Libeňský most zůstal stát a je to dobře. Rekonstrukce bude poctou Pavlu Janákovi

Spolupráce inženýra a architekta

Právě startující generální rekonstrukce Libeňského mostu v Praze bude vůbec první v jeho dlouhé historii. Stavba realizovaná v letech 1924−1928 stojí doteď prakticky tak, jak byla v den desátého výročí vzniku Československa otevřena. Zanedbaný stav mostu v posledních letech budil pozornost, roku 2018 byl dokonce dočasně uzavřen pro dopravní prostředky. Dnes se po něm opět chodí i jezdí − jak automobily, tak tramvajemi. Stejně tomu zůstane i nadále. Ke dnu nepůjde – a je to dobře. Má před sebou takovou rekonstrukci, která s ním zachází jako s architektonickou památkou, ačkoliv za ni nikdy prohlášen nebyl.

Novou podobu Libeňskému mostu vtiskne trojice architektů – Petr Tej, Tomáš Cach a Oto Melter. Když se Petra Teje zeptáte, jaký podle něj Libeňský most je, řekne vám, že „je prostě výborný“. Vznikl ve 20. letech podle návrhu inženýra Františka Mencla a architekta Pavla Janáka. Mencl navrhl konstrukce, Janák jejich architektonickou úpravu. V podobném duchu se ponese i rekonstrukce. Projekt nového inundačního mostu vedoucího přes Rohanský ostrov vypracovala inženýrská společnost Pragoprojekt. Tým architektů poté určil jeho formální podobu a definoval, jakým způsobem se ošetří původní konstrukce a jak se ztvární další nové. „Celé je to koncipováno jako taková pocta Pavlu Janákovi,“ komentuje návrh Petr Tej.

Více k tématu

N Novinky a názory

Dráha, na které Fiat 500 nahradilo umění. Před 20 lety dokončil Renzo Piano přestavbu avantgardní továrny

14. 9. 2022

A Architektura

Pozor, překážka! Zanedbaný pražský podchod proměnili architekti na veřejné sportoviště

19. 11. 2021

Bourat, nebo nebourat

Pavel Janák patří k nejvýznamnějším českým architektům 20. století. Vedle toho byl také důležitým pedagogem, rektorem pražské UMPRUM, teoretikem a kritikem architektury. Postavil třeba kubistickou vilu v Pelhřimově, rondokubistické krematorium v Pardubicích nebo funkcionalistický Husův sbor na pražských Vinohradech. „Když Janák na Libeňském mostě pracoval, opustil už formy kubismu i takzvaného národního slohu a propracoval se k purismu, ač něco z kubistického tvarosloví v jeho projektu zůstalo. Most je možná nejlepší Janákova puristická stavba. Kdyby se zboural, což dlouho hrozilo, pražskou architekturu by to velmi ochudilo a stejně tak bychom přišli o jednu z prací vynikajícího českého architekta,“ říká historik architektury Rostislav Švácha.

Nad budoucností mostu se dlouho vznášely otazníky. Na podzim roku 2018 došlo dokonce k představení jeho možné náhrady, kterou měl být kuriózní obytný most. „Jelikož jsme se Libeňskému mostu věnovali v Kloknerově ústavu, měl jsem tu příležitost přesvědčovat odbornou i laickou veřejnost o tom, že tady Libeňský most může zůstat,“ říká Petr Tej. Kloknerův ústav Českého vysokého učení technického v Praze je výzkumný ústav zaměřený mimo jiné na hodnocení spolehlivosti a rizik stavebních konstrukcí na účinky mimořádných zatížení a vlivů prostředí. Ústav od roku 2015 vypracoval několik diagnostik mostu a také provedl zatěžovací zkoušky.

