Klíč k úspěchu? Kreativní návrhy a kvalitní zpracování

ZačátkyManželé Fouskovi se seznámili na ČVUT v Praze, kde studovali na fakultě architektury. O tři roky starší Lucie po ukončení studií v roce 1995 zahájila svou profesní dráhu ve Studiu acht. Po dvou letech studentské praxe nastoupil do tohoto ateliéru v roce 2000 jako architekt i Jan Fousek. Oba se pod hlavičkou Studia acht podíleli na několika významných projektech. L. Fousková na návrhu rekonstrukce činžovních domů v Praze 2 a 7, Office parku Nové Butovice nebo na rekonstrukci a vestavbě pobočkové sítě pojišťovny Allianz. Mezi práce J. Fouska z tohoto období patří projekt obchodně-administrativního centra Metronom v Nových Butovicích, rodinného domu v Praze-Troji a rekonstrukce creperie Slepička v Průhonicích. Přelomový mezníkV roce 2002 se Fouskovým naskytla příležitost získat vlastní zakázku a tak se osamostatnit. Rozhodli se začít podruhé. Na volné noze ve svém bytě, který začal sloužit také jako ateliér. Se zakázkou, za kterou by se nemusela stydět ani větší architektonická studia. Bytový komplex Rubeška 2 od studie, přes projekt pro územní řízení a stavební povolení až po dokumentaci provedení stavby a realizaci trval dva roky. RozhodováníBěhem výstavby Rubešky 2, v roce 2003, musel J. Fousek řešit, zda založit vlastní firmu nebo se s někým spojit. V té době zakládal v Praze Radim Kousal, který opustil liberecký SIAL, vlastní ateliér. V SIA ARCHITECTS (později SIADESIGN) však nakonec J. Fousek jako partner nezakotvil a rozhodl se pro založení vlastní firmy F2 Architekti a partneři. Prvním projektem a v současné době i realizovaným dílem se stala rekonstrukce a dostavba pivovaru Dobříš. „S dalšími zakázkami postupně vyvstala otázka růstu a organizace firmy. Ateliér se v důsledku objemu zakázek musel logicky rozrůst. Bylo třeba organizačně vyřešit nárůst zaměstnanců a externích spolupracovníků, softwarové vybavení a administrativní úkoly spojené s řízením firmy,“ doplňuje J. Fousek. V současné době v ateliéru pracuje čtrnáct lidí, studenty architektury a stavitelství počínaje, architekty a stavebními inženýry konče. Ti jsou schopni realizovat projekty od hmotových studií až po projekty pro stavební povolení. Na prováděcích projektech spolupracují F2 Architekti s několika projekčně-inženýrskými kancelářemi, v současné době převážně s AED project. Externí inženýrské firmy začínají na zakázce pracovat již v průběhu koncepční přípravy. L. Fousková vysvětluje: „To umožňuje předejít v dalších fázích projektu problémům a nalézt taková technická řešení, aby se později nemusela od základu měnit výchozí koncepce.“SoučasnostLéta okolo přelomu století byla ve znamení rozmachu výstavby administrativních center a kancelářských budov. Během prvních pěti let nového tisíciletí se zájem investorů a developerů zaměřil na bytovou výstavbu. Bytové a rodinné domy zažívají svůj rozmach dodnes. Kromě toho se nově investiční záměry přesouvají na oblast přechodného ubytování, turismu, cestovního ruchu a kongresové turistiky. O tomto trendu svědčí i zakázky ateliéru F2 Architekti jako třeba golfový areál Konopiště, rekonstrukce Národního domu na třídě T.G.M. v Karlových Varech na hotel s kongresovým sálem nebo tři plánované hotely v Praze. Společné vizeDo budoucna je cílem ateliéru zpracovávat všechny stupně projektové dokumentace a udržet tak zakázku ve všech jejích fázích pod kontrolou architekta. Toho lze dosáhnout jednodušší komunikací celého týmu, kterou umožňuje jednotné programové vybavení. J. Fousek k tomu dodává: „Ateliér jako celek vsadil na týmovou práci s důrazem na využití principů informačního modelu budovy. Jako nástroj, který je plně zacílen na důsledné využívání virtuální budovy, byl zvolen Archi- CAD. Chceme práci architektů a projektantů neustále zkvalitňovat, a to se nám daří i díky novým technologiím.