Jorn Utzon nositelem Pritzkerovy ceny

Jorn UtzonJorn Utzon pochází z dánské jachtařské rodiny. Jeho otec byl významným designérem lodí a podle jeho návrhů se dodnes lodě vyrábějí. Většina členů rodiny byla výbornými jachtaři a lodě neminuly ani Jorna samotného. V jeho nejslavnější stavbě nelze přehlédnout parafrázi tohoto prostředí. Jorn se přes navrhování lodí a sochařství nakonec rozhodl pro studium architektury na Uměleckoprůmyslové škole v Copenhagenu. Tamní profesoři brzy rozpoznali jeho vyjímečný talent a zapomněli na jeho chabé matematické schopnosti. Po ukončení univerzity roku 1942 odjel jako mnozí další architekti do neutrálního Švédska, kde po dobu války pracoval v kanceláři Hakona Ahlberga. Po válce se vrátil zpět do Finska a navázal spolupráci s Alvarem Altem. Ten společně s Gunnarem Asplundem a F.L.Wrightem patří k architektům, které nejvíce ovlivnili jeho tvorbu. Během následujících let procestoval Maroko, Mexiko, Spojené státy, Čínu, Japonsko, Indii a Austrálii, jejíž návštěva nebyla zdaleka poslední.Roku 1957 se jako doposud poměrně neznámý architekt zúčastnil soutěže na operu v australském přístavu Sydney. Ze všech 230 návrhů z více jak 30 zemí byl vybrán jeho koncept. Tehdejší média jej popisovala jako "tři betonové klenby ve tvaru mušlí pokryté bílými dlaždicemi". Ty se nakonec staly Utzonovým vrcholným dílem a nejvíce fotografovaným objektem dvacátého století… Australská opera je ve skutečnosti komplexem divadel a sálů, které jsou vzájemně propojeny pod známými lasturami. Od svého otevření roku 1973 se stala svými 3000 představeními za rok hostujícími dva miliony návštěvníků nejnavštěvovanější budovou světa, která se zavírá pouze na Vánoce a Velký pátek. Šestnáctiletá stavba opery však pro Utzona nijak slavná nebyla. Utzon, popisovaný jako velice uzavřený člověk, byl nechtěně zatažen do politických intrik a obléhán tiskem, který ho nakonec přinutil od projektu odstoupit ještě před jeho dokončením. Byl však schopen završit nejdůležitější práce a osudu ponechal pouze provedení interiéru. Ke stavbě se přihlásil až loňského roku, kdy přislíbil spolupráci právě na rekonstrukci vnitřních prostor.

Tvorba Jorna Utzona je však mnohem rozsáhlejší. V rodném Dánsku postavil Kostel v Bagsvaerdu, kde v 16. století nechal dánský král kostel zbořit kvůli nedostatku cihel na rekonstrukci budovy university. Město pak nemělo vlastní kostel do doby, kdy zdejší pastor náhodou nalezl některé Utzonovy stavby… V Dánsku dále postavil soubory atriových domů v Helsingoru a Fredensborgu. Svůj zájem o atriové bydlení ukázal poprvé v soutěži z roku 1953. Tradiční dánské venkovské domy byly tvořeny budovami obklopujícími vnitřní dvorek. Utzon dále studoval čínské domy, které byly kompletně uzavřeny vůči okolí a podobně se otvíraly vůči vnitřnímu prostoru. Na základě tureckých stavebních předpisů kladl také důraz na to, že žádný dům nesměl zamezovat ve výhledu domu již stojícímu. Soutěž vyhrál, projekt však nebyl nikdy realizován. Jednotlivé domy v Helsingoru mají tvar písmene L s obývajím prostorem v jednom křídle a kuchyní, ložnicí a koupelnou ve druhém. Zdi o různé výšce pak uzavírají venkovní prostor.

Vedle těchto projektů v Dánsku a Austrálii se Utzon angažoval významnými projekty též v Asii. V Kuwaitu vytvořil budovy Národního shromáždění. Budovu však nestihl příliš šťastný osud. V roce 1991 ji irácká vojska ustupující z Kuwaitu zapálila. Její obnova čítající 70 milionů dolarů se v mnoha směrech odchýlila od Utzonova původního návrhu. Roku 1958 byl požádán o provedení návrhu na Iránskou národní banku v Teheránu.V současné době žije Jorn Utzon se svojí ženou na Majorce v domě dle vlastního návrhu. Architektonickou kancelář vedou jeho synové. Jorn Utzon je bezesporu umělec a architekt jehož cit pro starověké islámské a mayské civilizace, stejně jako čínské a japonské, společně s pochopením stavitelství v přírodním kontextu jej staví do pozice nejvýznamnějších architektů všech dob. Pritzkerova cena