Když jsou barvy kamarádi
O lidech se říká, že na věku u nich nezáleží. Důležité je, jak se každý člověk cítí. Asi to platí i o bytech. Ten, který jsme navštívili, se nachází v domě postaveném těsně po válce. Není tedy nejmladší. Přesto působí mladistvým dojmem. Díky autorovi projektu domu i lidem, pro které je domovem.
Alena Vondráková , 28. 9. 2007
Byt se nachází v půvabné části Hradce Králové v jednom z bytových domů postavených podle projektu architekta Josefa Havlíčka. Obklopuje ho park se vzrostlou zelení přímo stvořený k procházkám a jízdě na kole. Ani hluk sem nedoléhá. V těsné blízkosti se nachází vzdělávací centrum, které tvoří školy pro děti všech věkových kategorií – od předškolního věku až po vysokoškoláky. Objekty navrhl architekt Josef Gočár. NENÁROČNÁ REKONSTRUKCEMajitel bytu, scénograf královéhradeckého divadla Drak Marek Zákostelecký říká, že rekonstrukce bytu, který zakoupil před rokem, nebyla nikterak složitá ani nákladná. Trvala půl roku a stála přibližně 400 tisíc korun. Menší dispoziční úpravy se provedly podle návrhu investorova bratra – ing. arch. Jana Zákosteleckého. Role bytového architekta se majitel coby výtvarník zhostil sám. Na přítelkyni, která se jako každá žena těšila na zařizování nového domova, už toho moc nezbylo. NECHTE SE POZVATZa vstupními dveřmi se nám překvapivě otevřel pohled nejen do samotné předsíňky, ale i do části kuchyně a většiny obývacího pokoje. To se však změní. Obytnou část od vstupní časem oddělí příčka nebo závěs. Stěna napravo od vchodu je obložená OSB deskou. Podle slov Marka Zákosteleckého slouží coby cyklistický oltář. Dvě kola, která jsou v rovinatém Hradci Králové v neustálé permanenci, zde v době naší návštěvy odpočívala, aniž by nějak překážela nebo kazila estetický dojem. Přímo naproti dveřím se nachází malý balkon. Dnes, protože byt se pořád ještě zabydluje, slouží hlavně jako odkládací prostor, ale... „Časem tu můžeme pěstovat třeba bylinky nebo ho jinak využívat,“ říká majitel bytu. Naproti dveřím je místnost, do které se kromě WC a umyvadélka vešla i pračka a prostor k odkládání věcí, bez kterých se žádná domácnost neobejde. Finální úpravy ve vstupním prostoru ještě čekají niku sloužící k odkládání obuvi a svrchníků. Nalevo od vstupních dveří se již nachází kuchyň a obývací pokoj sloužící zároveň jako jídelna. Z místnosti je přístup na prostornější balkon. Zatím nebyl čas, ale výhled do zeleně parku ho přímo předurčuje k tomu, aby se za pěkných dnů využíval k příjemnému posezení. Celodřevěné posuvné dveře oddělují obývací pokoj od klidové části bytu, kde se nachází pracovna, s kterou se později počítá coby s dětským pokojem, koupelna sWC a ložnice. CO SE BOURALO A STAVĚLOPři rekonstrukci nedošlo k velkým stavebním úpravám. Příčku oddělující kuchyni od obývacího pokoje již odstranili předchozí obyvatelé bytu, a tak došlo k propojení obytného prostoru. Noví majitelé již pouze nechali odstranit příčku oddělující toaletu, do které je vstup ze zádveří, od spíže a nechali zazdít dveře, kterými se do ní vstupovalo z kuchyně. Výsledkem těchto úprav je zmíněná vícefunkční místnost. Stejně se zazdily dveře z kuchyně do ložnice. V podlouhlé kuchyni tak vznikl dostatek prostoru pro dvě rovnoběžně situované pracovní plochy i veškeré spotřebiče, které tvoří součást moderní domácnosti. Zajímavé je, že majitelé volili odtahovou digestoř, přestože ve většině bytů se používá uhlíková. Nabízela se zde totiž možnost odvádět páru s kuchyňskými vůněmi a pachy ven odtahovou šachtou ústící na balkoně. V nice, která zůstala po dveřích do někdejší spíže, se počítá s