KONSTRUKCE 6|2005
Pracuji ve velmi zajímavém a živém oboru – ve stavebnictví. Nic nestavíme, nesvařujeme, nenatíráme, neoplášťujeme, ocelové konstrukce nemontujeme, my o těch krásných stavbách „pouze“ na stránkách našeho časopisu píšeme a předáváme informace dále čtenářům. A mám štěstí, že jsem novinářem v době velkého boomu tohoto oboru (nebo mi to tak alespoň připadá). Stavební činnost je již několik let – a věřím, že ještě pár let bude – možná na absolutním vrcholu za posledních nevím kolik desetiletí a jako novinář, který má připravovat čtenářům odborné informace o všem, co se nyní děje, si na nedostatek podnětných informací a tipů nemůžu stěžovat.
Stanislav Cieslar , 23. 12. 2005
Právě naopak, zavalen zajímavými tiskovými zprávami a pozvánkami mnohdy nevím, kam dříve skočit. Někdy mi to připadá, že kolem naší Země nedávno prolétla kometa Building, která vždy jednou za x let všechny přiměje ke zvýšené stavební činnosti. V době ledové bych se asi neuživil, nebylo by o čem psát. Typů iglú nebylo až tolik, lidé zůstávali raději doma a nikam nejezdili, čili nebylo potřeba žádných cest… Nyní je to jiné. Mám štěstí, že jsem byl u toho, když se stavěl novodobý chrám Sazka Arena, sleduji prudký rozvoj dálniční sítě, stejně tak železničních koridorů (už se těším, až se přitulím ke kamarádovi z Itálie, zvanému Pendolino), průmyslové zóny se plní halami, administrativní budovy se nám oblékají do skleněných nebo jiných fasád a nechávajíce se laskat slunečními paprsky, doslova hrají všemi barvami. Pomalu, ale jistě k nám pronikají stavby budoucnosti – nízkoenergetické nebo pasivní domy. Novinář se může v dnešní době dostat tam, kam se jen tak někdo nedostane – jako když jsem pracoval na reportáži o rekonstrukci dvou pilířů Karlova mostu, procházel se suchou nohou u pat pilířů (pod úrovní hladiny Vltavy) a sahal na kameny, staré stovky let. Potěšil mě průvodce, který říkal, že další taková oprava přijde na řadu nejdříve za dvě stovky let. Každou účastí na stavbě sleduji, jak jde obor dopředu, jak prudce se posouvají možnosti materiálů, technologie výstavby, navrhování, jak jsou architekti stále odvážnější, jaké promyšlené metody nyní stavbaři používají. Všechny tyto zajímavé a mnohdy unikátní informace můžeme předat dále pouze tehdy, když nám vyjdete vstříc a budete s redakčním týmem časopisu spolupracovat. Je mi jasné, že všechny ty stavby musí někdo projektovat, realizovat a stres a nasazení realizačních týmů jsou obrovské. V této chvíli přijde novinář a chce informace, článek, podklady. A nejlépe do druhého dne. V tom shonu se někdy upřímně divím, že jste na nás tak přívětiví a k našim požadavkům vstřícní. Moc vám za to všem děkuji a obdivují vás. Za celý tým vydavatelství KONSTRUKCE Media vám přeji v této uspěchané době alespoň pár dnů klidu a pohody v kruhu nejbližších. Prožijte ve zdraví nadcházející dny sváteční a vstupte pravou nohou a s dobrou náladou do příštího roku.Z OBSAHU ČÍSLA 06 | 2005 VYBÍRÁME:ARCHITEKTURADOPLNĚNÍ BETONOVÉ VŠEDNOSTI ARCHITEKTUROU Z OCELI (Bohumil Vokatý) NORMY A PROJEKTOVÁNÍPŘEDPJATÉ OCELOVÉ KONSTRUKCE (Vladimír Janata) HLINÍK, NEREZ, SKLOOCEL V BIO-SOLÁRNÍM DOMĚ (čes) DŘEVĚNÉ KONSTRUKCESTATIKA HISTORICKÝCH DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ (Karel Mikeš) MOSTY A TUNELYPOUŽITÍ VELKOPRŮMĚROVÉ OCELOVÉ FLEXIBILNÍ TROUBYPRO KABELOVÝ TUNEL (Jana Fialová, Marek Šana) POVRCHOVÉ ÚPRAVYKOROZE ATMOFIXU NENÍ ŠLENDRIÁN,ALE PROMYŠLENÝ KALKUL S VÝHODAMI (Stanislav Cieslar) ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA – RAKOUSKORAKOUSKÝ RODINNÝ PODNIK EXPANDUJE (Stanislav Cieslar) EKONOMIKA STAVEB A DEVELOPMENTSYSTÉM ZASTREŠENIA PLOCHÝCH STRIECHZ ĽAHKÝCH OCEĽOVÝCH PROFILOV (Rudolf Šebest) ZAJÍMAVOSTI Z OBORUBUDOVA SLOUŽÍ JAKO VÝLOHA PRODUKTŮ FIRMY (čes) SVAŘOVÁNÍ A DĚLENÍ MATERIÁLUDALŠÍ PRŮNIK DIGITALIZACE DO SVAŘOVÁNÍ (red) VZDĚLÁVÁNÍNOVINKY Z NAKLADATELSTVÍ JAGA (red)
