Galerie jako betonový válec. Pro francouzského miliardáře ji navrhl japonský architekt Tadao Ando
Francouzský podnikatel Françoise Pinault prý až do dospělosti nikdy nebyl v muzeu. Pak ale nashromáždil unikátní sbírku současného umění, kterou vystavuje v nové galerii v Paříži. Proměnu bývalé obilné burzy na muzeum pro něj navrhl japonský architekt Tadao Ando.
EARCH.CZ , 9. 11. 2023 / Advertorial
Francouzský miliardář Françoise Pinault je venkovan – ve škole se mu údajně smáli pro jeho vesnický bretaňský přízvuk, takže z ní už v šestnácti letech odešel. Zbohatnul pak na prodeji dřeva a své peníze investoval překvapivě – do umění. Zároveň se nikdy neřídil konvencemi, v byznysu ani ve sběratelství. A tak si namísto osvědčených impresionistů či kubistů začal vybírat díla svých současníků. „Není přece možné, abychom byli tak hloupí a nikdo z žijících lidí nebyl schopen vytvořit umění, které přetrvá,“ citoval ho The New York Times.
Více k tématu
Potvrdilo se. Jeho Pinault Collection má dnes deset tisíc položek od tři sta osmdesáti, převážně žijících, umělců. Je v ní řada výjimečných děl a slavných jmen, jako jsou Charles Ray, Damien Hirst, Jeff Koons a Marlene Dumas. Logické pokračování jeho sběratelské vášně byla touha svou sbírku veřejně vystavit. A to pokud možno v centru Paříže.
Bylo to složité a trvalo to dlouho. Ale před dvěma lety muzeum otevřelo. Sídlí v Bourse de Commerce, někdejší obilné burze z roku 1838. Stavba má centrální prosklenou kupoli, jednu z prvních na světě. Moderní technické řešení kontrastuje s opulentní výmalbou a štuky. Aby prostor uklidnil a připravil pro výtvarné umění, vložil architekt Tadao Ando dovnitř dokonale čistý betonový válec. Na jeho stěnách visí obrazy, stojí tu sochy, výsledek celoživotního sběratelství Françoise Pinaulta a jeho splněný sen.
Sen o Paříži
Pinault na něj musel čekat dlouho. Už v roce 2004 si vyhlédl místo na ostrově Île Seguin na Seině. Plán však nevyšel, ani po dlouhém úsilí nezískal povolení. Namísto toho přesunul svoji sbírku do Benátek, kde pro ni přebudoval historický Palazzo Grassi a kde si také vyzkoušel spolupráci s nositelem Pritzkerovy ceny, japonským architektem Tadao Andem. Ale Paříž ho nepřestala přitahovat a hledal dál. Nakonec se mu povedlo pronajmout od města někdejší obilnou burzu Bourse de Commerce; stálo ho to 15 milionů eur za kontrakt plus dalších 60 tisíc eur ročně, odevzdat musí také podíl z prodeje vstupenek. Nicméně výstavba galerie mohla začít.
Tadao Ando vzpomíná v rozhovoru na jeho telefonát: „Hned jsme se tam jeli podívat,“ říká. Budova byla nádherná, centrální kupole mu připomněla římský Pantheon. K tomu malby, schodiště, vše bylo opulentní, nic nesmělo být poškozeno, všechny úpravy musely být odstranitelné. „Možná bude nejlepší budovu nejen renovovat, ale přidat dovnitř úplně nový svět,“ napadlo tehdy Tadaa Anda.
A tak vznikl plán vložit do zdobné budovy jednoduchý betonový válec a umění vystavit v něm. Kromě konceptu byla důležitá také kvalita betonu. „Lití betonu trvalo poměrně dlouho a probíhalo za různých teplot. Bylo třeba zajistit, aby betonová stavba byla zcela homogenní a neprojevovala žádné stopy postupného lití, ale měla zcela jednotnou barvu. To byl cíl, a také nemalá výzva,“ píše se na stránkách firmy Heidelberg Materials, jejíž francouzské dceřiné společnosti Unibéton a Ciments Calcia beton dodávali.
Otevíralo se v roce 2021. Z někdejší burzy se stalo muzeum a atrakce pro milovníky umění. Nachází se na půl cesty mezi Louvrem a Centrem Pompidou jako další významný bod na mapě umělecké Paříže. Zřídil ji tu muž, který údajně až do své dospělosti nikdy nebyl v muzeu.
- Autoři: Tadao Ando
- Země: Francie
- Město: Paříž
