František Drtikol: fotografie z let 1918 – 1935
Pod tímto názvem otevřelo Uměleckoprůmyslové museum v Praze (UPM) výstavu, která měla svoji premiéru loni v Moskvě v rámci Dnů české kultury. Jde o výstavní projekt retrospektivně mapující uměleckou činnost velké osobnosti české fotografie, jež se svým dílem významně podílela na etablování fotografie jako samostatné umělecké disciplíny. Zároveň tato výstava navazuje na přehlídku autorových prací z let 1901 – 1914, kterou uvedlo UPM v roce 2000 v Gingins ve Švýcarsku jako součást projektu Praha – evropské město kultury.
Kateřina Burešová , 9. 4. 2004
Expozice vychází z bohatého muzejního fondu Drtikolových fotografií a kreseb, jež autor ve 20. letech 20. století postupně muzeu daroval. První samostatné výstavy se Drtikol dočkal již v roce 1922, zásadní význam měla na přelomu let 1972/1973 umělcova výstava uspořádaná in memoriam Dr. Annou Fárovou. Současná expozice spolu s výstavou z roku 2000 a doprovodnými poublikacemi tvoří dosud nejrozsáhlejší rekapitulaci Drtikolova fotografického odkazu. Po první světové válce, po vyčerpání secesních témat, začal Drtikol hledat nový, osobitý umělecký výraz, jenž ho počátkem 20. let přivedl ke geometrizujícím kompozicím. Jejich vyvrcholením jsou fotografie využívající architektonické prvky – sloupy, kubusy, desky, kulaté terče, které se postupem času stávají vedle aktů vyváženým komponentem fotografických „zátiší“ (podle autorových návrhů vyráběly tyto kulisy dílny pražského Národního divadla). Architektonické tendence Drtikolova ateliéru byly podpořeny rovněž přítomností fotografa Jaroslava Roesslera, člena avantgardního uměleckého spolku Devětsil. Postupně Drtikol objevuje další významné médium – světlo, které mu v kombinaci s přísně geometrickými, statickými architektonizujícími předměty umožňuje v konfrontaci s lidským aktem vytvářet originální a nevšední obrazy, postupem času stále abstraktnější. Ve 30. letech vznikla série fotografií, v nichž je živý model suplován aranžovanými siluetními figurami ve spojení s výraznými světelnými efekty. Podle autorových slov si stylizací ženských proporcí „…zidealizoval tělo a vytvořil svůj typ.“ Stal se tak režisérem svých vlastních vizí, autorsky zpracovaných od námětu, materiálu až po výsledný obraz. Závěrečnou etapu Drtikolovy tvorby ovlivnil zájem o filosofii, křesťanskou víru a buddhismus. V těchto intencích vznikl soubor fotografií čistě abstraktní formy – Svět duše, kde se lidský duchovní potenciál promítá do světa geometrických segmentů a jiných prvků, jež jsou samy zdrojem světla. Následuje nevyhnutelné – konec fotografie. Drtikolův odkaz zahrnuje kolem pěti tisíc fotografií, obrazy, kresby a grafiky, několik plastik a designérských návrhů. Kurátor současné přehlídky, Jan Mlčoch, se věnuje zpřístupnění Drtikolova díla systematicky a je i autorem reprezentativní publikace vydané UPM. Autorem architektonického řešení výstavy je architekt Emil Zavadil. Součástí expozice je i projekce dokumentárního filmu František Drtikol režiséra Jiřího Holny. Ve studovně knihovny UPM je po čas výstavy umístěno Drtikolovo portfolio, nově vydané z původních negativů Českým centrem fotografie. Tradičně je pro návštěvníky připraven aktivní program přímo ve výstavním sále. Výstava potrvá do 6.6.2004. Bližší informace o výstavě na adrese: communication@upm.cz nebo vorlickova@upm.cz. Publikace je možné zakoupit přímo na výstavě nebo objednat na adrese: marketing@upm.cz nebo meissnerova@upm.cz.Bez názvu, 1919, UPMFrantišek Drtikol : Fotografie 1918-1935>Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze >ulice 17. listopadu 2, 110 01 Praha 1>od 18. března do 6.června 2004>vstupné: 60 Kč, snížené 30 Kč