“ Pokrokové technologieVyužití nových technologií je jednou ze zásad práce ateliéru. Jako příklad může posloužit použití tzv. rapid prototypingu při soutěži na Národní knihovnu ČR v Praze na Letné. Poprvé byla k výrobě fyzického modelu použita elektronická data z modelu virtuální budovy, která byla zaslána k výrobě na 3D tiskárnu. Největší oříšek představovalo podle Fouskových využití rapid prototypingu při přípravě matematicky přesného a bezchybného exportu dat virtuální budovy pro 3D tiskárnu. „Díky zkušenostem ateliéru ze spolupráce na modelech pro univerzitní účely vše proběhlo hladce,“ říká Lucie Fousková a dodává: „Stačilo 3D data odeslat přes internet do výroby a za pár dnů převzít od kurýra fyzický model knihovny v měřítku 1: 500. Při pohledu na model a jeho filigránské detaily třeba u schodišť nebyl nikdo v ateliéru, kdo by konstatoval, že by to v daném čase vymodeloval lépe.“ Mezi další technologie, na které v ateliéru vsadili, je koncepce zvaná virtuální budova (VB). V databázi koncentrované informace o modelu budovy jsou již delší dobu popularizované ze strany vývojářů software, ze strany architektonických ateliérů nejsou však do důsledku všechny jeho výhody naplno využívány. Fouskovi shodně dodávají: „To souvisí nejen s možnostmi programových produktů, které v podstatě není problém koupit, ale také s lidským potenciálem. Vždyť kolik architektů nebo projektantů využívá ArchiCAD tímto progresivním způsobem? Jistě, najde se jich třeba hodně, ale minimálně stejně se najde těch, kteří ovládají ArchiCAD stále jako rýsovací prkno.“ Pro ty však v ateliéru pracovní místo podle J. Fouska nemají. Naopak jsou vítáni lidé, kteří se chtějí učit a neustále zdokonalovat své schopnosti s virtuální budovou ArchiCADu. Nejen proto pracuje ateliér s nejnovějšími verzemi ArchiCADu. Všichni spolupracovníci mají možnost se kontinuálně vzdělávat. Příkladem je nedávno zorganizovaný F2F workshop, nazvaný Tváří v tvář ArchiCADu, který jako pilotní projekt měl za cíl ukázat zaměstnancům obecné možnosti tohoto programu a zároveň je zasvětit do základních principů práce s virtuální budovou. Od idey ke kvalitnímu řemeslu„Architektura je někdy vnímána více jako umění, někdy více jako technický obor či jako řemeslo. Na začátku každého návrhu by měla být myšlenka, idea, nápad, který má blíže k umění. Avšak, než se podaří dobrý umělecký záměr v architektuře zrealizovat, nutně musí projít technickým procesem, který má blíže právě k řemeslu,“ říká L. Fousková V té chvíli lze podle jejích slov architektonický ateliér vnímat jako dílnu, která dokáže pestré nápady architektů – umělců kvalitně vyřešit do detailu podrobností se všemi návaznostmi a důsledky. Proto je pro Fouskovy vzorem italský architekt Renzo Piano, který za několik desetiletí své praxe vybudoval ateliér, jehož styl neustrnul. Naopak se progresivně vyvíjí, tak přirozeně jako svět okolo něj. Fouskovi dodávají: „Při pohledu na realizace ateliéru Renzo Piano Building Workshop je pro nás právě přístup tohoto italského architekta současným naplněním zmiňovaných pojmů řemeslo, dílna, kvalita i pestrost. Za další architektonické zdroje F2 Architekti považují ateliér Normana Fostera, Jacquese Herzoga a Pierra de Meurona. Inženýrsko-technickou inspiraci pak hledají u kanceláře Schlaich Bergermann und Partner (www.sbp.de) a kanceláře profesora Wernera Sobeka (www.wernersobek.com). ING. ARCH. JAN FOUSEK (1974) Po absolvování