Klášter v Žatci začal svůj druhý život. Slouží místním jako komunitní centrum a děti sem chodí za roboty
Klášter v Žatci dlouho chátral a město se ho snažilo prodat. Nakonec se ale rozhodli jinak - získali finance a dali se do pečlivé rekonstrukce. Získali za ni cenu Patrimonium pro futuro za rok 2024 od Národního památkového ústavu.
Eva Klapka Koutová , 19. 2. 2025
Kapucínský klášter má za sebou bohatou historii – od éry živého života řeholníků přes období jejich násilného vyhnání až po využití budovy jako školy a domova důchodců s necitlivými zásahy do interiéru. Město se však rozhodlo investovat do jeho obnovy a vrátit klášteru jeho důstojnost prostřednictvím citlivé rekonstrukce. Nyní slouží jako spolkové a robotické centrum zaměřené na komunitní a vzdělávací aktivity.
Klášterní komplex tvoří budova konventu, kostel Korunování Panny Marie a klášterní zahrada. Dispozice kláštera odpovídá tradiční koncepci řádových staveb – jednoduchý čtvercový půdorys konventu s arkádami a vnitřním rajským dvorem, obklopený zahradou.
Od svého vzniku sloužil výhradně pro kapucíny. Po tom, co přestal být využívaný a udržovaný, začal chátrat. Roky zanedbávání si vybraly svou daň. Město Žatec chtělo nejprve klášter prodat, nakonec se přeci jen rozhodlo pro jeho záchranu. Rekonstrukce vyšla na téměř 100 milionů korun. Z evropského operačního programu IROP byla podpořena více než 22 miliony. Starosta Radim Laibl při přebírání ceny přiznal, že byl klášter pro město dlouho starostí a celá obnova složitá. „Když se rozhodovalo o rozpočtovém opatření ve výši 100 milionů v té poslední etapě, tak se mi ruka těžce zvedala... ale život komunálního politika je příliš krátký na to, aby negativně vstupoval do historie.“
Obnova kláštera
Projekt na rekonstrukci zpracoval ateliér Huml a Vaníček, který byl již v roce 2005 autoremnávrhu na revitalizaci navazující klášterní zahrady. „Při obnově budovy bylo vycházeno z dochovaných pramenů, stavebně-historického průzkumu, dobových fotografií a ze striktních požadavků orgánů památkové péče." přibližují ve své autorské zprávě. Všechny konstrukce a prvky, které byly v dostatečně dobrém technickém stavu se snažili zachovat. Samotná obnova odstartovala v roce 2012 rekonstrukcí střech, kterými dlouhodobě zatékalo a vlhkost poškodila celé přízemí. Nosné konstrukce zasáhla dřevomorka a hniloba, což zapříčinilo lokální propady krovů a trámových stropů. Opravou střechy i krovu se zabránilo dalšímu poškození stavby. Následovala termosanace interiérů. V roce 2021 byla repasována většina výplňových prvků, nášlapných vrstev a restaurována klasicistní výmalba i malby z konce 19. století. Ty byly několik desetiletí schované pod vrstvami akrylátových nátěrů z přibližně 60. let 20. století. „Beru to jako největší z vkladů rekonstrukce, kromě toho, že se podařilo zachovat hodně věcí i ve spojení s novými doplňky,“ přiznává Lucie Radová z NPÚ ve videu NPÚ věnovanému celé rekonstrukci.
Unikátnost výmalby vysvětluje v reportáži žatecké regionální televize restaurátor Michal Šeleba, který se na restaurátorských pracích podílel: „Je zajímavé, že se jedná spíše o měšťanskou výmalbu, což bychom nečekali v klášteře, který patřil řádu s poměrně přísnou řeholí. Je to známka toho, že v 19. století Žatec na základě obchodu s chmelem velmi zbohatl. Předpokládáme, že i výzdoba, kterou jsme zde restaurovali, byla dotována ze strany města. Proto zde máme poměrně dochované unikátní nástěnné malby, které jsou pěkným příkladem měšťanského vybavení tehdejší interiérů.“
Po rekonstrukci se část kláštera přeměnila na spolkové a robotické centrum, financované z evropských fondů ve výši přibližně 18 milionů korun.
mmcité
Exteriér
Exteriér se vracel do podoby z počátku 20. století. Fasádu rajského dvora ozdobily zrestaurované sluneční hodiny. Vznikly nové vstupy, které byly navrženy jako výrazné prvky odlišující se jak materiálem, tak vizuálním zpracováním. Klášterní zahrada prošla obnovou díky projektu „Chrám chmele a piva“, který byl podpořen finančními prostředky z evropských fondů v regionu Severozápad. Nyní zde funguje jako relaxační prostor s hřištěm a bohatou zelení.
Bouřlivá historie kláštera
Jako mnoho památek, i klášter v Žatci má za sebou bouřlivou minulost - už z podstaty toho, že se jedná o církevní stavbu. Klášter pochází z druhé poloviny 17. století. Vystavěn byl spolu s kostelem na jižním předměstí Žatce v letech 1676 až 1684. Zásluhy na celé výstavbě měly konkrétně Ludmila Eva Františka hraběnka Kolovratová a Marie Sidonie Varensbachová.
Díky tomu, že byli kapucíni oceňovaní převážně pro svou kazatelskou činnost, ale také pro svou práci s chudými a nemocnými, přečkali radikální reformy Josefa II., které zahrnovaly také rozsáhlé rušení klášterů.
Více k tématu
Ve třicátých letech 19. století začalo docházet v klášterním areálu k úpravám, které trvaly nepřetržitě téměř sto let. Kapucíni části budov i zahrady pronajímali, takže se v klášteře objevil výčep vína nebo také fotoateliér. Ačkoliv klášter přečkal josefínské reformy a fungoval bez přerušení až do 20. století, zásah komunistů v roce 1950 nepřečkal. Byl zrušen v rámci Akce K, kdy se komunisté pokusili zlikvidovat řeholní život v celé zemi. Klášter po vyhnání řeholníků přestal sloužit svému původnímu účelu a využíval se nejprve jako škola, později jako domov důchodců. Od 80. let byl pak opuštěný.
Klášter je po rekonstrukci přístupný veřejnosti
Rekonstrukce kláštera byla dovršena v roce 2023. Výsledkem je propojení historického objektu s moderními technologiemi vzdělávacího robotického centra a zázemí pro akce komunitního charakteru. Prostory jsou využívány pro dílny, spolkovou činnost, vzdělávání i kulturní akce. Vznikl tak multifunkční prostor v krásném historickém prostředí.
- Ateliér: Huml & Vaníček
- Spolupráce: Michal Šeleba
- Země: Česká republika
- Investor: Město Žatec
- Realizace: 2009 - 2024
- Město: Žatec
