Původní rozsáhlý projekt JAN KOTĚRA (1971-1923) – ZAKLADATEL MODERNÍ ČESKÉ ARCHITEKTURY, který měl svou premiéru od prosince 2001 v pražském Obecním domě, poté byl v podstatně rozšířené formě od května 2002 instalován v rekonstruovaném muzeu v Hradci Králové se nyní v redukované podobě přesouvá do Vídně do tzv. výstavní síně Architekturzentrum. Vzhledem k velkému zájmu veřejnosti část původního projektu dokumentující činnost Jana Kotěry v Hradci Králové se zaměřením na prezentaci architektury muzejní budovy zůstává zde. Návštěvu této výstavy můžete spojit se zajímavým výstavním projektem zabývajícím se erotickým šperkem.
První zakázkou, kterou mladý Jan Kotěra realizoval v Hradci Králové, byl v letech 1903 – 1904 Okresní dům. K vypracování projektu ho v roce 1901 vyzval starosta JUDr. František Ulrich. Projekt měl v sobě podle zadání slučovat prostory prvotřídního hotelu s restauračním zařízením a úřadovnami v prvním poschodí. Uliční průčelí dvoupatrové stavby vyřešil Kotěra netradičně – je a není symetrické. Noblesní restaurace s kavárnou v přízemí je ve dvorní části zakončena apsidou se skleněnými vitrážemi s motivy čápů. Hlavní dekorací jídelny bylo lunetové plátno od Jana Preislera, které bylo v roce 1923 nahrazeno kopií. V letech 1909 – 1912 byla v Hradci Králové vystavěna podle projektu Jana Kotěry budova muzea. Na její vnitřní a vnější výzdobě i vybavení se podíleli kromě Jana Kotěry i František Kysela, Jan Preisler, Stanislava Sucharda, Vojtěch Sucharda, Franta Anýž a Jaroslav Horejc. Budova muzea v Hradci Králové je bezesporu nejvýznačnější realizací Jana Kotěry. V letech 1910 – 1991 byla realizována přestavba a přístavba Grandhotelu v Hradci Králové. Objekt původního Okresního domu a nárožního hotelu byl od roku 1910 majetkem Josefa Urbana, který se rozhodl hotel rozšířit a k přestavbě sousedního domu si vybral opět Jana Kotěru. Uliční fasáda dvoupatrového domu s hotelovými pokoji je zdobena maskami od Jana Štursy. Přístavba v zadní části je řešena jako zimní zahrada (tzv. Palmová zahrada) se společenským sálem a ve své době největším biografem u nás. Fontánku v palmové zahradě zdobila plastika od Jaroslava Horejce. Další zakázkou od starosty Františka Ulricha pro Hradec Králové byla úprava právě dokončeného mostu přes Labe. Jan Kotěra Pražský most v letech 1910 – 1911 doplnil o dva páry kiosků, oblouky s osvětlením, pylony se žárovkami a praporové stožáry s městskými znaky. Nerealizovaným naopak zůstal Kotěrův návrh Záložního úvěrního ústavu z roku 1911. Poslední spoluprací Kotěry s Hradcem Králové byla jeho konzultace k návrhu obecních domů na Eliščině nábřeží naproti budově muzea, který původně vypracoval architekt Oldřich Liska.Budova muzeaFoto: eArch Historická budova byla postavena v letech 1909 - 1912 podle plánů význačného českého architekta Jana Kotěry (1871-1923). Projekt vznikal v letech 1907 až 1908 na objednávku muzejního kuratoria a jeho konečná verze představovala architekturu nejen slavnostně reprezentativní, ale také účelnou, vytvářející i nezbytné podmínky pro provozní potřeby muzea. Kotěra zde uplatnil asymetrickou dispozici, tzn. že půdorys budovy založil na schématu latinského kříže, přičemž pravé (jižní) křídlo s přednáškovým sálem oproti ose severního křídla o několik metrů posunul.V suterénu byly navrženy dílny, místnosti pro technologické sbírky, šatny a umývárny, skladiště, kotelna, byt domovníka, lapidárium a dílenský dvůr, v přízemí velká čítárna s 62 místy u stolů, knihovna, ředitelna (), vestibul (), šatna a velký přednáškový sál amfiteatrálně upravený s 200 sedadly a galerií a místností pro přednášejícího. První patro bylo určeno pro sbírky uměleckého průmyslu a pro velký výstavní sál s vrchním osvětlením, prostupující do 2. patra. Ve druhém patře se výstavní prostor rozděloval podle návrhu na prehistorii a exponáty historického muzea. V obou patrech byly navrženy ještě místnosti pro kustody a skladiště. Do třetího patra projektant umístil grafický ateliér s horním osvětlením, temnou komoru, několik laboratoří a konzervační sál. Na obou postranních plochých střechách navrhl architekt prostorné terasy.Výstavba jedné z nejkrásnějších královéhradeckých budov probíhala velmi rychle. Na počátku května 1909 byly zahájeny výkopy, 22. srpna 1910 již bylo hotovo třetí patro, práce na kopuli se podařilo ukončit 13. září 1910. Stavba byla provedena v režném zdivu z lisovaných, částečně glazovaných cihel, význačné architektonické detaily fasády, zejména plastická výzdoba, byly realizovány v omítce nebo jiných materiálech.Na jaře 1911 byly dokončeny ornamentální a figurální práce z pálené glazované hlíny včetně dvou alegorických figur sedících žen (), představujících Umění (Historii) a Průmysl (ta drží bronzovou postavu muže symbolizujícího město Hradec Králové). Obě byly realizovány podle návrhu Stanislava Suchardy. V roce 1912 následovaly řemeslné práce, mimo jiné skleněné vitráže () do oken ve vestibulech a na schodišti podle návrhu Františka Kysely.Další úpravy pokračovaly po I. světové válce. V lednu 1924 byl na schodišti do druhého patra instalován světelný stojan (), který byl podle návrhu Jana Kotěry zhotoven v dílnách mistrovské školy zámečnické hradeckou průmyslovou školou, v létě 1931 ozdobily kopuli ve druhém patře () čtyři mozaiky (), které realizoval malíř Josef Novák ve spolupráci se Sklářským ústavem v Hradci Králové podle pastelových kreseb Jana Preislera.Celkový projekt byl dokončen v červnu 1934 instalací velké fontány před budovou muzea (), která je opět společným dílem státních průmyslových škol. Autorem návrhu byl rovněž Jan Kotěra, který navrhl i většinu vnitřního zařízení, včetně čítárny a přednáškového sálu . Muzejní budova byla v roce 1995 prohlášena za národní kulturní památku. EROTICKÝ ŠPERK - „ EROS „K účasti na projektu s tímto neobvyklým titulem vyzvali její organizátoři a kurátoři Pavel Opočenský a Kateřina Nováková 40 renomovaných českých a slovenských autorů, kteří se tvorbou šperku zabývají již dlouhou dobu, i studentů příslušných oborů českých a slovenských výtvarných škol.V současném českém autorském šperku nalezneme autory, kteří se ve své tvorbě tématikou erotiky zabývají zcela otevřeně již dlouhou dobu. Mnozí z českých šperkařů, ale vytvářejí šperky s erotickým nábojem či podtextem zcela nevědomě.Na výstavě, která byla v minulých letech s úspěchem prezentována u nás i v zahraničí., je možné spatřit různé varianty šperků a více či méně nositelných objektů na tělo, které téma erotiky buď plně a otevřeně vyjadřují, nebo se ho jen zlehka dotýkají. Na ztvárnění jednotlivých vystavených děl se promítá nejen obvyklý tvůrčí přístup jednotlivých šperkařů, ale také jejich niterný a zároveň i odhalující osobní postoj k tomuto ožehavému tématu. Jednotlivé šperky jsou zhotoveny jak z drahých kovů a kamenů, tak i z kovů obecných, dále v kombinaci dřeva, textilu, papíru, umělé hmoty a gumy. Na všech místech, kde již byla tato výstava prezentována, sklidila značný, většinou velmi pozitivní ohlas.(s použitím textu Mucha muzeum s.r.o., Pavel Ohnoutka)dlouhodobá výstavaJAN KOTĚRA V HRADCI KRÁLOVÉTvorba zakladatele moderní české architektury v Hradci Králové. 18. března do 31. prosince 2003 denně mimo pondělí 9-12 a 13 – 17 hodinEROTICKÝ ŠPERK - „ EROS „nonkonformní prezentace českého a slovenského autorského šperku, ukazujícího na skryté významy hravou, neotřelou a nepobuřující formoudo 8. srpna 2004Foto: eArch Muzeu východních Čech v Hradci KrálovéEliščino nábřeží500 01 Hradec Králové 1zpracováno z materiálů Muzea východních Čech v Hradci Králové
