Industriální modulární objekt pro děti ulice

„Bed by night“ je útočiště pro děti ulice v Hannoveru, navržené Hanem Slawikem, německým architektem, věnujícího se modulární architektuře. Jeho cílem bylo vytvořit objekt, jenž by v sobě odrážel charakter jeho obyvatel, přitom byl flexibilní, rozebíratelný a industriální, ale děti by se v něm cítili dobře. K tomu Slawik využil původní objekt (ten byl již zastaralý) z kancelářských a obytných kontejnerů, ale přitom objekt značně rozšířil a zatraktivnil.

Han Slawik použité kontejnery znovu využil, (i to dokazuje recyklovatelnost modulární architektury), doplnil je o nové moduly a charakter budovy dotvořil objektem - lodním kontejnerem, pochopitelně použitým.

Na tomto, svým způsobem unikátním projektu, naleznete možnosti modulární architektury. Použití starých obytných modulů a jejich „znovuzrození“, kombinace obytných a lodních kontejnerů, možnost dočasnosti, flexibility, mobility a rozšiřitelnosti stavby. Pokud vás tvorba Hana Slawika i oblast architektury, které se věnuje, zaujala, nenechte si ujít jeho přednášku 30.3.2011 v Bratislavě, která se bude konat v rámci konference „Modulární architektura ve městě 21.století“. Na konferenci je vstup zdarma, musíte se ovšem nejprve závazně registrovat. Zde.

Autorská zpráva Hana Slawika:

Historie

Původní jednopodlažní objekt ze14 kancelářských a obytných kontejnerů, který měl sloužit ke krátkodobému ubytování a zaopatření dětí ulice s možností přespání pro 10 dětí ve věku 12-17 let, byl již zastaralý a zchátralý a musel být uzavřen. Bylo nutné naplánovat novou dočasnou stavbu s životností 5 (+5) let.

Koncept budovy

Podle plánů na přestavbu měly být stávající kontejnery znovu použity a objekt měl být dalšími kontejnerovými moduly rozšířen o denní zónu a poskytovat tak útočiště dětem ulice. Ve spolupráci se sociálními pedagogy z „bed by night“ byl vyvinut funkčně prostorový koncept: V přízemí vstup se závětřím a s kancelářemi a zasedacími místnostmi na jedné straně a na straně druhé s denním stacionářem, kuchyní a jídelnou, které jsou pak orientovány do vnitřního dvora. Díky zasazení kontejnerů do skleněného pláště tak vznikl jakýsi dvůr krytý před nepřízní počasí. Dvoupodlažní volný prostor navíc kompenzuje těsnost vlastních kontejnerů.

Přímý kontakt s vnějším prostředím není žádoucí.

Fasáda z průmyslového skla umožňuje vidět lidi a objekty na dvoře pouze matně a poskytuje tak dětem soukromí a ochranu. Ve starém objektu děti v obytných modulech v přízemí ihned zatahovaly rolety. V novém zařízení jsou tyto obytné kontejnery umístěny v horním podlaží, okna zůstávají déle otevřena, neboť druhá vrstva pláště umožňuje lépe oddělovat vnitřek a vnějšek (kontejnerová okna vevnitř – vzdušný meziprostor – lamelové okno zvenku).

Zcela v souladu s nároky a přáními uživatelů neexistují v objektu téměř žádné poloveřejné prostory. Účast na veřejném životě během pobytu dětí a mladistvých (12 - 17 let) není žádoucí. Vnitřek budovy má sloužit jako útočiště a je velmi uzavřený. Původní kontejnery byly vystěhovány, sanovány a znovu integrovány do nového dvoupodlažního objektu:

- Stavba je mělce založena na velkoformátových betonových deskách. - Před povětrnostními vlivy kryje budovu ochranný plášť. - Stavba je horizontálně ukončena plochou střechou s osvětlovacími kopulemi. - Vertikální zakončení tvoří předsazená fasáda z průmyslového skla. - Díky dvouvrstvému opláštění vznikly chráněné vnitřní meziprostory.

Základy

Základová deska stavby byla naplánována z velkoformátových betonových desek (prefabrikát Stelcon). Samotné desky neleží v nezámrzné hloubce, jsou však proti mrazu zajištěny odpovídající podstavbou.

