Jak vznikají projekty u piva?

Málokdo tušil, co nastane během následujících let, když skupina mladíků převlečená za archeology vykopala na žateckém náměstí díru metr a půl hlubokou a na jejím dně „objevila“ kostru člověka. Vedle ní ležela jen malá hliněná destička se šesti přeškrtnutými vrypy a rozbitá hliněná nádoba. A ani pro recesní redaktory regionálního tisku a celostátní televizního kanálu nebylo žádným překvapením, když se po důsledném vědeckém probádání prokázalo, že nádoba měla objem 0,499 litru a hliněná destička se ukázala být nefalšovaným pivním účtem starým 4.000 let. Nadsázku všichni pochopili. Kdy jinde by se takový objev mohl uskutečnit, když ne v Žatci, kde jsou chmel pivo doslova doma.

Tak se představila teorie o území Chrámu Chmele a Piva, které zhruba kopírovalo dnešní regiony Žatecka, Podbořanska a Rakovnicka, na němž žilo několik tisícovek spokojených prapěstitelů chmele a konzumentů moku z něj připraveného. Jmenovali s Homolupulové (Homo Lupulus – člověk chmelový). Byli nevýbojní, chytří, pohodlní a tudíž i vynalézaví. Dnes mají v Žatci opravdové muzeum – Muzeum Homolupulů – které podpořil krušovický pivovar a které zabírá 4 podlaží v Husitské baště středověkého opevnění. Ale u muzea nezůstalo. Občanské sdružení společně s městem Žatec iniciovalo projekt, který by měl podpořit rozvoj chmelové turistiky a agroturistiky na Žatecku a ve městě samotném. K tomu si vypůjčilo název bájného území: Chrám Chmele a Piva (http://www.chrampiva.cz/) a převzalo do svého znaku oněch šest přeškrtnutých čárek – jako symbol svazku chmelařských obcí regionu a jejich vzájemné spolupráce při podpoře a rozvíjení myšlenky agroturistiky. Toto logo je již chráněnou ochrannou známkou a stalo se znakem celé Žatecké chmelařské oblasti.

Byl vypracován projekt, který se několikrát ucházel o podporu dotačního titulu, až byla nakonec snaha několika desítek lidí (napříč všemi politickými stranami ve městě) úspěšná. Evropská unie a Rada regionu soudržnosti podpořili projekt téměř čtvrt miliardovou částkou v korunách českých.

Navíc v téže době Ministerstvo kultury ČR zařadilo komplex zachovaných chmelařských staveb do kandidátní listiny na zápis do Seznamu technických památek UNESCO s vědomím, že tento komplex několika desítek zachovaných chmelařských skladů, sušáren a balíren z přelomu 19. a 20. století je i se svými komíny opravdu jediným zachovaným unikátem tohoto druhu na světě.

Na pražském předměstí v Žatci byly vytipovány dva z několika desítek původních chmelařských skladů, které se měly obnovit a měly v nich vzniknout prostory, které by turistům nenásilnou zábavnou formou představili agroturistické možnosti chmelařského regionu Žatecka a také historii místního chmelařství. Investor si byl vědom toho, že se na dnešního člověka sype ze všech stran nekonečné množství informací a dat a tak si položil za cíl, aby si návštěvník opouštějící město pamatoval jen několik následujících slov: „Žatecko je významný historický region s prosperitou vázanou na tisíciletou tradicí pěstování aromatického chmele, který oceňují i dnešní nejvýznamnější světové pivovary.“

Do projektu byly zařazeny Rekonstrukce a obnova původní renesanční sladovny chmele, výstavba minipivovaru s restaurací, informační centrum, obnova zahrady kapucínského kláštera, dětské hřiště a herny na motivy chmelnice, dostavba vstupu Chmelařského muzea a vyhlídková věž s výtahem Chmelový Maják.

- rozhledna se symbolem chmelnice na vrcholu - vyhlídkový ochoz na žateckou Památkovou zónu technických památek chmelařství - světlomety viditelné do 30 km spouštěné jako upoutávka na nejdůležitější kulturní akce ve městě - dalekohledy zaměřené na zajímavé detaily v Žatci - výtah s 3D projekcí - spodní 3D projekce horní 2D projekce, 3D trikový film - imitace letu balónu nad Žatcem a nad chmelnicemi - proudění vzduchu pro podporu promítaných efektů - speciální ozvučení – vertikální stereo - kouřové a světelné efekty - prosklená podlaha, 12 diváků s 3D brýlemi + vibrace a zrychlování výtahu – podpora projekce

CHMELOVÝ MAJÁK Alias CHAMELEON & RÁKOSNÍČEK & POPELNÍK

Z požárních a statických důvodů je pohyb lidí v původních chmelařských objektech omezen na menší skupinu návštěvníků. Bylo nutné obrátit „tok“ návštěvníků jednosměrně směrem dolů, aby se jednotlivé skupiny nekřížily. Původní myšlenka vnějšího schodiště postupně přerostla v řešení vstupního objektu ve formě věže – rozhledny – ze které je možné přehlédnout celé pražské předměstí, které je dnes tvořeno několika desítkami chmelařských staveb vkomponovaných postupným vývojem do původní středověké urbanistické struktury města.

