Ján Stempel a Ondřej Beneš
S koncem semestru přišla i poslední přednáška cyklu Start architecture!, který však její organizátoři (CCEA) neopustí a s novými dramaturgickými úpravami hodlají na podzim pokračovat. Jako poslední pedagogové do NoD přišli Ján Stempel a Ondřej Beneš.
Klára Pučerová , 6. 6. 2007
Přednáška na téma jak vyučovat architekturu zprvu možná překvapila, možná i trochu nepříjemně, ale v druhé části po několika otázkách opustil přítomné ostych a mikrofon začal kolovat a architekti ochotně odpovídali.Začalo se totiž kratšími prezentacemi obou vedoucích ateliéru na FA ČVUT, nejdřív realizacemi Jána Stempela (1959), který se sice narodil na Slovensku, ale architekturu studoval v Budapešti, pak v druhé polovině osmdesátých let působil v libereckém SIALu a v následujícím desetiletí vedl jako jeden ze spolumajitelů studio A.D.N.S. V současnosti má vlastní kancelář, je členem redakční rady Stavby a slovenského Archu a vede s Ondřejem Benešem ateliér na FA. Představil práce ateliéru A.D.N.S. a především rodinné domy.Ondřej Beneš (1969) absolvoval FA ČVUT, v následujících letech byl asistentem v ateliéru prof. Rajniše na VŠUP. Před šesti lety založil vlastní architektonické studio, o rok později také A-Detail a od roku 2005 vede s Jánem Stempelem ateliér na FA. Představil své realizace a design, kdy hlavním aspektem byla volba materiálu.Poté, aby dostáli náplni Start architecture, prezentovali práce svých studentů, mezi nimiž nechyběli nominované na cenu Olověného Dušana. Jako zadání práce ateliéru zvolili letiště ve Vysokých Tatrách, v dalším semestru pak příjemné téma vinařství, představili interiéry, rodinné domky i „cosi“, podle jejich zčásti úspěšného dešifrování něco jako variaci na Velké sklo, tedy spíš objekt než architekturu.Jako důležitou součást výuky a práce se studenty vidí Stempel s Benešem výlety a exkurze, což je bohužel stále ještě leckde bráno jako luxus a nikoliv jako běžná praxe. Ne, že by Dejvice byly absolutně neinspirativní, ale podívat se do Tater, moravských sklípků, Rakouska, Budapešti nebo Drážďan nemůže nikdy uškodit. Kromě slideshow z těchto cest následovaly ještě zajímavější fotografie – dvanáct let, respektive prázdnin z doby Stempelových studií. Byly více než přesvědčivým argumentem pro jeho výhrady k laxnosti studentů z horních pater dejvického paneláku. Jednou z výtek bylo vydávání nového studentského časopisu, přesněji asi časopisu pro studenty. Že by dobám, kdy si vydávali svůj časopis sami studenti, odzvonilo?Diskuze se zprvu točila kolem vyvážení míry řemesla a umění v architektonické tvorbě. Stempel zastává názor arch. Hubáčka, že architektura má sloužit, je hlavně o řemesle, Beneš zdůraznil důležitost impulsu pro tvorbu, kreativitu, bez které samotné řemeslo k architektuře nestačí. Pak se dostaly na řadu názory na snahu reorganizovat FA - zvolení nového děkana je podle Stempela dobrým krokem, od kterého si slibuje zlepšení situace na škole. Tradiční téma matematiky a deskriptivy a málo prostoru pro práci v ateliéru pochopitelně rovněž nechybělo. Stempel nevidí tolik problém v množství předmětů, jako ve způsobu jejich výuky. Není ani tak důležitý systém, jako vyučující. Na FA chybí především kvalitní lidé, architekti i teoretici. Teorie je nedílnou součástí architektury, vyžaduje však překlady, z nichž pak vyplývá snazší osvojení si výkladu. Je to přínosnější, než číst knihy v originále. Bohužel překlady chybí. To sice není problém pouze FA, ale dotýká se jí stejně jako historie umění.Co mu také nepřijde pro studenty příliš efektivní a přínosné, je nalezení jednoho vyhovujícího ateliéru, kdy si všichni padnou do oka a nemají chuť ho příští rok měnit. Podle něj by měl student vyzkoušet a poznat vícero přístupů, naučit se od různých architektů co nejvíc. Nevýhodou je podle názoru Jána Stempela rozdělení fakulty architektury a stavební fakulty. Model, který zná z Budapešti, nemá na „stavárně“ pozemní stavitelství, to je totiž součástí fakulty architektury. Výraz, který v maďarštině vyjadřuje architekta, se dá přeložit jako „stavební umělec“. Po představení architektů a práce ateliéru se tedy dostalo i na to, jak učit a jak se učit, nebo spíš co se dá ze studia vytěžit. Z letošního cyklu patřila tato přednáška mezi ty povedené a přínosné, možná sehrál velkou roli zmenšený prostor a intimnější atmosféra, možná vyprovokoval trochu rozpačitý začátek, ale hlavně zapůsobila ochota Stempela, Beneše a přítomných (nejen) studentů mluvit. Z pasivní přednášky se nakonec vyklubal příjemný večer o něčem.Start Architecture | Ján Stempel a Ondřej BenešExperimentální prostor Roxy/NoD (Dlouhá 33, P-1) ve čtvrtek 17. května 2007od 19:00