I´m a Young „Austerian“ Architekt!

I´m a Young „Austerian“ Architekt!CCEA (U Půjčovny 4, P-1)9. června do 31. července 2006Rakouští architekti nebyli vyzváni k úvahám nad svou prací, postavením nebo uplatněním poprvé. V poslední době totiž proběhlo na toto téma v Rakousku hned několik výstav (Architecture in progress, Wonderland, Frische Fische, Vodka Pur nebo Mega…), takže stávající výstava v CCEA je z celého cyklu po teoretické stránce - minimálně jako celek - nejpropracovanější. Vzhledem k postavení Grazu na rakouském poli architektury bude tato výstava na podzim právě tam a do Vídně se přestěhuje v zimě 2006. „Austerian“ young blood má ještě další zvláštnost. Její lokální koordinátoři spolu s kurátory CCEA připravili další, „bonusovou“ instalaci, nazvanou Slogan Battles. Osm kanceláří mělo formulovat kromě svá hesla, slogany. Vernisáž …všechno se povede, květiny pokvetou a starosti odletí…Kancelář AllesWirdGut už asi budou příznivci CCEA znát díky dubnové přednášce v RSTS. Herwig Spiegl (1973) tam představil práci studia, které založil v roce 1999 spolu s kamarády z Technické univerzity ve Vídni - Andreasem Marthem (1969), Friedrichem Passlerem (1969) a Christianem Waldnerem (1971). Ateliér je, přes poměrně nízký věk architektů, dost úspěšný. Podle jejich slov je to díky smyslu pro týmovou práci. Nejde pouze o spolupráci v rámci kanceláře, ale také o komunikaci s investory, řemeslníky a stejně tak i s návštěvníky výstavy. …pomozte, aby se vaše i naše všední starosti staly motýly na společně pěstované rozkvetlé louce…Jejich práce je založená na otevřenosti k nejrůznějším nápadům, a protože v ateliéru odmítají hierarchii a specializaci, dospějí k zajímavým výsledkům. Svým otevřeným přístupem, pečlivou analýzou prostředí a upřednostňováním synergie dospívají k architektuře, která není samoúčelná a především je užitečná. Dobrá architektura nemá víc stát, má jen víc umět! Věrni svému jménu vnímají problémy jako šanci pro vznik nových, nečekaných možností. Volba prostředků je vždy přiměřená kontextu a neomezuje se na klasický repertoár architektury. K optimismu má návštěvníky dovést také jejich de facto interaktivní instalace s momentkami všedních starostí. Odběr krve - mobilní transfúzní staniceprotože neexistuje žádná přímá souvislost mezi slovem a obrazem, může teorie zobrazit jen přechodný stavFeld72 se zabývá vzájemným působením architektury, města a krajiny. Ateliér založili absolventi většinou vídeňské techniky Anne Catherine Fleith (1975), Michael Obrist (1972), Mario Paintner (1973), Richard Scheich (1972 ) a Peter Zoderer (1973). Jenom seznam jejich ocenění vypovídá o kvalitě ateliéru dostatečně. Za těžiště své činnosti považují studium zatím podceňovaných urbánních podmínek. Projekt ateliéru feld72 uvede návštěvníka do světa pojmů, které tito architekti považují za zvlášť důležité - týkají se například sociologie architektury. architektura je prostorem, který tvoří obal, a je obalem, který tvoří prostorArchitektonická kancelář GRID existuje teprve od září 2005. Založila ji jako lucembursko-rakouské studio se sídlem v Nospeltu a ve Vídni Isabella Straus (1972), Ric Thill (1972) a Bernard Klocker (1976). Architektura by podle jejich mínění neměla kulhat za měnící se společností, ale neustále na ni živě reagovat. Proměny, které pokud jedné straně berou, tak druhé zase dávají, naznačuje stěna-hranice. Její plocha nejenže se pohybuje, ale také zůstává ve formě, ve které ji člověk naposledy ponechal. Vše co se stane, okolní prostředí ovlivní.The future is bright! The future is architectureal! AGENCYOFCHANGE.NET je ateliér Andrease Rumpfhubera (1972), vzniklý na začátku roku 2006 v souvislosti s konkrétním architektonickým výzkumným projektem. Rumpfhuber studoval kromě školy v Grazu také v Londýně. Kancelář má ve Vídni, ale rovněž působí v Centru výzkumu designu na Královské akademii výtvarných umění v Kodani. Jeho studio je založeno na ideji mezioborové spolupráce, nechce provozovat čistě jen vědu, nebo architekturu. Architekturu chápe jako otevřenou disciplínu. východiskem je: Embrace! …and Create! Jsme přesvědčeni, že přišel čas architektury! Nastal čas uznání postavení architektek a architektů v našem globalizovaném světě! Jsme experti „prostoru“!A jak to, že AGENCYOFCHANGE.NET mluví o skvělé budoucnosti, když je přeci zcela jasně každá estetika a každý formalismus, které architektura rozvinula, využita buďto jen pro branding, nebo je masami odmítána? Jak