Když soukromé slouží veřejnému. David Chipperfield rehabilitoval monumentální stavbu ze 60. let
Stavba v centru francouzské metropole se díky novým přístavbám a veřejně přístupným prostorům lépe zapojuje do kontextu města. Architekti z ateliéru David Chipperfield Architects původní stavbu zrekonstruovali a obohatili o nové dominanty, které zvou k její návštěvě.
Adéla Vaculíková , 17. 7. 2022
Projekt z městské iniciativy
Podobu přísně působící stavby z 60. let v centru Paříže pozměnily přístavby podle návrhu berlínská pobočky ateliéru David Chipperfield Architects. Architektonické studio se světovým renomé si vzalo za cíl objekt, který dříve sloužil městské správě, propojit s okolní městskou infrastrukturou a znovu ho otevřít veřejnosti. Na projektu, který byl letos na jaře oficiálně dokončen, spolupracovalo studio s lokálním ateliérem Calq Architecture. Stavba složená z šestnáctipatrové věže a dvou devítipatrových křídel je součástí městského bloku, před rekonstrukcí však bylo její postavení v něm poměrně komplikované. Starostka Paříže tak budovu zapojila do rozsáhlé iniciativy Réinventer Paris, díky níž projde zvelebením hned 23 míst v metropoli.
Ateliér Davida Chipperfielda se k zakázce na úpravu správní budovy ve 4. pařížském obvodu, která dnes nese název Morland Mixité Capitale, dostal skrze mezinárodní architektonickou soutěž. Původní strukturu navrhl očistit od některých objemů uvnitř vnitrobloku, původní stavbu zrekonstruovat a doplnit ji o dvě přístavby směřující do ulic. Bývalá budova městské správy se totiž svou rostlou strukturou táhne napříč celým blokem a má tak dvě čela – jedno vyhlížející přímo k řece Seině a druhé směřující k bulváru Morland.
„Nová budova Morland Mixité Capitale je výsledkem rekonstrukce, přestavby a rozšíření stávajících budov. Dříve introvertní komplex byl zpřístupněn veřejnosti, čímž se proměnil v živé a otevřené místo s charakterem kampusu, které pozitivně působí na celé okolí,“ vysvětluje David Chipperfield.
Více k tématu
Dům s rajským dvorem
Nízká křídla budovy původně svírala čtvercové náměstí, to se ale v rámci čtvrti nikdy neetablovalo. Jeho místo proto zabrala jedna z nových přístaveb, která výškově navazuje na své sousedy a jasně tak doplňuje strukturu bloku. Veřejný prostor ale nezmizel, byl pouze přenesen do jádra stavby. Dnes se v komplexu nachází vnitřní obdélníkový dvůr obklopený arkádami, který působí jako rajský dvůr uprostřed města.
Motiv betonových arkád, které ve vnitřní struktuře vytváří táhlá betonová podloubí, se stal nejvýznamnějším symbolem Chipperfieldovy intervence do starší struktury. Oblouky dnes totiž dominují oběma průčelím stavby a zvou tak ke vstupu dovnitř. „Nosné klenuté arkády definují průchod na úrovni přízemí a působí jako protiklad k přísnému sloupovému rastru zbytku souboru,“ říká David Chipperfield. „Objemy jsou vyvýšeny nad terén a vytvářejí novou veřejnou osu, která zajišťuje průchod z bulváru k řece Seině.“
Mezi soukromým a veřejným
Přísně působícím komplexem z 60. let se tak dnes již dá volně projít. Propojení veřejného se soukromým představovalo primární ideu jak projektu ateliéru Davida Chipperfielda, tak městské iniciativy. „Zdá se, že v Londýně se ochrana památek a města stala nepřítelem investic, v tomto je iniciativa starostky Paříže výjimečná,“ říká David Chipperfield.
David Chipperfield pochází z Londýna, pobočky svého ateliéru má ale i v Berlíně, Miláně nebo Šanghaji. Již v minulosti se zapojil do mnoha projektů, s nimiž měl citlivě ale zároveň sebevědomě doplnit historické struktury. Jednou z jeho nejvýznamnějších staveb tohoto typu je galerie James Simon, která vstoupila mezi historické stavby Muzejního ostrova v Berlíně.
„Když žijete v Londýně a přijedete do Paříže, tak si říkáte, jak pěkně se zde o své město starají. Otázkou tedy je, jak vyjednávat mezi sílami investic na jedné straně a s myšlenkou ochrany kvalit měst, kterých si dodnes ceníme, na straně druhé,“ dodává David Chipperfiel ke kontextu své nejnovější realizace v Paříži a zdůrazňuje, že právě proto se vydal cestou zachování původní stavby.
Projekt, který myslí na všechny
Obě přístavby rozvětveného objektu mají skleněné reflexní fasády vyskládané z čtvercových ploch. Svým pravidelným rastrem tak navazují na repetitivní schéma fasád původní budovy. Na první pohled však díky betonovým arkádám a oblým nárožím celý soubor oživují. Původní městská správní budova je dnes polyfunkčním objektem, nachází se zde byty, kanceláře, hotel, ubytovna pro mládež, obchody nebo galerie. Významnou proměnou prošly i dvě horní patra věže, kterým bylo navráceno jejich veřejné využití. Dnes jsou místem umělecké intervence Ólafura Eliassona a Sebastiana Behmanna ze studia Other Spaces, která obohacuje zdejší restauraci a bar s výhledem na město.
Stavba s komplikovaným vztahem k městu je dnes díky nové průchozí ose těsněji spjatá se svým okolím. David Chipperfield si od jejího polyfunkčního charakteru rovněž slibuje, že bude naplněna městským životem po celý den. Jak sám zdůrazňuje, podařilo se mu jeho přístupem uspokojit několik zainteresovaných stran. Investor získal více podlažní plochy, stále funkční budova prošla rekonstrukcí a město těží z veřejně přístupného prostoru se vztahem k řece.
- Ateliér: David Chipperfield Architects, CALQ
- Země: Francie
- Město: Paříž
- Realizace: 2022
- Plocha: 63500 m²
