Future Cities Forum na brněnském veletrhu IBF

Ranní blok příspěvků na téma změn městského způsobu života vyvolaných novými technologiemi zahájil primátor města Brna Mgr. Roman Onderka. O možnostech využití tzv. inteligentních budov, založených na moderních informačních systémech, následně pohovořili britští experti Ian Smith (European Centre of Excellence for Automatic Identification and Data Capture) a Alan Kell (Intelligent and Green Systems).   V části konference, věnované fenoménu zahušťování měst/urban implosion, nejprve vystoupil předsedající Hans Ibelings, kritik architektury a šéfredaktor časopisu A10 – New European Architecture, jenž na četných příkladech zdokumentoval proces transformace městských center v Nizozemí od 80.let po současnost. Zmínil znovunalezený koncept kompaktního města jako prevence nekontrolované suburbanizace. Dále upozornil na závažný paradox, že ačkoli holandská městská populace téměř neroste, stavební aktivity jsou přesto v plném proudu. V po léta opuštěných průmyslových zónách, okolo nádraží a v nevyužitých přístavech vznikají nové obytné a kancelářské komplexy. Na první pohled viditelný je růst zástavby především v blízkosti dopravních uzlů a dvojí využití pozemků s veřejným prostorem na povrchu a dopravou skrytou pod ním.   V souvislosti s otázkou trvale udržitelného rozvoje Ibelings kritizoval ikonizaci současné architektury jako jednu z možných příčin světové hospodářské krize a uvedl prvotní poslání architektury, totiž sloužit potřebám širokých vrstev společnosti. Očekávaná populační stagnace v Evropě podle něj znamená příležitost ke změně kurzu směrem ke skromnějšímu životnímu stylu, v němž méně může znamenat více. (Dává spíše přednost rekonstrukci před demolicí.)   S dalším příspěvkem vystoupil Ing. arch. Jan Jehlík, vedoucí Ústavu urbanismu FA ČVUT. Krátký proslov, ač neplánovaně přesto nápadně rezonující se závěry řečníka předešlého, shrnul problémy současného městského života: Skutečné centrum neexistuje – jeho funkci nahradilo centrum nákupní; z ulice se stala silnice pro automobily; ambice architektů se soustředily na ztvárnění fasády jako estetizované skořápky. Vznikají tak solitérní objekty bez skutečných vazeb ke svému okolí; struktura města není utvářena vzájemnými lidskými vztahy nýbrž technickými normami; závěrem: životu ve skutečném společenství se budeme prý teprve učit!   Ing. arch. Petr Hlaváček ze studia R.U.A a pedagog Ústavu urbanismu FA ČVUT dal ve svém, lehce ironickém referátu do souvislosti zkušenost z předlistopadových dob a současný vztah občanů k veřejnému prostoru. Podle něj se lidé stáhli z veřejného prostoru do víkendových chat a chalup a v tomto stavu setrvávají dodnes. Náhradou za místa původně určená veřejnému dění navštěvují prostory zcela odlišné – soukromé obchodní galerie spojené sítí praktických parkovišť. Veřejné mínění vystřídalo veřejné mlčení…  

Posledním řečníkem dopoledního bloku byl Doc. Ing. arch. Roman Koucký,vedoucí samostatného ateliéru na FA ČVUT, jehož příspěvek byl de facto shrnutím základních tezí popsaných již v knize Elementární urbanismus. Architekt nastínil svoji představu dvou čar: první oddělující kompaktní město od volné krajiny, druhou stanovující předěl mezi soukromým a veřejným. Dotkl se rovněž otázky současné struktury města, kterou považuje za produkt funkčního plánování po CIAMu nikoli, jak preferuje, za možné východisko pro hledání potenciálu města. Architekt se dotkl i (jím preferované) dostavby Pankrácké pláně a nového využití severo-jižní magistrály, spojující pankrácký „uptown“ s Holešovicemi, čtvrtí „downtown“. Na příkladech menších měst ČR ukázal další možnosti rozvoje bez potřeby extenzivního růstu. Zdůraznil nebezpečí spojené s nedostatkem vůle ke změně uvnitř existující zástavby, jež hrozí dalším zabíráním volné plochy za městem. Podle Kouckého nestačí panelová sídliště pouze doplňovat do kvazi-městských bloků, nýbrž je třeba hledat vzájemné vazby jednotlivých městských částí. V této souvislosti citoval práci vlastního studenta, nazvanou „Cesta Activia“, spojující pražská předměstí šedesáti-kilometrovým okruhem pěších a cyklistických tras.

