Když se topí slunečními paprsky

O pasivních domech se u nás začalo hovořit teprve před nedávnem, a tak mnozí lidé nevědí, v čem vlastně spočívá jejich přínos. Jde objekty, které nepotřebují k vytápění klasické plynové, ani elektrické topení, či kotel na tuhá paliva. Pouze v chladnějším zamračeném počasí se v nich přitápí některým doplňkovým zdrojem tepla, ať již v podobě krbových kamen či přímotopu. Zdrojem nepostradatelného tepla jsou v případě pasivních domů sluneční paprsky, ale počítá se v nich i s lidským teplem a dalšími vnitřními tepelnými zisky. Hlavní úspora tepla však spočívá především v hospodaření s tepelnou energií, v dokonalé izolaci objektu.Jak to všechno začaloManželé Ošlejškovi, jejichž pasivní dům jsme měli příležitost navštívit, chtěli původně řešit svoji bytovou situaci rekonstrukcí staršího rodinného domku. Dlouho však nemohli žádný vhodný objekt najít. Až jednou objevili na samotném okraji vesnice Knínice, pod jedním ze zalesněných kopců Drahanské vysočiny, starou stodolu. „Zrovna kvetly pampelišky, a tak jsme se s manželem shodli, že právě toto místo by se nám oběma líbilo,“ vzpomíná Daniela Ošlejšková.K výstavbě domu hodlali manželé využít zmíněnou stodolu. Zateplení do značné míry zchátralého zdiva silnou vrstvou izolace však odborníci nedoporučovali, a tak se Ošlejškovi rozhodli stavět, jak se říká, na zelené louce. Oba mají blízký vztah k přírodě, a proto si přáli dům, který se k ní bude chovat s maximální ohleduplností. Petr Ošlejšek, o kterém jeho manželka říká, že se zajímá prakticky o všechno, již tenkrát, asi před pěti lety, věděl, že právě to dokážou v největší míře právě pasivní domy. „Poprvé jsem se nich dozvěděl v knížce Slabikář ekologického bydlení od Jany Plamínkové,“ vzpomíná. Postavit si pasivní dům však nebylo snadné. Problémy začaly už s projektem, protože u nás se tento typ domů ještě nestavěl a projektanti s ním neměli žádné zkušenosti. „Oslovili jsme tenkrát sedm projekčních firem, ale žádná se do toho nechtěla pustit,“ přibližuje situaci Petr Ošlejšek. „Uspěli jsme až u pana architekta Hudce z brněnského architektonického ateliéru Elam.“ Ten se také stal autorem projektu jejich nového domova.Jak se staví pasivní důmVzhledem k tomu, že energeticky pasivní objekt musí v prvé řadě zachytit maximální množství slunečních paprsků, je dům Ošlejškových orientován na jih. Jižní stěna je celá prosklená. Zadní, na sever orientovaná stěna je naopak vybavena pouze malými okny. Coby základní stavební materiál byla použita klasická plná pálená cihla o tloušťce 30 cm, která má výbornou schopnost akumulovat teplo. Úniku tepla zabraňuje izolace, která má na obvodových stěnách tloušťku 35 a na střeše dokonce 40 centimetrů. Stěny, s výjimkou zadní, jsou obloženy dřevem. U základové desky byl zvolen coby izolace polystyren.U pasivních domů velmi záleží na oknech. Běžně používaná okna by nesplnila, co se od nich očekává, docházelo by k nežádoucímu úniku tepla. Z toho důvodu byla zvolena neotvíratelná okna zasklená speciálními superizolačními skly, mezi nimiž je napjata fólie, nahrazující třetí tabuli. Dostatečná izolace by stačila k tomu, aby dům patřil do kategorie nízkoenergetických, ne však pasivních. O „přitopení“ se starají teplovzdušné kolektory na jižní fasádě domu. V nich nasbírané teplo putuje do podlahy, kde se kanálky rozvádí po celé její ploše. „ Je to velmi příjemné vytápění,“ hodnotí po roce a půl bydlení Daniela Ošlejšková.Další kolektory,v tomto případě vodní, se nacházejí na střeše domu a slouží k ohřevu vody a částečně i k vytápění objektu. I když v létě některý den proprší, teplota v akumulační nádrži si udrží teplotu okolo 50 ˚C ještě druhý den.V zimním období se přitápí krbovými kamny na dřevo. „Ani za nejchladnějších dnů jsme nespálili více než krabici od banánů dřeva,“ říká Daniela Ošlejšková. Kamna jsou vybavena výměníkem, kterým se ohřívá voda v akumulační nádrži, která neslouží pouze v kuchyni a koupelně, ale zároveň skrze výměník ohřívá vzduch ve větrací jednotce, který se horními výdechy ve stěnách rozvádí do obytných místností. V koupelně se teplou vodou ohřívá žebřík na ručníky, čímž se hygienická místnost zároveň vytápí.Když jsme v polovině listopadu Ošlejškovy navštívili, přestože za okny domu již asi dva týdny vládlo vlezlé „dušičkové“ počasí, krbová kamna roztopili teprve druhý den, a rtuť teploměru v domě se pohybovala na 21-22 ˚C.Bez větrání to nejdeMožná si někdo nedokáže představit, jak může být v téměř hermeticky uzavřeném domě, kde nelze větrat okny, vzduch k dýchání. Ten však zajišťuje rekuperační jednotka umístěná ve stropu chodby. Jejím výměníkem prochází vzduch ven i dovnitř,výměník zachytí až 