Kámen versus beton
Ve světle loňských povodní se poněkud zapomíná na další událost, která se nesmazatelně vryla do tváře labského údolí mezi Lovosicemi a Děčínem - výstavbu železničního koridoru. Ke scenerii českého veletoku vedle stromořadí (dnes poněkud prořídlého) a zvlněné krajiny Českého středohoří neodmyslitelně patří i kamenné opěrné zdi a podjezdy levobřežní železniční tratě spolu s viadukty v Ústí nad Labem a Děčíně Podmoklech. Ústecký byl v předchozích letech poměrně citlivě opraven. Zbývající část tohoto železničního úseku bohužel postihl jiný osud. Vedle výměny vlastního svršku byly postupně i kamenné zdi místy nastavovány betonovými, v lepším případě vyztuženy žebry s betonovou imitací kamene. Nejinak je tomu i u mostů, respektive pěších či silničních podjezdů tratě. Betonové klenby, zpravidla většího rozpětí, na místě kamenných. Paradoxem zůstává, že změny asi nejvíce postihly děčínský viadukt, který je, na rozdíl od ústeckého (střed města nezávislý a výrazně starší), neoddělitelnou součástí dělnické čtvrti Podmokly.
Petr Vorlík , 28. 4. 2003
Podmokly byly v 19.století založeny po počátečním živelném růstu na přísně pravoúhlé osnově a od průmyslových ploch při Labi, přístavu, řeky a především staršího města - Děčína (dvojměstí) odděleny právě viaduktem. Z toho vyplývá i určitá asymetrie založení a mimořádný význam jaký má viadukt pro celkovou osobitou atmosféru této části města. Poslední z kamenných podjezdů byl zbořen tento víkend (původní stav add foto z letošních povodní). Dlužno dodat, že ostatní viadukty a mosty postavené v souvislosti s dalším rozšiřováním železniční sítě v 19.století zůstaly zatím nedotčeny.Levobřežní trať Praha - Podmokly - Drážďany byla uvedena do provozu v roce 1851. Tradiční strategická poloha města Děčína (hranice, přístav,...) si vzápětí vyžádala další rozšiřování železniční sítě. Následovala výstavba železniční trati i na pravém břehu Labe, podél Ploučnice a Jílovského potoka, dvojice příhradových mostů přes Labe a ve složité terénní konfiguraci nezbytné tunely. Tento pomyslný kříž zůstal až do výstavby železničního koridoru prakticky nedotčen a v původním stavu.
