Za krásnější Vysočinu. Marek Štukhejl pracuje na poctivých obnovách historických chalup
Jak přistupovat k architektuře českého venkova? Právě v tomto ohledu veřejnost vzdělává Marek Štukhejl – rodák z Vysočiny, který rekonstruuje staré chalupy, pořádá vzdělávací akce, workshopy a chce založit dům architektury ve Žďárských vrších.
Adéla Vaculíková , 30. 8. 2022
Chalupa pod lípou
Čeká republika má více jak 6 200 obcí, z toho je něco přes 600 měst a 200 městysů. Vesnice není domovem většiny obyvatel země, ale je nejrozšířenějším typem sídel u nás. Pro venkovskou krajinu s malou hustotou osídlení je přítomnost různě velkých vesnic důležitá. Venkov a vesnice mají svůj řád, je důležité, aby zde existovaly funkční návsi a domy měly vztah k sobě navzájem, k přírodě a také k síti cest. Úroveň architektury v těchto lokalitách poslední dekády značně pokulhávala, v současnosti se naštěstí situace viditelně lepší.
Architektura venkova se stává tématem odborníků, v České republice máme několik architektonických studií, která se jim cíleně věnují. Další na lokální úrovni přímo působí, jen o nich není tolik slyšet. A potom je tady Marek Štukhejl, který na lokální úrovni působí také a slyšet být chce.
Marek Štukhejl žije celý život na Vysočině, před několika lety se usadil ve vesnici Krásné ve Žďárských vrších, kde si svépomocí zrekonstruoval starou chalupu. Stojí vedle veliké lípy, takže se jí říká Chalupa pod lípou. Název dostala i proto, že v ní Marek Štukhejl pouze nebydlí, ale společně se svou manželkou pořádá různé akce zaměřené na udržení hodnot venkova. Jejich hlavními tématy je architektura, zahradničení, jídlo a řemesla. V chalupě se konají i výstavy, teď v srpnu se zde představily stavby z kraje Vysočina, které v letech 2016−2022 obdržely nominace České ceny za architekturu.
Více k tématu
Praktická obnova
Marek Štukhejl není ani architekt, ani projektant, přesto se architektuře věnuje už více než 15 let. „Vyučil jsem se stolařem, tomuto řemeslu jsem se ale nikdy nevěnoval,“ říká. V posledních několika letech zrekonstruoval celkem tři objekty. Vedle chalupy v Krásném je to také domek po prababičce a chalupa v Daňkovicích. Všechny realizace přitom spojuje vědomý kontextuální přístup k obnovám starých venkovských staveb. „Na domech zachovávám to, u čeho neexistuje důvod pro odstranění. Jde spíše o obnovu než opravu,“ říká Marek Štukhejl. Dodává, že ke každé realizaci přistupuje jinak, nechává se inspirovat situací. Zároveň ale usiluje o to, aby se v „obnovených“ stavbách dalo pohodlně žít. Například chalupa v Daňkovicích má zateplené podkroví, moderní radiátory a místy i podlahové vytápění.
Stavby zrekonstruované Markem Štukhejlem jsou dotažené do posledního detailu, sám říká, že má velmi perfekcionistické oko. Na otázku, co je pro jeho přístup k rekonstrukcím typické, odpovídá, že je to právě vztah k detailu. A možná právě odsud nejlépe vyvstává jeho „nearchitektonické“ přemýšlení o architektuře. Rukopis Marka Štukhejla se neskrývá v žádných formálních aspektech ale zkrátka v tom, že chce, aby jeho práce byla co nejlepší. Jeho cílem není ani konzervovat, ani převrstvovat, Marek Štukhejl chce být kontextuální a chce být také praktický. V tom je jeho přístup inspirativní.
Kontextualita jako přednost
Marek Štukhejl začal ve stavebnictví podnikat už v roce 2006, tehdy si založil stavební firmu zaměřenou na realizaci novostaveb chalup, nakonec se dostal i k pár rekonstrukcím. Právě s tímto obdobím, které trvalo více než 10 let, spojuje nabití nejvíce zkušenosti z oboru. Dnes už ale podniká úplně jinak. Objekty nejdříve sám koupí, zrekonstruuje, vybaví a následně najde kupce. „Dnes nepracuji pro nikoho konkrétního, pracuji na vlastní budově. Poprvé jsem tak učinil s chalupou v Daňkovicích, každopádně já nepotřebuji další chalupu, takže od počátku bylo určené, že se opravená stavba ve stavu plné vybavenosti prodá někomu jinému,“ vysvětluje.
Jeho první obnova chalupy v Krásném se nesla v poměrně tradičním duchu, ačkoliv měla několik technických problémů, musel se například vyměnit celý krov, působí velmi autentickým domem. Podobné je to i v Daňkovicích, v interiéru jsou novodobé vstupy ovšem patrnější. Podkroví se proměnilo v obytný prostor, do něhož je vetknutá kontrastní vestavba koupelny. Marek Štukhejl ovšem plánuje v budoucnosti zajít ještě dál a postavit úplnou novostavbu, která sice bude ctít zásady typické vesnické výstavby, ale ukáže současné možnosti.
Plány, na které si vyplatí počkat
„Po Daňkovicích jsem pořídil další čtyři domy, všechny ve venkovském prostoru tady u nás v lokalitě. V tomto rozsahu už to nemohu dělat svépomocí, takže jsem v pozici „vizionáře“ projektu,“ přibližuje své další plány Marek Štukhejl. Momentálně plánuje obnovit budovu školy z počátku 17. století a také měšťanský dům v Jimramově, ze kterého bude penzion. V památkové zóně v obci Krátká zase zamýšlí vybudovat „dům architektury“. V Borovnici vedle toho vznikne na místě starého zchátralého domu zcela nová stavba.
Matěj Štukhejl se do rekonstrukcí starých vesnických stavení pustil jednak z lásky k řemeslu, ale také proto, že má toto prostředí rád – o vesnici pečuje a chce, aby tak dělali i jiní. Z tohoto důvodu pořádá vzdělávací akce na své Chalupě pod Lípou. Každoročně zde organizuje Festival venkova, ten letošní se mimo jiné zaměřil na téma inovací pro venkov.
„Chci dělat osvětu laické veřejnosti a inspirovat lidi, jak by se mohli ke stavbám a zahradám na venkově stavět,“ říká. Letošního ročníku se zúčastnili jak lokální odborníci, tak větší a známější česká architektonická studia jako Stempel & Tesař architekti, ORA, Senaa architekti nebo Červenka architekti. Takovým pomyslným vrcholem a zároveň dalším začátkem iniciativy Marka Štukhejla má být založení domu architektury, který bude fungovat i jako architektonická kancelář. „Hodlám zde spolupracovat s dalšími architekty. Chceme být jasnou speciálkou pro venkovský prostor,“ přibližuje Marek Štukhejl svou vizi. Nezbývá tedy než si počkat, aktivity se ovšem vyplatí sledovat už teď.
- Autoři: Marek Štukhejl
- Ateliér: Dům Architektury
