Kde to bohatství Prahy je?!
Minulý týden jsem si přečetl, že Praha je podle žebříčku Eurostat pátým nejbohatším regionem v Evropě. Berlín je, co se bohatství týče, až na 124. místě, Vídeň na 11. místě a například Bratislava se umístila dvanáctá. Žebříček je sestaven podle HDP na hlavu v paritě kupní síly. Mnohé pražské srdce by nad tímto údajem zaplesalo, jenže ... Mnohé z těch plesajících srdcí si jistě při zamyšlení položí následující otázku: „Kam se podělo všechno to bohatství?“
Jiří Kout , 29. 11. 2010
Pokud je město bohaté, dalo by se čekat, že díky tomu se jeho občanům zvýší například kvalita života, či životní prostředí v jejich městě. Proto jsem se podíval na další zajímavé statistiky.
Kvalita života (podle agentury Mercer) je v našem hlavním městě až 71. V Berlíně se žije podstatně lépe. Ten se umístil na 16. místě, i když je v bohatství o plných 119 míst za Prahou! Bratislava, která byla v bohatství o sedm příček za Prahou, si stojí co do kvality života o 17 příček hůře (je 88.) než hlavní město České republiky. A Vídeň, jó tam by chtěl žít každý! V bohatství je sice až na 11. místě, tedy o plných šest míst za Prahou, ale kvalita života v hlavním městě opery je nejlepší ze všech sledovaných měst. Vídeň je první!
Hlavní město Rakouska si také výborně vede v Green city indexu, který měří hlavní města z hlediska ekologie. Podle britské poradenské společnosti Economist Intelligence Unit je Vídeň na 4. místě a Berlín na 8. místě. Dokonce i hlavní město Slovenska je v ekologii dále než Praha! Bratislava je na 20. místě. Výrazně nejbohatší kraj ze všech uvedených destinací, Praha, se umístila až na 24. místě! Co nám z toho vyplývá?
Když se na to podíváme slovy starosty Berlína Klause Wowereita, který o svém Berlínu v roce 2003 řekl: „Jsme chudí, ale sexy“ zjistíme, že relativní chudoba může být i sexy. A pokud se v sexy městě žije velmi dobře a k tomu se tam dobře dýchá, parádně jezdí na kole, politická garnitura je ekologicky uvědomělá a kultura roste všude kolem, je to skvělé místo pro život. Vídeň sice není zase až tak sexy, možná i proto, že je výrazně bohatší než Berlín (124. v bohatství), je ovšem poměrně výrazně chudší než praha (Vídeň 11. příčka, Praha 5. příčka v bohatství), přesto se ve Vídni žije na jedničku, k tomu se na kole jezdí ještě parádněji a dýchá ještě příjemněji než v Berlíně (Berlín je v ekologii osmý, Vídeň čtvrtá, Praha dvacátáčtvrtá).
V Praze je to trochu postavené na hlavu. Jsme velmi bohatí (pátí nejlepší), ale v ostatních ukazatelích výrazně zaostáváme. I přes veliké bohatství se do centra města stále jezdí autem, aniž by to něco stálo a když už se uvažuje o mýtném, tak jen na oko. Na kole se jezdit téměř nedá, protože je to životu nebezpečné a pokud by to někdo zkusil například z Holešovic do centra po „parádní“ cyklostezce přes Štefánikův most, v půli mostu se musí zastavit, vylézt na chodník a jít pěšky. Při nákladné rekonstrukci mostu totiž někdo špatně spočítal pruhy, a tak cyklostezka končí v jeho polovině – je to skutečná rarita. A co politická garnitura z hlediska životního prostředí? Ta je u nás ekologicky velmi uvědomělá! Zejména v osobě ministra životního prostředí, který, jak sám pravil, dýchá za český průmysl. Pražské zastupitelstvo zase rozdělí Prahu na volební okrsky tak, aby se Strana zelených, symbol to ekologické politiky, do zastupitelstva raději nedostala.
Přesto zeptáte-li se radních, jsou-li ekologicky uvědomělí, jistě řeknou, že ano a poukáží např. na nové cyklostezky. Zejména již zmiňovaná cyklostezka přes Štefánikův most budí obdiv a když si k tomu vzpomeneme na nejdražší cyklostezku v Evropě ve Vysočanech, která stála 150 miliónů a je dlouhá tři kilometry, je všem jasné, že ekologičtější radu města si nemůžete ani přát.
Bohužel i kvalita života v Praze i přes skutečně veliké bohatství není v kontextu jiných měst nic moc. Jak je to možné?! Kam to bohatství uniká? Jak je možné, že Berlín, jenž je v bohatství o 120 míst za Prahou, je co do kvality života o 16 míst před hlavním městem České republiky?
Možná je to tím, že když se už staví cyklostezka, je nehorázně předražená. Že když se rozjede projekt karty Pražana, je opravdu velmi, velmi drahý a v podstatě téměř nefunkční. Že když se staví tunel Blanka (o jeho potřebě se vedou diskuze), tak se třikrát propadne (zatím) a nikdy se nenajde viník. Že jsou tlaky na to, aby se Střelecký ostrov přestavil na sportoviště. Že Masarykovo nádraží je na příliš atraktivním místě, než aby tam bylo vlakové nádraží. Že Národní galerie má za ředitele pana umělce, kterého tam nechtějí nejen jiní umělci, ale ani mezinárodní komise zřízená k tomu, aby vybrala uznávaného nového ředitele. Že když se vypíše mezinárodní architektonická soutěž, projekt se neuskuteční, ale zastaví se. Že když se vypíšou volby do zastupitelstva, jsou provedeny na hraně ústavnosti, aby kartel moci nebyl porušen a vše se mohlo dělat tak, jak dosud i přes výslovný nesouhlas většiny voličů, kteří volili jiné zásady! Pak se není čemu divit, že bavič a herec Jan Kraus ve své show říká pravděpodobnému prvnímu náměstkovi Karlu Březinovy: „Jdeme v úterý na magistrát a bude házečka, zase. Co je defenestrace, víte?“
Pokud si vážené čtenářky a vážení čtenáři chcete příští týden pod neúprosnými čísly zpříjemnit dny kvalitní architekturou, EARCH.CZ se vám pokusí vaše očekávání splnit. V následujícím týdnu budete mít možnost shlédnout zbylých pět projektů Staroměstské radnice, které vznikly na zářijovém workshopu pod vedením Michela Rojkinda. Také vás začneme seznamovat s projekty, které se zúčastnily mezinárodní soutěže Holcim Awards, a tak jako vždy, přineseme nějakou tu třešničku na dortu v podobě ukázky tvorby zahraničních ateliérů.
I tento týden vám přeji příjemné čtení.
Jiří Kout
