Golfklub Čertovo břemeno

SLOVO ARCHITEKTA (Stanislav Fiala)

Golfové hřiště Čertovo břemeno nepatří k těm umělým, vyumělkovaným, které po světě najdete. Možná se dá i říct, že rodina majitelů měla spíš touhu dát do pořádku zanedbanou krajinu okolo svých statků, očistit ji od náletových křovin, vysušit neprostupné močály a místo nich vytvořit spoustu malých jezírek, kde by se zase usadily ryby a žáby. Povedlo se jim to neuvěřitelně přirozeným způsobem s absolutním respektem k charakteru místní přírody.

Měl jsem tu čest navázat na tuto jejich krásnou krajinářskou práci a vytvořit zde nejdříve v letech 2000 až 2002 malou klubovnu, která zabezpečovala úplně minimální zázemí pro hráče v začátcích hřiště. Už tenkrát zvítězila snaha nevnášet do krajiny novou hmotu moderní stavby. Svůj účel splnila taková malá jeskyňka z betonu a kamene, zahrabaná pod jeden z travnatých pahorků.

Když jsem v roce 2007 dostal úkol navrhnout tady novou velkou klubovnu, bylo jasné, že se bude její koncept ubírat stejným směrem. Musí to být dům, který bude žít s místní přírodou v úplné symbióze, přestože jeho program není vůbec malý. Musí pojmout velkou klubovnu s restaurací pro osmdesát až sto lidí, konferenční salónek pro třicet až šedesát lidí, bar, recepci, kanceláře, šatny, sociální zázemí, úschovnu bagů, velkou kuchyň, sklady, strojovny a kompletní zázemí pro personál hřiště. Navíc je zde trojice pohotovostních pokojů, které můžou příležitostně posloužit jako ubytování pro přátele, nebo bydlení pro správce areálu. Dispozici bylo potřeba úsporně vyřešit tak, aby dům v běžných pracovních dnech, kdy je poloprázdný, mohla obsloužit ve veřejné části pouze jedna osoba, která dokáže mít přehled nad celým prostorem. Zároveň však musí umět pojmout při akcích až dvě stě lidí a zůstat pohodlným, fungujícím organismem.

Cítil jsem povinnost schovat tento objem do krajiny tak, aby ji jen pokorně a přirozeně doplňoval, aby si s ní povídal, aby s přírodou dýchal. Dům je tedy opět zakopaný do pozvolného zatravněného kopečku, jehož seříznutá jižní strana vyhlíží do mírného údolí na blízký rybník a dále do několika plánů krásné krajiny, zvané Česká Sibiř.

Dům je zemí izolován před chladem i horkem, ze země si z vrtů bere teplo i chlad. Z vrtu si bere i svou vodu, kterou zase vyčištěnou vypouští do koloběhu krajiny. Se zemí je spjatý i spoustou přírodních materiálů, které tvoří jeho hlavní tvář.

Pro konstrukci hlavní veřejné části domu posloužilo velké množství dřeva. Oprášili jsme tradiční, dávno zapomenutý systém povalových stropů, které patřily v dávné minulosti, kdy mělo lidstvo ještě mnohem blíž k přírodě, k tomu nejobyčejnějšímu, co bylo možné ve staré architektuře spatřit.

Povalový strop z oloupaných smrkových kmenů, nadimenzovaný na osmimetrový rozpon, je opřený o nakloněnou palisádu, která tak lemuje celý hlavní prostor a spolu se stropem tvoří útulný pocit bezpečného útočiště pro návštěvníky. Jižní strana prostorné haly je však celá otevřená nenápadnou odhmotněnou skleněnou fasádou do mírného údolí vlídné krajiny. Prostor jakoby pokračuje až ven na plynule navazující terasu, zastřešenou tenčími smrkovými kmeny, řídnoucími tak, aby částečně propouštěly slunce. Přední stranu zastřešení nese masivní dřevěný rám, celý vytvořený z pečlivě vybíraných dubových kmenů, které jsme v konstrukci použili tak, jak vyrostly. Řada těchto rozsoch zmnožených odrazem v hladké skleněné fasádě vytváří takový náhrdelník, kterým se dům pyšní.

Smrková palisáda na východní straně vybíhá ven z domu a svým postupným rozestupováním do krajiny lemuje příchozí cestu k domu (kmeny navíc nesou orientační lampy). Hodně silným prvkem, který doplňuje harmonii a konfiguraci okolí domu, jsou obrovské balvany, které jsme vyvalili ze země při jakémkoli výkopu, který bylo nutné udělat. Tyto nádherné balvany, které tu podle pověsti nechal čert (odtud název Čertovo břemeno), se nám náramně hodily na zpevnění opěrných svahů, různých bariér i naváděcích prvků. Dva z nich jsme „zapomněli“ i uvnitř, aby pomohly vytvořit čertovsky přírodní krb s otevřeným ohněm, který zpříjemňuje posezení v klubové části společenské haly.