může AGENCYOFCHANGE.NET mluvit o skvělé budoucnosti architektury, když je architektura roztroušena a mizí? Dnes je architektura všude. Zájmy všech ostatních disciplín neznají hranic. Dnes je všechno architektura. Ale už nic není prostorové. Každý je architektem, ale zdá se, že už žádná architektura nezbyla.Více výstav o architektuře, více nablýskaných magazínů, více Wallpaperů! Stejně jako předcházející architekt je Franz Sdoutz absolventem techniky v Grazu i Londýně a pohybuje se na pomezí disciplín. V jeho případě vedle architektury soustředí svůj zájem na nová média, což vyjadřuje název ateliéru medienarchitektur, který založil v minulém roce v rakouském Štýrsku. Jeho projekt je tedy kritický pohled na architekturu z této perspektivy; je to výzva k tvorbě, ve které půjde o víc, než o zajímavou obálku. Láká bulvár, stejně tak slouží k ironickým poznámkám na architektonických sympóziích. Média řídí náš svět, tedy i naši architekturu. Zkusme si zde ještě hlavní slovo uhájit. Kritika těchto inscenací je poslední pokus zvýšit obsah pravdivé výpovědi architektury zestručněním – bez úspěchu, „erfolgLoos“ .zodpovědná architektura – pojďme něco změnit! K vděčné otázce, tedy k zodpovědnosti a etice architekta a výchovné funkci architektury odkazuje další projekt pojatý jako výzva. Tentokrát se ale nejednalo pouze o samotnou instalaci. Studio x architekten vzniklo před deseti lety v Grazu, od roku 1999 má svou kancelář také v Linci a čtvrtým rokem i ve Vídni. Členy kanceláře jsou David Birgmann (1973), Bettina Brunner (1972), Rainer Kasik (1967), Max Nirnberger (1972) a Lorenz Prommegger (1969). Své tváře propůjčili vyčpělým hrdinům. Na rozdíl od nich chtějí opravdu pohnout světem, staré vzory již dnes nemají tu správnou sílu, zatímco architekti ano. Na vyčpělost hrdinů bude mít návštěvník vlastní názor, v každém případě jsou použity takové ikony, že ironie tu křičí stejně jako touha přesvědčit k dárcovství krve. Mladá krev? Měla by pomoci!nápad jako společný proces Noncon:form založili v roce 1999 Roland Gruber (1972) s Peterem Nagelerem (1966) a později se ateliér rozrostl ještě o dvě partnerky Caren Ohrhallinger (1976) a Elisabeth Leitner (1976). Kromě klasické architektonické praxe se kancelář věnuje přednáškovým, vývojovým a síťovým projektům. V tomto duchu se nese i jejich instalace. Plochu, kterou CCEA projektům vymezilo, ateliér použil k prezentaci realizování architektonického projektu ve spolupráci se zadavateli a účastníky odborníky. Smyslem je předejít konfliktům, odstranit zbytečné problémy při řešení projektu a hodiny strávené nad prací jen kvůli nedorozuměním. Průběh je zaznamenán deníkovou formou, s fotografiemi a popiskami. Že je zkušenost nepřenosná, bude v tomto případě určitě platit dvojnásob. Těžko může vyřešit všechny mínusy práce v kanceláři, jistě přináší i nové zápory, ale rozhodně stojí za zkoušku a v některých případech bude mít možná víc kladů nebo inspirujících podnětů, které projektu pomohou.Direct urbanism: plan b tritt in kraft! Transparadiso založila v roce 1999 umělkyně Barbara Holub a architekt a urbanista Paul Rajakovics jako mezinárodní platformu. Bernd Vlay, také architekt a urbanista, se připojil k ateliéru minulý rok. Reflexe městské zástavby je tedy pochopitelně jedním z nejdůležitějších aspektů jejich tvorby. Instalace v galerii CCEA je snahou zodpovědět na otázku, zda je možné (a pokud ano, potom jak) nově formulovat „archeologii možností“ architektonické praxe. Vytvořili soothing-table pro zklidnění po prožitém konfliktu nebo ostré výměně názorů na architekturu. Zde má klient možnost uklidnit se a najít racionální východisko. Direct urbanism podporuje makroutopii: Operuje s taktickou návnadou anticipované fikce, která dává prostor latentním vizím, jichž se jinak díky vypěstované autocenzuře lekáme. Protichůdné zájmy nejrůznějších zainteresovaných skupin se stávají vlastním potenciálem konfliktní praxe, jejíž první (stavitelský) úkol spočívá v psycho-kartografii různých iluzí a rolí. Rakouská přehlídka Mladé krve není na rozdíl od těch minulých tak pasívní, naopak kromě pojmenování kamene úrazu praxe nedávných absolventů architektury už nalezla tato studia i možná východiska. Jednou je řešení pojato jako metafora, podruhé jako hra, potřetí jako konkrétní řešení. www.ccea-info.org, www.nonconform.at, www.youngbloodaustria.at, www.rumpfhuber.org, www.transparadiso.com, www.medienarchitektur.at, www.alleswirdgut.cc, www.thegrids.net