Iconik, Thomayerova nemocnice, funkcionalistický činžák. Cihlové pásky chtějí památkáři i developeři
S cihlovými pásky se začalo hojně pracovat už mezi válkami. Často jsou k vidění na soklech a ostěních oken modernistických domů. Aplikují se ale i na současné stavby. Jsou totiž jak estetické, tak praktické – oproti klasickým cihlám nabízejí pro pláště budov snazší užití, jsou ekonomičtější a zároveň odolné. U nás je vyrábí Cihelna Kadaň, která funguje již od roku 1885. Přinášíme několik příkladů jejich použití.
EARCH.CZ , 5. 4. 2024 / Advertorial
Iconik v Praze-Karlíně, edit! architects, 2023
Fasádu obloženou cihlovými pásky má hitová stavba měsíce března. Bytový dům Iconik od pražské kanceláře edit! architects trendoval napříč médii. V článku u nás jsme ho nazvali „továrnou na bydlení“. Svou estetikou se totiž výborně hodí do původně industriálního Karlína, který je dnes oblíbenou rezidenční lokalitou. Bytový dům od edit! architects je vystavěný v proluce mezi domy z 19. století. Architekti si museli poradit s jejich rozdílnou výškou, novostavba proto pracuje se dvěma výškovými úrovněmi, její levá strana je vyšší než ta pravá. Části domu odlišují také různě barevné cihlové pásky. Výsledek působí tak, jako by vedle sebe stály dva samostatné domy. Architektům se tím povedlo navázat na původní parcelaci pozemku, na kterém dříve dva domy opravdu stály.
Více k tématu
Pro obložení fasády domu byly zvoleny na míru vyrobené pásky s režnou povrchovou úpravou z Cihelny Kadaň. Světlejší část má odstín oranže – barvy, které v cihelně dosahují při výpalu na teplotu pohybující se kolem 1100 °C. Vedle je tmavý kabřinec, ten se vypaluje naopak na velmi vysokou teplotu přes 1200 °C. V obou případech jsou pásky vyrobeny ze stejné hlíny, barvu tak ovlivňuje skutečně pouze proces výpalu. Jeho intenzitou pásky taky dostávají své vlastnosti, svou odolnost. „U velkovýrobců se dá setkat třeba s pásky vypálenými pod 1000 °C, ty mají pak bohužel horší vlastnosti,“ upřesňuje Matouš Pčola za marketing Cihelny Kadaň.
„Pro fasádu Iconiku jsme zvolili kombinaci obkladových pásků a alucobondových panelů. Tomuto řešení předcházela celá řada jednání a konzultací s památkáři, experty a investorem. Obkladové pásky mají výrazné normové hmotnostní limity, z nabídky standardních dodavatelů jsme si však nemohli vybrat, proto jsme oslovili Cihelnu Kadaň, která pro nás byla schopna vyvinout obkladové pásky přesně na míru, a to jak z hlediska barevnosti, tak z hlediska rozměrů, tloušťky a hrubosti (zrnitosti) povrchu,“ zdůvodňují volbu edit! architects.
Rekonstrukce činžovního domu v Lucemburské ulici, edit! architects, 2023
Cihelna Kadaň nevyrábí pásky jen pro velké projekty a developery, stejně se věnují i objemově menším zakázkám. Z obkladu v barvě kabřince je třeba parter a ostění oken a vstupu na domě č. 17 v Lucemburské ulici.
Zásluhu na tom, že fasáda vypadá tak jako v roce 1938, kdy byla stavba dokončena, mají členové výboru tamního SVJ Zbyněk Liška a Ondřej Kostík, hlavním inicátorem záměru byl jeho předseda Jan Lesák, který je mimo jiné specialistou na vizuální kulturu. Členové výboru SVJ si byli vědomi architektonické hodnoty domu, a proto usilovali o to, aby o ní dokázali přesvědčit i ostatní vlastníky bytů. Podařilo se jim to a domu tak zůstal jeho původní výraz s kabřincovými obklady a břízolitovou omítkou.
„Velkou výhodou bylo to, že fasáda domu nebyla od doby dokončení domu téměř nijak upravována. U obkladů se tak daly dobře dělat vzorky, ty současné jsou vlastně jejich kopiemi. V Cihelně Kadaň udělali přesné formy a vyrobili nám nové,“ popisuje Jan Lesák. „Úplně nejvíc mě potěšilo, když mi má pětasedmdesátiletá sousedka řekla, že si za celou dobu, co v domě žije, nepamatuje, kdy naposledy vypadala jeho fasáda takto dobře,“ doplňuje.
Kabřincové cihlové pásky nebyly zvoleny jen kvůli vzhledu, ale taky kvůli vlastnostem, jsou totiž velmi odolné, a to je pro namáhaný parter důležité. Čím je pásek tmavší, tím více toho vydrží. Kabřincové pásky se v peci vypalují na velmi vysokou teplotu, čímž se stávají fyzicky i mechanicky odolnými, mají menší nasákavost a vyšší mrazuvzdornost.
Rekonstrukce pavilonů Thomayerovy nemocnice, PPS Kania, Design 4 – projekty, Energy Benefit Centre, 2023
Dům v Lucemburské ulici byl vystavěn ve funkcionalistickém stylu, totéž platí pro areál pražské Thomayerovy nemocnice. Ten v posledních letech procházel velkými úpravami, fasády jednotlivých pavilonů totiž potkalo zateplení. Jelikož je areál zapsanou kulturní památkou, nebyl to snadný úkol, rekonstrukce z tohoto důvodu podléhala dohledu památkových orgánů.
„V rámci projektové přípravy na zateplení pavilonu A1 a A3 Thomayerovy nemocnice bylo stěžejní dodržení požadavků památkové péče. Kladen byl důraz na přiblížení pohledových prvků co nejblíže originálu. V případě keramických pásků proto byla v zadání provedena obecná specifikace technických parametrů včetně požadavku na certifikovaný systém pro aplikaci v rámci ETICS a stanovena povinnost vzorkování materiálu pro schválení památkovou péčí,“ komentuje rekonstrukci projekční kancelář Design 4 − projekty staveb, která rekonstruovala dva nemocniční pavilony v areálu.
Keramické pásky z Cihelny Kadaň prošly náročnou komisí a byly doporučeny k použití. Vyráběny byly opět na zakázku a zvolena pro ně byla tentokrát světlá okrová barva. Právě ta se totiž nejvíce podobá páskům, kterými areál Thomayerovy nemocnice nechal ve 20. letech obložit architekt Bohumír Kozák.
