Komunitní knihovna v malé německé obci interpretuje místní stavební tradice

Podvědomě tradičně

Inspirační zdroj návrhu získali architekti ze studia Schlicht Lamprecht Architekten hned při prvním pohledu na opuštěnou budovu vedle kostela v jádru sedmitisícové obce Gundelsheim severně od Stuttgartu. Volně stojící budova z 19. století kdysi bývala součástí venkovské usedlosti, ke které patřila ještě stodola a stáje. Tato typologie trojice budov bývala pro zdejší venkov typická a architekti se ji proto i nadále rozhodli respektovat.

"Když jsme se rozhodli obnovit typologii trojice venkovských budov přidáním dvou nových objektů k osiřelému domu, promluvily skrze nás zkušenosti minulých generací i naše představy o vizuální stránce věci. Nápad přišel okamžitě, téměř automaticky. Vyplňovali jsme prázdnotu způsobem popsaným tradicí,“ vysvětlují svůj přístup architekti Stefan Schlicht a Christoph Lamprecht.

Více k tématu

A Architektura

Nová obecní knihovna ve Statenicích vznikla rekonstrukcí a přístavbou původního domu

14. 6. 2021

A Architektura

Souhra tradice a současnosti v italské vesnici. Budova školky se uzavírá sama do sebe

4. 11. 2020

Dětská kůlna

Knihovna se skládá ze dvou hlavních objemů se sedlovými střechami a přizpůsobuje se tak tvaru bývalé stodoly a stáje. Ve stodolách tradičně stávala také malá kůlna na pracovní nářadí. Tento koncept jakéhosi domu v domě architekti přetvořili pro současné potřeby knihovny a vznikl malý domek, který svou velikostí i atmosférou skvěle slouží jako koutek pro dětské čtení.

Hlavní část knihovny tvoří prosvětlený otevřený prostor. Světlo se do něj dostává díky střešním oknům rozmístěným na východní straně střech. S odkazem na původní venkovskou architekturu se architekti rozhodli s okny šetřit a většinu z nich umístili právě na plochu střechy. Okna jsou opatřena žaluziemi napájenými solární energií, které umožňují úplné zatemnění prostoru pro potřeby promítání filmů a dalších vybraných činností.

„Střešní okno přináší do místností světlo lépe než fasádní okno stejné velikosti. Světlo ožívá při odrazu na střešních plochách a stěnách, proto dáváme přednost umístění otvorů blízko střešního štítu. Ve venkovském kontextu, kde je většina našich projektů, je interiér navržen bez přímého spojení s krajinou, protože lidé trávili dny prací venku. Vypadá to, že jsme také tuto tradici přirozeně dodržovali, aniž bychom si toho byli vědomi," vysvětlují architekti.

Vůně dřeva

Veškeré podstatné funkce knihovny jsou situovány do přízemí, které je řešeno bezbariérově. Knihy jsou zde vyrovnány do speciálních regálů s kolečky. Díky nim je velice snadné a rychlé přesunout knihy do skladu a udělat tak z haly velký otevřený prostor. Jediná dvoupatrová část budovy je podkroví v bývalé stáji. Zde se zachovaly části původních klenutých stropů v pruském stylu. Návštěvníci mají možnost poodstoupit od hlavního prostoru a vychutnat si klidné zákoutí s vůní dřevěných stěn.

V celém návrhu hraje zásadní roli právě dřevo. Interiéru dominuje surové smrkové dřevo použité u odhalené nosné konstrukce. Plášť budovy je pak složen z tepelně upravených lamel z jasanového dřeva. Lamely jsou na některých místech citlivě upraveny a odhalují některá okna, pevné stěny, světlíky či střechu.