Jako výše zmiňovaný dávkovač návštěvníků slouží atypický výtah pro 12 osob. Výtah odveze skupinu návštěvníků na úroveň nejvyššího podlaží chmelařského skladu, kde začíná prohlídka objektu.

Výtah je vybaven horní 2D a dolní 3D projekcí přes skleněnou podlahu a tak divák může během jízdy výtahem prožít simulovaný 3D let balónem nad Žatcem a okolními chmelnicemi. K prostorovému zážitku přispívají i pohybové efekty výtahu jako je zrychlování, klesání a vibrace výtahu v závislosti na ději filmu, dokonalé vertikální stereo ozvučení, světelné efekty, proudění vzduchu. Jeden z návštěvníků nazval výtah s 6D efektem. Návštěvníci si mohou při zastavení výtahu vystoupit na vyhlídkovou plošinu a přesvědčit se, že objekty, které pozorovali při cestě výtahem, jsou skutečné.

Po skončení jízdy výtahem přejdou návštěvníci přes spojovací most do historického skladu chmele, kde je čeká úkol projít labyrintem z chmelových žoků. UŽ v gotických katedrálách byl labyrint symbolem a cestou k poznání. Poznáním je v našem případě velká skleněná chmelová šiška umístěná na konci labyrintu. Tato ve skutečnosti malá hlávka je symbolem prosperity a bohatství Žatecka. Bez ní by ve městě po celá staletí nestály tak honosné domy, kostely, zahrady, hotely…. Bez ní nebyly postaveny ani současné sušárny, balírny a sklady chmele dnes v zájmu památkové péče a UNESCO.

Věž – Chmelový maják je umístěna v ochranném pásmu MPR Žatec (1961) a v zóně technických památek chmelařství. Od začátku byl přístup památkové péče kladný a byl pochopen původní záměr vnést do současné zástavby kontrast dnešní doby. Důsledně však byl opakován požadavek, aby věž svou výškou a hmotou nerušila současné panorama města a Pražského předměstí. Hledali jsme proporci věže a vyzkoušeli různá materiálová řešení. Hledali jsme takovou konstrukci pláště, která by byla z dálkových pohledů spíše průhledná a z pohledů z přilehlého náměstíčka působila věž naopak hmotně. Dřevěné lamely byly zamítnuty investorem z důvodů složité údržby. Nakonec jsme se přiklonili k obvodovému plášti z pozinkovaných pororoštů. Ty splňovali předem dané požadavky. Na prostorovém modelu se navíc ukázalo, že různě orientované pororošty nám umožní vytvořit mozaikový efekt fasády. Ten se nejvíce uplatňuje při slunečním svitu a při umělém osvětlení. V každém okamžiku a z každého místa se tak plášť věže jeví jinak. Jeho průhlednost a struktura se tedy mění s časem a prostorem v závislosti na momentálním osvětlení a místě pozorovatele. Výsledný poměr výšky a šířky věže 7:1. Na střeše Chmelového majáku je umístěno 7 silných ocelových pozinkovaných tyčí, které symbolizují vertikály zdejších chmelnic. Mezi těmito tyčemi je na střeše věže kryto 7 silných světlometů, jež svými sedmi paprsky prodlužují v noci ocelové tyče do veliké výšky. Viditelnost efektu je okolo 20km. Toto silné osvětlení bude spouštěno jen výjimečně před významnými kulturními událostmi města. Jako správný maják bude i Chmelový Maják navádět obyvatele chmelařského regionu v době svátků a oslav do jejich chmelového přístavu – do Žatce.

Založení věže nebylo jednoduché. Geologický průzkum ukázal velmi hluboké a složité jílovité podloží. Statici z Katedry ocelových konstrukcí stavební fakulty ČVUT navrhli založení věže na 4 plovoucích velkoprůměrových pilotách délky 15m. Ocelová pozinkovaná konstrukce je tvořena vnitřním nosným tubusem (výtahová šachta), ke kterému je přidán druhý, obvodový tubus nesoucí vnější plášť a schodiště s podestami. Konstrukce věže musela být navržena tak, aby byl minimalizován výkyv (výtah). Přesto věž vykazuje jistý pohyb, který musel být v místě styku věže (spojovací most) s původním chmelovým sladem řešen kluznou teflonovou dilatací.

Pozinkovaná nosná konstrukce věže byla připravena ve výrobním závodě a byla následně převážena v segmentech na tahačích k letmé montáži. V obvodovém plášti z pozinkovaných ze zavěšených pororoštových panelů je místy vytvořen průzor, ve kterém je nainstalován dalekohled nebo kukátko zaměřené na významné architektonické detaily v okolí.