studia v roce 2000 na pražské Fakultě architektury ČVUT pracoval ve Studiu acht. Po krátké době v roce 2003, kdy zvažoval vstoupit jako partner Radima Kousala do SIA ARCHITECTS (dnes SIADESIGN), se rozhodl začít provozovat s manželkou Lucií vlastní ateliér. Vedle architektonické praxe Jan Fousek působí také jako asistent v ateliéru Patrika Kotase při Ústavu navrhování budov FA ČVUT v Praze.ING. ARCH. LUCIE FOUSKOVÁ (1971) Studium absolvovala v roce 1995 na pražské fakultě architektury ČVUT. Po zahraničním studiu na Dánské královské akademii umění a architektury působila ve Studiu acht. Od roku 2002 pracuje na volné noze převážně s manželem. Po úspěšné realizaci první větší zakázky se rozhodli společně založit vlastní ateliér, který nazvali F2 Architekti a partneři. Po narození dcery v roce 2003 omezila na čas projekční činnost. Nyní již opět aktivně působí v ateliéru.10 otázek pro Lucii a Jana FouskovyKdyby existovala možnost, volil(a) byste v příštím životě stejnou profesi?LF: Příští život? Druhou šanci nedostanu, takže nepřemýšlím, zda jsem měla volit jinak.JF: Volil bych jakoukoliv kreativní práci spojenou s technikou.Jak se díváte s dnešním odstupem na vaše první práce? LF: Myslím, že měly smysl.JF: Nestydím se za ně.Kolik hodin denně trávíte v ateliéru? Pracujete o víkendech? LF: Než jsme měli dceru, tak jsem čas nekontrolovala. Nyní jej dělím, odpoledne a dobu, než usne, mám vyhrazeny pro ni. Ostatní přesouvám do nočních a brzkých ranních hodin.JF: Architektura je pro mne životní styl, takže pracuji skoro neustále.Bez jakého vybavení byste si nedovedl(a) představit svou práci? LF: Nemohu cokoliv řešit bez mobilu a notebooku s připojením na internet. Jinak bez ohledu na znalosti mnohých software jsem pořád kooh-i-noor s fixami a šmírákem. JF: Papír a tužka.Jaký je váš oblíbený architekt? LF: Modla? Nemám. Všichni, kteří zemřeli a jsou publikováni, tak byli výtečnými. Na nekvalitní nezbyl papír. Ty, kteří jsou oceňováni a žijí, prověří čas. Ne všichni budou po smrti publikováni. JF: Těch je mnoho, včetně inženýrů.Jakou stavbu nejvíce obdivujete? LF: Ty, které splnily svou funkci, třeba pyramidy.JF: Nedokážu jmenovat jedinou stavbu. Nedávno jsem navštívil vysílač Ještěd, a ten mne hodně oslovuje. Myslíte si, že výše vašich honorářů odpovídá úrovni a rozsahu vaší práce? LF: Kdo vás chce zaplatit, tak si vás najme. Na druhé straně, abyste se uživili, musíte klienta přesvědčit o svých kvalitách a on musí mít pocit, že si peníze zasloužíte. JF: Snažím se, aby tomu tak bylo.Máte nějaký nesplněný sen ve smyslu, že byste chtěl(a) projektovat určitou stavbu nebo navrhnout interiér či nějaký výrobek? LF: O práci nesním. Jsem spokojená. Když přijde nějaká výzva, tak si ji jistě nenechám ujít. JF: Vždy mne zajímal design, určitě bych se mu chtěl kromě architektury věnovat. Existuje ve vaší kariéře nějaký významný mezník nebo osobnost, jež vás ovlivnily? LF: Každý, s kým pracujete, vás nějakým způsobem ovlivňuje, kladně i záporně. První mezník nastal, když jsem opustila Studio acht. Druhý, když jsem porodila dceru, a ten trvá. Třetím mezníkem, resp. osobou, která mne ovlivňuje je můj partner, v životě i práci. JF: Přijetí na ČVUT FA, diplom, autorizace, založení společnosti. Osobností, které mne ovlivnily, je mnoho, od rodiny přes učitele, studenty a spolupracovníky. Kdyby vám měla zlatá rybka splnit tři přání, jaká by to byla? LF: Něco jako odpovídají modelky? Nemám tři přání, vlastně žádné. Věci jako třeba zdraví, které neovlivním, si přát nemohu. A ty, které jsem schopná ovlivnit, si nepřeji, nespoléhám se na zlatou rybku. JF: Na zlatou rybku nevěřím.Psáno pro: