Jak zálohovat data?

Zálohování dat v sítiJiž v úvodu článku o malých sítích jsem se zmiňoval o potřebě zálohovat nebo archivovat data. Zálohování důležitých dat by mělo proběhnout minimálně jednou týdně nebo alespoň měsíčně, u důležitějších projektů pak na konci každého dne. Archivace dat je proces méně častý, dochází k němu zpravidla po dokončení práce na určitém projektu nebo vždy koncem roku – jedná se o bezpečné uložení již nepotřebných dat na trvanlivé médium schopné přečkat delší dobu pro případ, že by bylo nutné ještě znovu do projektu zasahovat. V současné době existuje velmi rozšířená škála zařízení a postupů, kterými lze provádět obě činnosti. Zálohování a obnova dat jsou dvě činnosti vyžadující rychlost a pohotovost zařízení a nekladou přílišné nároky na diskovou kapacitu. Nejčastějšími zařízeními na zálohování dat jsou tedy externí pevné disky, disková pole nebo záložní souborové servery. Lze také použít mechaniky typu CD-RW nebo DVD-RW. Archivace dat nejčastěji probíhá na CD-R nebo DVD-R média, tato média totiž nelze smazat. Velikosti médií se pohybují od 700 MB do 4,7 GB. Dražší a pomalejší způsob zálohování dat představují mechaniky s přepisovatelnými magnetooptickými páskami (streamery), ty však nabízejí kapacity několikanásobně vyšší, začínají na páskách s kapacitou 20 GB a končí na médiích s kapacitou 500 a více GB na jednu kazetu. Výsledná kapacita páskových záložních systémů je většinou udávána v desítkách TB (1 TB = 1 024 GB = zhruba 1 milion MB), doba zálohování ale také není udávána ve vteřinách, nejčastější jednotky jsou GB za hodinu.V případě malých kanceláří je tedy nejlevnějším způsobem zálohování dat buď záložní server, nebo CD-RW mechanika, pro archivaci pak nejčastěji slouží CD-R média.Síťový serverV sítích střední velikosti již můžeme najít zvláštní počítač, na kterém nikdo nepracuje, je vybaven malým černobílým monitorem nebo LCD displejem, občas nemá monitor žádný. Jedná se většinou o servery, na kterých jsou uložena data všech pracovníků, často je tento souborový server nastaven tak, že funguje zároveň jako tiskový server nebo jako server na ukládání a odesílání pošty. Funkci firemního serveru může zastat jakýkoli osobní počítač s dostatečnou operační pamětí a diskovou kapacitou. Pro náročnější provozy jsou ale určeny počítače smontované tak, aby mohly nepřetržitě běžet 24 hodin, 7 dní v týdnu. Většinou jsou vybaveny tak, aby nejporuchovější zařízení obsahovaly dvakrát. Například při výpadku napájecího zdroje se pouze zapne rezervní a odešle se zpráva obsluze, která přijede vadný zdroj vyměnit za nový. Podobné servery není potřeba vypínat ani v případě úplného selhání jednoho z pevných disků, neboť data jsou uložena na záložním a po výměně výsuvného zásobníku s vadným diskem dojde k automatickému obnovení dat. Každý lepší server by měl být také připojen na zdroj záložního napájení elektřinou. V případě závady na elektrické síti by měl být schopen alespoň hodinu běžet na záložní baterie do té doby, než se provede záloha dat a vypnutí, případně než dojde k obnovení dodávky elektrické energie v objektu.Disková poleSoučástí serveru bývá diskové pole RAID (Redundant Array of Inexpensive Disks). Nejzákladnější provedení diskového pole se nazývá RAID 0 a jedná se o tzv. zrcadlení obsahu jednoho disku na druhý. V případě výpadku jednoho z disků stačí vadný vyměnit za nový a po opětovném zapojení dojde k automatické synchronizaci a obnově dat ze zbylého disku na nový prázdný disk. Typ RAID 1 (striping) představuje spojení jednoho či více disků do jednoho imaginárního diskového pole, které se navenek tváří jako jeden velký disk. Ze dvou 80GB disků se tedy stane jeden 160GB disk. Hlavní výhody podobného spojení disků nejsou pouze ve velikosti, spočívají hlavně v rychlosti. V případě pole RAID 1 jsou totiž data uložena po proužcích střídavě kousek na jednom i druhém disku a při čtení dodávají oba disky data zároveň. Teoreticky se tedy rychlost práce s velkými objemy dat může zvýšit na 200 %. Další možnosti a výhody polí RAID pak spočívají ve vhodné kombinaci obou těchto způsobů.