Happyend pro Vaňkovku? | 1.část

Poloha VaňkovkyAreál bývalé továrny Friedricha Wanniecka (odtud její název) se nachází jižně od historického centra města Brna. Na severu hraničí s ulicí Úzká (zde je obchodní dům Tesco a hlavní nádraží), na západě s ulicí Trnitá, na jihu s ulicí Zvonařka a na východě s ulicí Plotní, respektive se zemním valem dřívější železniční spojky z Rosického nádraží, na kterém je dnes veden důležitý pěší tah z centra města na autobusové nádraží Zvonařka. V bezprostřední blízkosti lokality má svá stanoviště MHD. Poloha areálu je tedy více než strategická.Architektonická hodnota VaňkovkyTovární objekty byly postaveny mezi lety 1889 až 1940. Nejhodnotnější budovy pocházejí z let 1889 až 1896 a tvoří stavebně-historické jádro areálu. Jedná se o administrativní budovu, strojírnu, komplex slévárny a jádrovnu. Areál byl v období svého největšího rozvoje dynamický organismus, který se měnil a narůstal v závislosti na výrobním programu továrny, proto zde docházelo k nejrůznější stavební činnosti. V první polovině 20. století pak došlo k některým přístavbám, které mají vlastní historickou a architektonickou hodnotu. Během historie se celý areál Vaňkovky začlenil do architektonického rázu města Brna a nepochybně dotváří jeho specifickou tvář.Výrobní program továrnyV roce 1865 vznikla firma Friedricha Wanniecka a Philipa Jellineka. Ti zakoupili dům na Trnité ulici a začali zde vyvíjet difuser pro cukrovarnický průmysl a vyrábět parní stroje. V roce 1868 rozvázal Wannieck spojení s Jellinekem a od té doby vedl továrnu sám. Výrobní program se rozrostl o výrobu strojů pro pily, odstředivek mléka a parních turbín. V listopadu 1889 továrna získala další pozemky a byla vybudována tovární vlečka. Do tohoto období také spadá stavba strojírny a nové slévárny. Další výrobní program se zaměřil na vývoj speciálních zařízení pro parní stroje, keramické stroje a lisy na výrobu umělého kamene atd. Výrobky byly odebírány po celé Rakousko-uherské monarchii a vyváželo se v podstatě do celého světa. Počátkem roku 1900 byl Wannieck starý na vedení závodu a ani jeho syn a společníci se neodvažovali vést tak velkou továrnu. Proto započala jednání o sloučení s První brněnskou strojírnou, ke kterému došlo o dva roky později. V červnu 1905 vypukl v továrně požár a způsobil velkou škodu. Od této doby význam továrny postupně upadal. Stala se součástí jiných podniků, např. do třicátých let patřila První brněnské strojírně, a.s., později Zbrojovce Brno, n.p., Závodu Jana Švermy, n.p. a naposledy patřila Zetoru Brno, n.p. (od 60. let). Po ukončení výroby v roce 1995 nebyl areál dále využíván.90. léta 20. stoletíV roce 1992 zapsalo Ministerstvo kultury České republiky Vaňkovku do Ústředního seznamu kulturních památek ČR jako památku průmyslové architektury, ovšem i nadále chátrala. V roce 1994 už nechtěli někteří osvícení jedinci dále přihlížet jejímu dalšímu úpadku a založili Nadaci Vaňkovka (od roku 1997 občanské sdružení Vaňkovka). Nadace se snažila na problematiku chátrající památky soustavně upozorňovat veřejnost (v areálu proběhlo na 300 kulturních akcí) a zároveň apelovat na brněnské radní, aby ji město vykoupilo do svého vlastnictví. V roce 1996 občanské sdružení iniciovalo stavebně-historický průzkum, aby se vyjasnily podmínky památkové ochrany a mohl se připravit reálný projekt pro její další využití. O rok později byl v areálu Vaňkovky proveden průzkum ekologického znečištění. Vzápětí se brněnské zastupitelstvo rozhodlo převést Vaňkovku z Fondu národního majetku do svého vlastnictví. Příchod investoraV roce 2000 byla Vaňkovka převedena do akciové společnosti Jižní centrum Brno, která je plně vlastněna městem. Avšak Jižní centrum Brno nemělo potřebné prostředky na rekonstrukci areálu a ani v předešlém desetiletí se neobjevoval žádný silný investor, který by byl ochotný investovat do starých výrobních prostorů. S problematikou revitalizací tzv. brownfields (vysloužilé průmyslové zóny) nemáme v Čechách moc zkušeností a neexistuje ani žádná státní koncepce jejich podpory. V této době se objevil investor s vážným zájmem, kterým byla německá společnost ECE – ta chtěla vykoupit objekty jádrovny, modelárny a slévárny a vybudovat z nich nové obchodní centrum. Proto mezi městem a investorem započala jednání od odprodeji části areálu Vaňkovky.Rekonstrukce a dostavba VaňkovkyV březnu 2004 byl slavnostně položen základní kámen nového obchodního centra. Při této příležitosti proběhla i demonstrace studentů architektury brněnské VUT. Ti se snažili upozornit na skutečnost, že se město Brno dopustilo zbytečných demolicí některých budov a nesli transparent s nápisem „Brno vrahem Vaňkovky“, ovšem do areálu, kde se konal „slavnostní poklep“ nebyli vpuštěni. Současně s výstavbou nových obchodních prostor společnosti ECE začala i generální rekonstrukce a oprava objektu administrativní budovy a strojírny. Výstavbě samotného obchodního centra nakonec ustoupila modelárna a hala slévárny, nejstarší objekt jádrovny se stal součástí nové obchodní Galerie Vaňkovka. Ovšem otázkou zůstává, patří-li takovýto druh nákupního centra (37.000 m2) do středu města. A je tu i další problém, který se týká výchozích podmínek. Investor totiž trval na zbourání modelárny a slévárny, se kterým město nakonec souhlasilo. Muselo město tolik ustupovat v případě místa s takovou historií a strategickou polohou? Ovšem na druhé straně tímto prodejem získalo tolik potřebné peníze na rekonstrukci budov, které zůstaly v jeho vlastnictví (administrativní budova a strojírna). Ty by jinak s největší pravděpodobností dále chátraly.…a ti, kteří se chtějí dozvědět o rekonstrukci a dostavbě Vaňkovky víc, nechť pokračují v dalším čtení již v pondělí. Související článkyHappyend pro Vaňkovku? | 3.částHappyend pro Vaňkovku? | 2.částHappyend pro Vaňkovku? | 1.část