Kouzlo Národní technické knihovny, budovy nové generace

Očekává se, že nová technická knihovna přiláká až 900 tisíc návštěvníků ročně. Kromě Národní technické knihovny, která se sem stěhuje z Klementina, zde bude i pobočka městské knihovny, nyní sídlící v ulici Československé armády v Praze 6. Tuto skutečnost museli vzít architekti a projektanti budovy v potaz a i proto se nová knihovna pyšní řadou novinek, které odrážejí budoucí pulsující provoz.

Nachází se zde například jedna z prvních aplikací asfaltového teraca, tzv. bithuteraca – materiálu, který se pokládá za teploty kolem 200 ˚C a výrazně snižuje hladinu hluku v budově. Další zajímavostí je požární řešení objektu, které zamezí zničení knižního fondu, k němuž by mohlo dojít při hašení vodou. Knihovna je totiž vybavena  mlhovým samočinným hasícím zařízením, které je v případě zásahu šetrnější, nevyžaduje velkou kapacitu zásobní nádrže a umožňuje rozvod vedení po celé budově.   Samostatnou kapitolou je energetické řešení knihovny, s důrazem na šetrný přístup k životnímu prostředí. Knihovna byla navržena jako kompaktní celek s minimálním členěním a dispoziční členění respektuje orientaci budovy ke světovým stranám. Velkoprostorové místnosti jsou umístěny u jihovýchodních, jihozápadních a severozápadních fasád, kancelářský trakt se nachází u fasády směřující na severovýchod. Tím se snížila tepelná zátěž z vnějšího prostředí (sluneční záření) a zároveň je dosaženo rovnoměrnějšího osvětlení během dne a v průběhu roku. Masivní betonové konstrukce pak posloužily pro akumulaci chladu nebo tepla. Pro větrání byl zvolen tzv. hybridní systém, díky kterému se minimalizuje strojní větrání a zároveň se využívá plně automatizované přirozené větrání okny v přechodném období.   Do prostor nové knihovny se nyní začínají stěhovat zaměstnanci a obsáhlý knižní fond a práce architektů a projektantů tak konečně získala reálnou podobu. „Podílet se na tak unikátním projektu, který bude navíc sloužit široké veřejnosti, se nestává každý den, a proto si možnosti práce na nové technické knihovně velmi vážíme. Doufáme, že se tato budova stane pro její návštěvníky moderním a příjemným místem ke studiu i k relaxaci a zaměstnancům nabídne pracovní prostředí hodné 21. století“, uvedl zástupce generálního projektanta knihovny, Ing. Petr Jileček ze společnosti Helika.   Národní technická knihovna se slavnostně otevře 9. září 2009. Svým uživatelům nabídne více než 1 200 studijních míst a 300 míst relaxačních. Kapacita uložených svazků se odhaduje přibližně na 1,2 milionu. K dispozici budou například také individuální a týmové studovny, kavárna se 150 místy, 250 počítačů pro veřejnost, WiFi připojení v celém objektu, 300 parkovacích míst pro automobily a 200 stání pro kola.   

Architektonická a projekční společnost Helika působí na českém trhu investiční výstavby a poradenství již od roku 1990. V krátkém období se pak přerodila v akciovou společnost. Helika se vyprofilovala jako přední architektonická, projektová a inženýrská společnost v oblasti pozemního stavitelství a dopravních staveb. Od května 2004 rozšířila společnost HELIKA své aktivity na Slovensko a otevřela svoji pobočku v Bratislavě. V červnu 2007 se stala součástí nadnárodní korporace společností Obermeyer působící v oblasti architektury a projekčních činností v zemích po celém světě. K nejvýznamnějším realizovaným projektům patří rekonstrukce budov ústředí České národní banky v Praze Na Příkopech, výstavba multifunkčního projektu Centrum Chodov v Praze na Jižním Městě, výstavba chirurgického pavilonu Vojenské nemocnice v Praze – Střešovicích, rekonstrukce Dětské fakultní nemocnice v Motole, výstavba obytného komplexu Zelené údolí v Praze – Kunraticích či multifunkčního sportovního centra O2 Arena v Praze – Vysočanech. Helika je také generálním projektantem Nové Karoliny, projektu o rozloze třicet hektarů v samém centru města Ostrava, a architektem a generálním projektantem projektu nemocnice a baziliky v Libreville, hlavním městě Gabonu.