Kontejnery

Jako stavební moduly byly použity standardní kancelářské, obytné a sanitární ocelové kontejnery (20 stop = 6 metrů délky). Vertikálně umístěný námořní kontejner pak pojímá několik úrovní odkládacích prostor, neboť půdorys stavby musel být kvůli územnímu plánu co nejmenší.

Samotné kontejnery jsou zároveň nosným a stabilizačním prvkem pro ochranný plášť se subkonstrukcí z vrstveného dřeva. Ocelové moduly (včetně nosné konstrukce a plášťových ocelových desek) jsou demontovatelné a mohou být snadno znovu použity a koneckonců po uplynutí životnosti recyklovány. Jejich použití je tedy velice ekonomické.

Pokračování na další straně

Dřevěná nosná subkonstrukce

Původní, ekonomicky velmi výhodné řešení, kdy měly být použity standardizované šalovací podpěry a nosníky, nebylo úřady povoleno. Konstrukce je nakonec zhotovena z vrstveného dřeva, žlutá barva šalovací techniky zůstala však zachována.

Fasáda

Vertikální zakončení budovy tvoří předsazená fasáda z průmyslového skla. Díky tomuto způsobu opláštění vznikly chráněné volné meziprostory.

Na dřevěnou nosnou subkonstrukci je zavěšena předsazená skleněná fasáda tvořená vertikálně usazenými skleněnými panely (Prefabrikát Pilkington, K 25/60/7 s drátěnou vložkou). Tato druhá vrstva chrání původní opravené a sanované kontejnery. Její odstup od kontejnerů je určen rozměry dřevěné nosné konstrukce a je dostačující pro toto dočasné opatření (Předpokládaná životnost objektu 5 – 10 let).

V prvotním stadiu plánování byly do skleněných panelů integrovány fotovoltaické články, z ekonomických důvodů se však pro tuto dočasnou stavbu nakonec nepoužily. Kvůli kondenzaci vodních par je skleněná fasáda opatřena permanentním větráním. Cílené větrání je zajištěno lamelovými okny před okny vlastních modulů (Prefabrikát Glasbau Hahn).

Fasáda je přizpůsobena požadavkům a nárokům uživatelů. Respektuje soukromí dětí tím, že je průsvitná/semitransparentní, nikoli však zcela průhledná/transparentní, a to jak ve dne, tak v noci. Vpouští do budovy dostatek přirozeného světla, je dostatečně stabilní, chrání objekt před nepříznivými vlivy počasí a je ekonomicky výhodná.

Barevný koncept

Některé kontejnery vystupují z ochranného pláště: Moduly se zvláštním využitím jako denní stacionář (modrá), kontejnery pro pečovatele (žlutá) a vertikálně umístěný (40 stop = 12 metrů délky) námořní kontejner (červená), který obsahuje úložné prostory a zároveň je jakýmsi symbolem celého objektu. Kontejnery vystupující z ochranného pláště mají primární barvy, které symbolizují vitalitu a mají působit na vzdálenější okolí (Celler Straße).

Kontejnery uvnitř pláště mají sekundární barvy, které zblízka působí jemněji a lehčeji. Podle psychologů se dětem zamlouvají spíše tyto sekundární barvy.

Zatímco primární barvy vnějších kontejnerů byly navrženy architektem, o barvách vnitřních kontejnerů rozhodli sociální pedagogové.

Technické zázemí

Stejně jako doposud je přívod energie i odtok odpadních vod řešen přes sousední bunkr. Jednotlivé nebo sdružené kontejnery jsou decentrálně zásobeny elektrickým teplem (předpis) i elektřinou.

Během příprav celého projektu se uvažovalo také o alternativním zásobování teplem nebo elektřinou, ale s ohledem na dočasný charakter stavby se tyto úvahy ukázaly jako nerealistické.

Teplota uvnitř ochranného pláště je v přechodném období (jaro/podzim) v průměru o 9ºC vyšší než okolní teplota. V horkých letních dnech je díky dobře fungujícímu větrání (systém lamelových větracích oken) teplota uvnitř objektu snesitelná. Přirozenou ochranu před slunečním zářením navíc poskytují také okolní listnaté stromy, které naopak v zimě propouštějí do objektu rozptýlené denní světlo.

Halu je možné také dočasně parciálně vytápět pomocí vhodně umístěných přímotopů (podobně jako se vytápí např. pracovní místa ve velkých halách).