umělce: zdánlivě bez hodnotové hierarchie v přísně chronologickém sledu řadí reprodukce obrazů, kreseb, architektonických návrhů a realizací, odborných textů a rukopisů bez dalších vstupů či dodatečného hodnocení. Knihu doprovází obsáhlý text autora k jednotlivým obrazovým cyklům a architektonickým realizacím. Dílo Petra Kvíčaly se odvíjí v jasně definovaných cyklech a podobné mechanické řazení materiálu staví čtenáře před otázky: má styl malby Petra Kvíčaly nějaké jasné směřování, nebo se odehrává v kruhu? Lze dnešní umění obecně charakterizovat nějakým druhem vývoje? Kniha se tak stává nejen poutí po díle Petra Kvíčaly, ale současně by měla nevtíravým způsobem nutit přemýšlet o principech moderního umění obecně. Petr Kvíčala - Povrch architektury Galerie Jaroslava Fragnera, Betlémské náměstí 5a, P 1 20. 9. - 15. 10. 2006, otevřeno od úterý do něděle 10-18 hod.www.gjf.cz, www.petr-kvicala.com