Luftova zahrada | malá zahrada velkého města

Do "Luftovky" se v den jejího prvního otevření veřejnosti 5.května 2010 přišlo podívat i přes nepřízeň počasí několik stovek lidí. Návštěvní kniha se brzy zaplnila frekventovanými pochvalnými zápisy, ale také jednou frekventovanou stížností. Předmětem nespokojenosti byla otevírací doba zahrady. Jistě lze pochopit, že je potřeba zahradu udržovat a kontrolovat. Dá se také možná přijmout omezení z důvodů ochrany zahrady před návštěvníky, kteří jdou do zahrady konzumovat omamné nápoje, či tabákové výrobky. Nicméně toto se dá vyřešit docela jinak, například návštěvním řádem. Ti co návštěvní řád poruší, budou potrestáni.

Ne! Magistrát v Plzni má jiné řešení! Otevírací doba jeden den v měsíci? Všední den (středa) do 18:00? Nechci zpochybňovat pracovní dobu na magistrátu, ale ta moje mi vskutku návštěvu "Luftovky" neumožňuje. Proto první, co mě napadne, je, že se na magistrátu museli pomýlit. Oni asi chtěli zahradu na jeden den v měsíci uzavřít, aby ji mohli například uklidit, či upravit. Jistě to je nějaký omyl, který se rychle odstraní, taková chybička se vloudí. No, redakci e-ARCHITEKTA asi nezbude nic jiného, než se na to na radnici v Plzni zeptat. Copak nám asi odpoví? Pokud jste napjati stejně tak jako my, nebojte se, budeme vás informovat.

Ať se na mne nikdo nezlobí, ale mne prostě napadne, že za tímto omezením je trošku něco jiného, pokud se nejedná o onen malý omyl. Přemýšlejte se mnou. Atraktivní místo, zahrada, že by,..., že by se zahradou měli jistí lidé jiné záměry než ty bohulibé? A že by ti lidé byli ti, co mají jistý vliv na magistrátu? A copak by asi se zahradou tak mohli udělat? Možná by se tam mohlo něco velikého a nehezkého postavit! A nebo ještě lépe, třeba by se to mohlo někomu prodat, třeba jako zahrada. No a protože jasné statistiky ukáží, že do zahrady nikdo nechodí, tak komu by to vadilo? Občanům Plzně určitě ne! Ti by přeci do zahrady jinak chodili! Takže, kdo by mohl něco namítat? Je přeci pochopitelné, že magistrát toto území nikoho (nikdo tam nechodí), někomu prodá. A cena? Však je to nějaká obyčejná zahrada kam nikdo nechodí. Co to je za zahradu? Ta nebude mít moc velikou cenu. A tak by si tam někdo mohl něco menšího a nehezkého postavit,...

A tak všichni co přišli 5.května byli nejen překvapeni, jaká krásná a zajímavá zahrada se skrývá na jižním okraji města Plzně, ale také její otevírací dobou a jejím možná brzkým a nyní nejasným osudem. Přesto je tu jistá naděje, jak vnímání zahrady na magistrátu změnit. Podle vyvěšeného návštěvního řádu lze po domluvě s vedením Správy veřejného statku Luftovu zahradu využít i pro různé jiné účely něž pouze k pobytu a relaxaci. Mohly by se zde například pořádat různé tématicky laděné kulturní a společenské akce, ekologická výchova a podobně. Kontakt na správce Luftovy zahrady je SVS mP, pracovník pan Petr Kuták (kutak@plzen.eu). Sám jsem byl svědkem toho, že to jde. Zkuste to i vy! Čím bude větší zájem, tím bude větší šance, že Luftova zahrada přežije!

historie

Prvotní zahradu vybudovali už v letech 1886 – 1909 manželé Vilém a Juliana Burgerovi. Součástí zahrady byly už tehdy rybníčky, které manželé využívali k chovu ryb; od toho pak užívané označení místa jako „Rybárna“.

Klíčový okamžik nastal v roce 1912, kdy vdova Burgerová odkázala zahradu s domkem svému oblíbenému synovci - JuDr. Vilému Luftovi, který začal zahradu velkolepě komponovat jako svou soukromou, rezidenční zahradu. Zahradě dominovaly dva rybníky s altánem, dále sochařská výzdoba od plzeňského sochaře Otokara Waltra a množství vysazených exotických dřevin.

Vilém velmi trpce nesl fakt, že mu stavební úřad vytrvale odmítal vydat stavební povolení pro vilu, která měla význam zahrady dovršit. Od Vilémovy smrti roku 1920 spravovala majetek vdova po něm Marie. Vilémova smrt uvolnila napnuté vztahy s rodinu Vilémova bratra Stanislava Lufta, který začal využívat zahradní rybníky jako mezisklad ryb pro svůj vyhlášený obchod ve městě „Ryby Luft“.

Když chtěla na stará kolena Marie Luftová zahradu darovat svým příbuzným, narazila na snahu Čsl. státu, který chtěl získat cenné pozemky pro účely zřízení veřejného parku s přírodní rezervací. Pod hrozbou vyvlastnění Marie zahradu r. 1959 státu prodala.

Ve vlastnictví státu začala zahrada pustnout. Dočasně ji využíval Dům dětí a mládeže pro pěstitelské účely, později pak Zahrádkářský svaz. Přesto nebyla původní koncepce zahrady zásadně porušena. Od r. 1991 je Luftova zahrada v majetku města Plzně.

Zahrada byla „znovuobjevena“ v r.1996 a od té doby probíhá postupná obnova s ohledem na finanční možnosti města Plzně. V květnu 2010 se poprvé otevřela široké veřejnosti.

význam

cenný příklad zahradního umění z období První republiky v plzeňském regionu poklidná přírodní partie bohatá na vodu, mokřadní a vlhkomilnou vegetaci, obojživelníky a ptáky množství letitých exotických dřevin velkých rozměrů zahrada nese statut významného krajinného prvku (VKP), je součástí regionálního biokoridoru ÚSES a od roku 2009 běží řízení o jejím prohlášení za kulturní památku

kde hledat

Luftova zahrada se nachází nad pravým břehem řeky Radbuzy. Dostupná je z blízké zastávky MHD „Tyršův most“ (bus č. 30 či 32, trolejbus č. 14). otvírací doba

každá první STŘEDA v měsíci, v jiné dny možno po telefonické domluvě

9:00 – 18:00 (duben až říjen) 10:00 – 16:00 (listopad až březen)

Vstup do objektu je zdarma.

správce obejtku

Správa veřejného statku města Plzně Klatovská 10-12, 301 00 Plzeň tel.: +420 725 787 704