Glosa k projektu Barbory Šimečkové | Divadlo v Lublani
Soutěž měla za úkol najít optimální řešení pro proluku ve slovinské Lublani, známou jako Jižní náměstí. Ideové soutěže, jež probíhala v rámci workshopu projektu TACE – Divadelní architektura ve střední Evropě na jaře loňského roku, se zúčastnila i Barbora Šimečková.
Tvar budovy je pěkně čitelný a proporce vyvážené. Ano, pěkné tvarové řešení. Objekt má vlastní soukromé náměstíčko, které je i se vstupem ponořené do parcely městského bloku. Obvykle se do divadel stoupá po schodech nahoru (že by metafora návštěvy “vyššího umění”?:) Zde je to naopak a bohužel autorka nenapsala autorskou zprávu, v které by toto řešení vysvětlila. Praktická je rampa stoupající po celé střeše až na nejvyšší místo, odkud je pravděpodobně výhled na město Lublaň. Stejné řešení najdeme i u muzea Nemo v Amsterdamu od Jeana Nouvela, které pro lidi funguje výborně. Škoda, že se autorka nezabývala také okolním prostředím dvoru, vztahy s ním a s širším okolím.