V následující rozpravě zazněl apel na větší integraci jednotlivých funkcí ve městě, návrat od povrchního designování povrchů ke „skutečnému stavění“, naslouchání odborníkům (rozuměj architektům) a jejich profesním organizacím ad. Za zmínku stojí páně Jehlíkův povzdech: „Bohužel se nelze tvářit, jakoby vše bylo v pořádku, že „to“ vyřešíme. (…) To vůbec není samozřejmé.“   Odpolední část semináře byla zaměřena na otázky trvale udržitelného rozvoje a jeho vliv na podobu měst z pohledu investorů. Prvního slova se ujal Michal Stieber z agentury CzechInvest, která fórum spolupořádala. Nastínil možnosti podpory investorů při konverzi bývalých průmyslových areálů na moderní technologická centra a uvedl zdařilé příklady z Holešova, Borských polí u Plzně, Černovické terasy v Brně a dalších brownfieldů. Na problémy s nedávno založenými a dnes nevyužitými logistickými centry v extravilánu upozornil v Brně působící realitní odborník Martin Kanters z mezinárodní poradenské společnosti DTZ. – Podle něj je zapotřebí podporovat, jak ostatně řečeno již dříve, především obnovu měst uvnitř stávajících hranic.   Eva Jiřičná se trefila do černého, když prohlásila: „Žijeme v době, kdy je možné vše, ale je to i prospěšné?“ Uvedla pak řadu historických příkladů urbánních utopií (A. Izotaki, O. Frei, P. Soleri) i uskutečněných projektů coby ikon moderní architektury (Chandigarh, Brasilia) a srovnala je s mnohdy tristními fotografiemi jejich skutečného stavu. Poukázala přitom na mnohé rozdíly mezi sny architektů a pokusy o jejich realizaci. Ty spočívají hlavně v neřízeném rozrůstání chudinských čtvrtí, vyvolaném masovým stěhováním původně venkovských obyvatel do měst; mnohá sídla tak již dávno ztratila svoji schopnost poskytovat zázemí pro plnohodnotný život lidí.   Také výstavba nevhodně umístěných výškových budov často negativně ovlivňuje celkový krajinný ráz i životní prostředí. Ač se městům dostává stále více pozornosti i kapitálu na úkor venkova, ztrácí svoji funkčnost a estetiku. Hrubý nepoměr panuje mezi důrazem na stavby samotné a nezájmem o jejich širší okolí. Závěrem vyslovila arch. Jiřičná přání, aby napříště byla dána přednost delší přípravě projektů a citlivějšímu začleňování nových objektů před masivní výstavbou.   V  panelové diskuzi, kde kromě výše zmíněných vystoupili také zástupci bankovní a investorské sféry, se hovořilo mj. o možnostech nápravy špatného renomé měst v očích veřejnosti, budování dobrých sousedských vztahů a moderní městské infrastruktury.   Na konferenci FUTURE CITIES FORUM navazuje putovní výstava s názvem HORROR VACUI: Urban Implosions / Růst měst směrem dovnitř. Kurátor H. Ibelings zde na dvaadvaceti fyzických modelech představuje odpovědi předních nizozemských architektonických kanceláří na otázku zvyšování hustoty zástavby urbánních celků. Akci pořádá Nizozemský institut architektury (NAI) spolu s časopisem A10. Do 26. června je výstava k vidění v pražské Galerii Jaroslava Fragnera.