poličkami. Dále se posunula příčka v předsíňce v klidové části bytu, čímž se zvětšila koupelna, do které se tak vešlo i WC. Pro jeho provoz stačilo dovybavit potrubí o nedostatečném průměru drtičem. Denní světlo proudí do hygienické místnosti luxferami. Nový je i barový pult oddělující kuchyni od obývacího pokoje. Je postaven z luxfer, desku tvoří broušená blatenská žula. „Potřeboval jsem tu kus rodné hroudy,“ říká s úsměvem majitel pocházející ze Strakonic. Boční strana pultu, stejně jako stěna pod parapety, je obložena OSB deskou. V celém bytě byly vyměněny podlahy. Staré parkety, které již nešlo žádoucím způsobem omladit, nahradila podlaha z masivního dubu. V koupelně i komoře sWC je keramická dlažba a podlahu ve vstupním prostoru pokrývá přírodní krytina – marmoleum, které má Marek Zákostelecký rád a které je pro použití v kuchyních a chodbách i velmi praktické. ORIGINÁLNÍ VYBAVENÍCo se týče vybavení bytu, vyznačuje se originalitou a neformálností. Velký podíl na tom mají použité barvy. „Rád si s nimi hraji. V bytě jsem využil modrozelenou, oranžovou, šedou, vínovou i bílou barvu. I když jde o směs takzvaných studených i teplých barev, rozumějí si. Podle mého názoru je samotná bílá mnohem agresivnější,“ říká Marek Zákostelecký. Originálnost a teplý dojem však nevzniká pouze zásluhou použitých barev, ale i vybavením a doplňků. Většinu nábytku si nechal majitel vyrobit dle svého návrhu na zakázku. Zbytek se nepořizoval v obchodech s drahým designovým vybavením, ale pochází z Ikea, pouze se trochu poupravil, aby se sjednotil styl celého vybavení. Při výběru se bral ohled jak na cenu, tak na funkčnost. V bytě se nachází i několik vyloženě originálních „kousků“. Jako například stůl Viktorinox, který před stěhováním ze starého do nového bytu získal kolečka a s nimi i potřebnou mobilitu. Pohodlně se sedí na křesle od optika pocházejícího ze šedesátých sedmdesátých let minulého století. Co se týče dekorací, většinou je tvoří plakáty. Autorem jednoho z nich je sám majitel. Ostatní pocházejí z dílen jeho kamarádů. „Myslím si, že by každý byt měl mít svůj hlavní obraz,“ ukazuje majitel na dílo Milana Langera umístěné nad sedací soupravou. Byt však zdobí například i busta a v neposlední řadě pokojové květiny na širokých parapetech. VE TŘETÍ FÁZIByt již v době návštěvy působil zabydleně. Každá místnost měla svoji vlastní odůvodnitelnou atmosféru. Úpravy, v podobě oddělení zádveří od obytné části bytu a další, již patří spíše do kategorie „kosmetické“. Marek Zákostelecký však tvrdí, že je ještě čeká třetí etapa zabydlování. Podle něho bude rok dva trvat, než se zjistí, zda jednotlivé kusy nábytku, dekorace patří tam, kam se umístily. „Každá věc potřebuje své místo,“ říká. Marek Zákosteleckýmajitel a v tomto případě i bytový architekt„Než jsme se přestěhovali do tohoto bytu, žil jsem v historické části města. Trošku jsem se obával, jak si v této podstatně modernější a mladší čtvrti města zvyknu. Ale jak samotný byt, tak i dům a jeho okolí mají zásluhu na tom, že to nebyl vůbec žádný problém.“ Psáno pro časopis Domov.Když jsou barvy kamarádi | Kousek za městem | Tipy a triky, jak obléci domácnost | Hrátky s textilem | 3x barevné kombinace v jedné barvě | Přírodně | Vzorované | Okenní móda | Zavěšené trendy | Jak si pohodlně sednout | Pohovky pro zdravé spaní | Rošte, hýbej se! | Nábytek z českých luhů a hájů | Papír na zdi | Otevřete si víno | Konec turků v Čechách | Tečky elektroinstalace | Zastavení v Karlíku | Na zahradě po celý rok | Téměř nekonečná variabilita | Zahrada s balvany | Co umí barvy květin | V prastarém domě | Dřevěný