Komplexní rekonstrukcí a náhradou několika konstrukcí bude Libeňský most zachráněn. Podle Petra Teje je však pro mosty klíčové, aby se o ně pečovalo konstantně. „To, že konstrukce Libeňského mostu nikdy neprošly významnější rekonstrukcí, není dobré, ale bohužel to není neobvyklé,“ říká. Situace se však v posledních letech výrazně zlepšila. „V Kloknerově ústavu už máme posudky ke všem pražským mostům, aktivitu města odstartoval pád Trójské lávky,“ říká Petr Tej.

Vzpomínky na kubismus

Čím je vlastně Libeňský most po architektonické stránce výjimečný? Vedle úchvatného zpracování jednotlivých detailů, jako jsou pětiboká vpadlá pole, uzly schodišť nebo „balkony“ vynášející pouliční osvětlení, je potřeba ocenit také konstrukční principy. Libeňský most má dohromady asi 1100 metrů a tvoří ho šest mostních konstrukcí. Přemosťuje řeku mezi Prahou 7 a Prahou 8 a z velké části vede i po souši. Dříve překonával koryto řeky hned na dvou místech, na straně Holešovic, jak je tomu i dnes, a pak na straně Libně, kudy vedlo slepé rameno Vltavy. Dnes je sice zasypané, ale majestátní trojkloubový mostní oblouk z prostého – tedy nijak nevyztuženého – betonu zde stojí dodnes. Má rozpon 48 metrů, což ho činí nejrozměrnějším obloukem tohoto typu v Evropě.

Oba obloukové mosty, včetně jejich detailů, zůstanou zachovány. Projdou pouze citlivou rekonstrukcí, konstrukce budou očištěny a lokálně vyspraveny. Zůstane i kamenný obklad spodní části pilířů s hrotitým zakončením. Pilíře nemusí být dokonce ani nijak dodatečně zesíleny, stále unesou tolik, co mají. Rámové železobetonové konstrukce, které jdou po pevnině – v Holešovicích, na Rohanském ostrově i v Libni − budou nahrazeny novými trámovými. Jejich podoba se inspiruje dochovanými Janákovými skicami a plány. Nové konstrukce osadí buď původní betonové prvky včetně kandelábrů pouličního osvětlení nebo jejich repliky.

Na místech, kde mají mostní konstrukce kontakt se souší, vzniknou prostory pro občanskou vybavenost. Na Rohanském ostrově přibydou široké rampy, které zajistí bezbariérovou přístupnost. Jejich podoba se přizpůsobí architektonickému řešení slavných schodišťových uzlů, které se nacházejí na koncích obloukových konstrukcí. Most, který povede přes Rohanský ostrov, už počítá s tím, že zde v budoucnu vznikne nový městský park a proplachovací kanál. Na podobu Parku Maniny vypsal Institut plánování a rozvoje města Prahy mezinárodní soutěžní dialog. Nový proplachovací kanál ovšem nepovede v místě původního slepého ramene, oblouk tedy zůstane na souši. Vznikne pod ním nová pobytová plocha s multifunkčním využitím – může být piazzettou, skateparkem, jevištěm pro koncerty nebo ledovou plochou pro bruslení v zimě.

„Libeňský most se od ostatních Menclových mostů odlišuje nejen tím, že se v něm architekt Janák vrátil ke svému staršímu kubistickému tvarosloví. V jeho velmi dlouhém tělese se uplatnily i plné náspy a jeho obloukové části nejsou železobetonové, nýbrž z prostého betonu. Z toho u mostu vyplývá jeho robustní zjev, který byl Menclovým i Janákovým záměrem. Tým Petra Teje, Tomáše Cacha a Oto Meltera navrhl naproti tomu nové části mostu z železobetonu a vystavil na odiv jejich trámové konstrukce. Díky tomu budou nové části mostu subtilnější a bude v nich více prostoru. Pokládám toto řešení za správné, protože se tak staré a nové části mostu dostanou do příznivého kontrastu a ty nové budou od starších dobře rozeznatelné,“ hodnotí návrh rekonstrukce Rostislav Švácha. To, jak se Libeňský most postupně mění, můžeme sledovat už od dnešních dnů, jeho rekonstrukce odstartovala 20. 9. 2022.