Horská chata Sasso Nero vzdoruje extrémnímu podnebí italských Alp

Kontroverze

Nová horská chata Sasso Nero stojí na místě původní stavby ve výšce 3026 metrů nad mořem. Rozruch kolem podoby stavby z dílny regionálního rakouského studia Stifter und Bachmann vyvolaly především plášť chaty a její tvar. Část veřejnosti proto architekty obviňovala z porušování místních stavebních tradic.

Záměrem architektů přitom bylo svým návrhem chaty reagovat na její extrémní umístění ve vysoké nadmořské výšce i širší historický kontext. Měď použitá pro opláštění chaty se totiž v místním údolí Valle Aurina těžila až do konce 19. století. Díky povětrnostním podmínkám postupem času doslova zčernala, takže chata připomíná veliký tmavý balvan – ostatně samotný název hory Sasso Nero v překladu znamená „Černý kámen“.

Více k tématu

A Architektura

Extrémní architektura nejvýše položené budovy v Evropě

13. 7. 2022

A Architektura

Horská chata ze 70. let v Nízkých Tatrách slouží po rekonstrukci studia Y100 celoročnímu obývání

30. 8. 2019

„Náš dům není nějakou designovou deklamací," brání se architekt Helmut Stifter ze studia Stifter und Bachmann. „Naším záměrem nebylo vytvořit nový architektonický jazyk. Jen jsme na místě vztyčili další kámen – ten z jedné strany vyčnívá a už z dálky tak vítá všechny příchozí, z opačné strany zase naopak splývá se svým okolím."

Větru navzdory

Hmotové řešení horské chaty determinovaly především místní povětrnostní podmínky, pro které je typický silný nárazový vítr. Povrch budovy se proto architekti snažili tvarovat tak, aby vítr, který zde může výjimečně dosáhnout i úrovně hurikánu, narážel vždy na co nejmenší plochu a sklouzával po hranách budovy. Výsledná hmota chaty tak představuje monolitický, nepravidelný geometrický útvar.

Horská chata není přístupná každému, cesta z údolí skalnatým terénem trvá přes tři a půl hodiny. Během výstupu, který rozhodně není nedělní procházkou, budova opakovaně náhle mizí a znovu se objevuje jako působivý architektonický symbol odlitý z mědi.

Rozložení funkcí

Architekti ze studia Stifter + Bachmann uspořádali ubytovací kapacitu chaty včetně potřebného zázemí do šesti výškových úrovní. Vaření a stravování situovali na úroveň přízemí, sušárny a servisní místnosti se nalézají v první a druhé podzemní úrovni, ložnice pak zabírají tři horní podlaží. Nespornou výhodu tohoto řešení představuje minimální stavební stopa v přírodě, neboť vertikalizováním celé stavby se chata dotýká země jen v místě úzkých základových pasů ukotvených ke skále – nemuselo tak dojít k výraznějším zásahům do terénu.

Nejlepší místo pro správce chaty

Z restaurace s pásovým oknem, které se táhne podél celé jídelny, si návštěvníci mohou vychutnat 360 stupňový panoramatický výhled na okolní hory. V pokojích pro hosty nalezneme pro změnu malá nepravidelně rozmístěná okna VELUX připomínající rámy obrazů. „V této budově neplatí dělení mezi fasádou a střechou. Je to vlastně jedna velká střecha, takže střešní okna byla naší první volbou," doplňuje architekt Stifter. V návaznosti na nový trend energeticky soběstačných alpských budov je chata Sasso Nero izolována tak, že z 80 % nepotřebuje dodatečné vytápění. Pasivní solární zisky střešními okny zajišťují pohodlné vnitřní klima v každém patře od června do září. Promyšlené umístění oken navíc usnadňuje přirozené větrání.

V chatě najdeme dvoulůžkové a vícelůžkové pokoje s kapacitou až 10 osob. Ubytovací část se rozkládá ve dvou horních patrech, místo s nejlepším výhledem na samém vrcholu budovy zaujímá byt správce chaty. Interiér sjednocují povrchy stěn i jednoduchého nábytku z přírodního smrkového dřeva. Hlavní roli tu jednoznačně hrají výhledy na okolní horské masivy a záměrná střídmost interiéru tuto myšlenku jednoznačně podporuje.

Stavba s pomocí lanovky i vrtulníku

Nová horská chata byla postavena v průběhu dvou let. Pro dopravení potřebných betonových a dřevěných prvků pro spodní a horní patra, které byly montovány v údolí, byla postavena speciální lanovka. Tu využili inženýři i pro transport stavebního jeřábu, jenž byl dopraven až na vrcholek hory v rozloženém stavu. Zřízení lanovky také pomohlo minimalizovat počet potřebných letů vrtulníkem, které jsou vzhledem k proměnlivému alpskému počasí často velmi problematické.

Jen samotné zřízení staveniště trvalo celý měsíc, v létě 2016 pracovalo na stavbě chaty 10 až 15 osob a v následujícím létě dvojnásobek tohoto počtu. Při kontaktu s pevnou horninou byly dvě úrovně suterénu realizovány z prefabrikovaných betonových prvků, zatímco konstrukce horních podlaží, nábytek a vnitřní obklady stěn jsou provedeny ze dřeva.

Oblečená v mědi

Výběru fasádního pláště z mědi nahrávalo několik skutečností. Kromě toho, že se jedná o tradiční místní materiál, zvolili architekti měď také z důvodu specifického způsobu stárnutí povrchu, který pod vlivem povětrnostních vlivů získává originální patinu. Během let tak chata postupně ztrácí svůj původní lesk a postupně se přibližuje černé skále reflektující okolní masiv. Příroda tak symbolicky asimiluje lidskou práci.