Pokračování na další straně.

Přední dřevěná konstrukce je opřená a stabilizovaná o odolnou železobetonovou strukturu, zahrabanou na severní straně pod zem. Přestože je beton tím nejpoužívanějším, nejobyčejnějším a taky nejzprofanovanějším materiálem naší moderní doby, tkví jeho podstata pořád v přírodních materiálech. Tento umělý kámen jsme se snažili ale předvést v ještě přírodnější podobě, než je obvyklé. Snažili jsme se, aby byl dialog mezi archaickým dřevem a moderním betonem co nejbližší. Proto jsme pro bednění některých stropů a stěn použili krajinková prkna, takže se tu navždy otiskly různé suky, chodbičky lýkovce a typické nerovnosti dřeva, jež se ve své opravdové přírodní kráse opírá jen o malý kousek dál o takto formovaný beton.

Do stropu betonové části jsme vybednili kónické světlíky kryté otevíracími polykarbonátovými čočkami, které dokážou přirozeně provětrávat celý prostor, případně můžou do domu nasávat noční chlad, který se naakumuluje do betonu v letních horkých dnech.

Přírodní povrchy v domě pokračují přes břidlicovou podlahu, která dělá téměř dojem barevné udusané hlíny. Ven na terasu pak pokračuje podlaha z přirozeně katrovaných akátových prken (povrchová úprava, pozn. redakce). Chodníčky okolo domu jsme vydláždili z dubových špalíků, které jsme získali rozřezáním větví a zbytků z konstrukčních dubů. Z odřezků smrkových kmenů jsme zase naštípali menší špalíky, ze kterých jsme postavili různé pomocné stěnky (stěnu baru, recepce, parapety oken, různé krycí stěny).

Ze zbytků přišly ke slovu i masivní odštěpky z ručně tesaných dubových fošen a dubového koryta na vodu. Byly tak krásné, že jsme je místo spálení v krbu použili jako zásypový materiál, doplňující mozaiku přírodních struktur, které tu na hosty útočí na každém kroku.

Výše zmíněné ručně tesané dubové profily jsme využili v interiéru na barový a recepční pult, barové police, na knihovnu a různé další police, na velké zrcadlové rámy a na hambalky do šaten.

Setkávání mistrů starodávných řemesel s mistry moderního rychlého stavitelství na této stavbě bylo osvěžujícím momentem, který se snad viditelně podepsal i na samotném vyznění celé stavby. Tvorba tohoto domu byla takovým návratem k přírodě, podvědomým vzpomínáním na obrázky z dětství prožité v jihočeských lesích. My, kteří jsme na domě pracovali, z něj máme velkou radost a o to víc doufáme, že bude nenápadně a účelně sloužit lidem s nevtíravou samozřejmostí, že bude kolem sebe šířit klid, radost i krásu.

SLOVO STAVITELE (David Szántó)

Nosná konstrukce (základová deska, stěny, strop, atiky, světlíky) objektu zázemí golfového hřiště Čertovo břemeno je tvořena ze železobetonové monolitické konstrukce. Dalo by se říci, že veškeré železobetonové konstrukce nad základovou deskou plní kromě funkce statické i funkci estetickou, tzn. že tyto konstrukce jsou provedeny z pohledového betonu. Jeho zvláštností byla povrchová úprava, která nebyla tvořena klasickým otiskem bednících dílců, ale otiskem krajinových prken z kulatin stromů. Tento povrch se vyskytoval na 70 % pohledových betonů.

Další zajímavě pojatou konstrukcí jsou stěny. Stěny jsou tvořeny nakloněnými rovinami, které po délce mění svůj úhel naklonění. V místě budoucího krbu se dokonce dvě nakloněné plochy protínají a jejich průsečnice tvoří oblouk. Část stropu byla bedněna z hladkých bednících překližek. Zbylá část byla vybedněna pomocí krajinových prken. Světlíky na střeše mají konusový tvar a jejich vnitřní povrch tvoří otisk krajinových prken.