80% tepla. Pro další snížení ztrát, prochází vzduch výměníkem zapuštěným v zemi, kde se v zimě zahřívá a v létě naopak ochlazuje. Tímto způsobem je dům zásoben dokonale čistým, teplotně ideálním vzduchem.Dům ušitý na míruDům Ošlejškových však dokáže zaujmout, i pokud byste nevěděli, jak úsporně hospodaří s teplem. Z architektonického hlediska se jedná o nenápadný, ale vzhledově velmi příjemný přízemní objekt s rovnou střechou, který neubližuje okolní klasické venkovské zástavbě ani přírodě.Autor projektu vyšel v plné míře investorům vstříc i co se týče dispozičního řešení. Na užitné ploše 151,5 m2 se nachází prostorný dětský pokoj, který dnes má již čtyři obyvatele, kuchyň , kterou od jídelního stolu odděluje pouze pult, dále je zde ložnice rodičů, pracovna, která slouží všem členům rodiny. Z ústředního prostoru je vstup do koupelny s WC. Další – v tomto případě již samostatná toaleta, se nachází na chodbě. S výjimkou koupelny, do které se vchází standardními otočnými dveřmi,jsou místnosti odděleny zasunovacími dveřmi se světlíkem. Důvodem není pouze rovnoměrné vyhřívání obytného prostoru, ale i co nejtěsnější kontakt členů početné rodiny. Kutilství nejvyšší třídyPočetná rodina měla samozřejmě při stavbě rodinného domku omezený rozpočet. Náklady, se musely vejít do částky 1,5 milionu Kč. To se podařilo díky úspoře za dnes nikterak lacinou práci. Kromě vyloženě odborných prací si majitel dům postavil sám, anebo s pomocí svých známých. Vlastnoručně si zhotovil i kolektory. „Když jsme počítali, na kolik nás přijdou, zjistili jsme , že by se nám náklady vrátily přibližně za osmdesát let, Tak je manžel vyrobil sám,“ vzpomíná Daniela Ošlejšková. Její manžel na otázku jak se naučil vyrábět kolektory, pouze skromně odpověděl, že to, co nevěděl, nebo neuměl, musel nastudovat. Celý vytápěcí a větrací systém tak přišel zhruba na 150 000 Kč.Nešlo pouze o penízeS nástupem zimy, přijdou na řadu dodělávky interiéru – dveře, kuchyňská sestava a ve srovnáním s tím, co již bylo postaveno, další drobnosti. Na jaře se bude pokračovat na zahradě. O vztahu investorů k ekologii nevypráví pouze způsob vytápění domu,jeho schopnost udržet teplo, ale i řada jiných věcí. Ošlejškovi například používají vodu z místního vodovodu pouze v kuchyni. K dalším potřebám jim slouží voda z vlastní studně. Dalším příkladem je tzv.extenzivní zelená střecha osázená nenáročnými rostlinami, jako jsou rozchodníky a netřesky. „Chtěli jsme tak přírodě vrátit, co jsme jí vzali,“ říká Daniela Ošlejšková a vzpomíná, jak střecha vypadá na jaře hezky, když celá žlutě rozkvete. „Jde o střechu s podstatně delší životností než běžně používané střešní krytiny,“schvaluje z odborného hlediska tuto volbu autor projektu ing.arch. Mojmír Hudec. Další plány mají podobu jezírka napájeného dešťovou vodou , která bude sloužit k zavlažování, a kořenové čističky.Kdo ví, kolik tisíců hodin práce je ukryto ve zde zdech, podlahách, střeše..., si dokáže představit, že něco takového se neobešlo bez problémů. I Petr Ošlejšek přiznává, že se vyskytly, ale říká: „To jsem si vždycky uvědomil, že to všechno dělám pro děti a hned jsem měl motivaci. “Asi právě proto v málokterém domě tak intenzivně cítíte, že jeho nejdůležitějšími obyvateli jsou právě děti. Mojmír Hudecarchitekt"Časy obrovského plýtvání energií pomalu končí, nastává čas obnovitelných zdrojů energie a ekologických materiálů. Dům v Knínicích, projektovaný již v roce 1999, je jednou z ukázek této cesty. Osobně jsem rád, že stále větší počet investorů se rozhoduje pro tento typ bydlení a věřím, že jich bude neustále přibývat. Termín "pasivní domy" přestává být neznámým pojmem," vyjadřuje se autor projektu pasivního domu, který jsme navštívili, ing. arch. Mojmír Hudec z brněnského architektonického ateliéru Elam.Pasivní dům v KnínicíchUžitná plocha – 151,5 m2Izolace podlahy 200mm polystyrenIzolace obvodových zdí 300mm pálené cihly + 350mm minerální vlna + dřevěný obkladIzolace střechy 400mm minerální vlna¨Okenní konstrukce izolační sklo s fólií Heat MirrorPoužité aktivní prvky – větrací a rekuperační jednotka, teplovzdušné a teplovodní kolektory,krbová kamna s výměníkem na teplou voduPřibližné náklady 1,5 milionu KčPsáno pro časopis Domov.V pohodě na vodě | "Maskáč" a jeho království | Dva v jednom - obývací pokoj a ložnice | Malá kuchyň - více přemýšlení | Děti potřebují rozběh | Trend v kuchyni jsou barvy | Pohodlí pro váš počítač | Velký obývák, velký problém? | Císař pán by se divil | Posaďte se, prosím... | Když se topí slunečními paprsky | Schodiště - most mezi patry | Zahradní oáza klidu | Ikeana | Svítící design | Staronový loft | Úroky za bydlení si můžete odečíst z daní