Požadavek architekta na pohledový beton byl jednoznačný. Vytvořit konstrukci z betonu, jejíž povrch se nebude ničím upravovat, a to i za předpokladu výskytu možných drobných defektů. Architekt nekladl důraz na vytvoření pohledového betonu, který bývá nadefinován jako dokonalý výrobek s dokonalým povrchovým vzhledem bez vzduchových bublin a pórů, s nulovou tolerancí na rovinnost a bez pracovních spár. Tento postoj nám paradoxně možná napomohl k tomu, že vzniklé pohledové konstrukce jsou vytvořeny v dobré kvalitě. Nebyli jsme svázáni několikastránkovým technologickým postupem na pohledový beton, neboť z praxe je známo, že co člověk, to jiný názor na pohledový beton.

Před zahájením prací bylo nutné mít odsouhlasen spárořez bednících dílců a překližek a určený vzorek pohledových stěn jak s rovným povrchem betonu, tak i s otiskem krajinových prken. Jednou z nejtěžších činností v rámci realizace železobetonové konstrukce byla dodávka požadovaných krajinových prken.

Pokračování na další straně.

Snahou architekta bylo mít krajinová prkna ve stej- né tloušťce (do 40 až 50 mm) a stejné šířce (250 až 300 mm) a to vše za předpokladu co nejmenšího poškození povrchů prken resp. jejich kůry. Tyto požadavky zapříčinily několikadenní objíždění pil po celých jižních Čechách. Nakonec jsme ale ty správné kmeny stromů objevili v Podkrkonoší. V původním záměru měl být povrch tvořen otiskem krajinových prken včetně kůry, ale po předvedení vzorku byl tento záměr zamítnut. Byla zvolena varianta otisku bez kůry, ale s možným výskytem suků, nerovností dřeva a podobných defektů. Dalším neméně důležitým úkolem byla příprava bednění. Bylo nutno vytvořit nejen kladečské výkresy pro bednění stěn (zejména nakloněných stěn), ale i vymyslet způsob bednění střešních světlíků. Nakonec byla vybrána varianta bednění světlíků pomocí polystyrenových kopyt. Pro každý světlík bylo vyrobeno samostatné polystyrenové kopyto, na které se připevňovaly krajiny z prken upravené tak, aby se sbíhaly do pomyslné špičky kužele. Celkem bylo takto zhotoveno dvacet dva kusů tvarově zcela originálních světlíků. Bednění stropu bylo sestaveno z části hladkých bednících překližek (v kombinaci nových a již použitých) a z části z krajin. Tato část výstavby byla pro realizaci železobetonové konstrukce tou nejjednodušší, ale zásady spárořezu, čistoty pracovních spár apod. musely být bezpodmínečně dodrženy. Po odbednění konstrukcí, především v místech, kde byly použity krajiny, byl povrch vysokotlakým proudem vody zbaven nečistot. Zbytky suků a třísek, které nešly vodou odstranit, byly ponechány. Veškeré plochy pohledových betonů byly opatřeny impregnačním nátěrem. Betonová směs byla tvořena třídami betonů C25/30 X0 XC1 s šedesátidenním náběhem pevnosti v tlaku pro základovou desku a stropy, C30/37 XA1, XC4, XF4 pro stěny. Pro pohledové betony jsme použili kamenivo zrnitosti 8/16, konzistence S3, která byla pravidelně kontrolována při jednotlivých dodávkách na stavbu. Byl použit cement CEM I 42,5 R v množství 363 kg/m3.

SLOVO ZÁVĚREM

Čas od času se na stavbách setkávám s realizací pohledových betonů. Je nutné si uvědomit, že pokud chceme realizovat konstrukci z pohledového betonu, je nutné dodržet několik zásad:

• správně zvolit betonovou směs • správně zvolit typ bednění • správně zvolit harmonogram postupu prací bez neadekvátního tlaku na konečný termín • kvalifikovaní pracovníci • správně načasovat zahájení prací vzhledem ke klimatickým podmínkám

Tyto zásady jdou samozřejmě ruku v ruce s finanční stránkou zajištění jednotlivých zmíněných kritérií. Významnou roli hraje kompletní důslednost, odbornost a pečlivost při provádění díla ve všech jeho stupních tak, aby vznikl jiný než průměrný pohledový beton. Bohužel musím konstatovat, že ve srovnání se zeměmi s betonářskou tradicí, jako je např. Německo, Rakousko, Švýcarsko apod., máme stále co dohánět. Pohledové betony realizované v ČR zdaleka nedosahují úrovně provádění pohledových betonů v těchto zemích. Pokud si budeme namlouvat, že to tak není, tak nadále budeme realizovat 80 % špatných pohledových betonů. Doufejme a přejme si, že tato skutečnost se bude postupně měnit a pohledové betony budou prováděny tak, aby nebylo nutné aplikovat na povrch pohledových betonů nesmyslné záplaty sanačních omítek, jak je u nás v současné době zvykem.