Fenomén Ještěd
Poslední prázdninovou Architekturu věnuji knize, která právě vyšla. Jmenuje se Fenomén Ještěd a pojednává o snad jediné stavbě naší komunistické éry, která získala mezinárodní věhlas a stala se natolik populární (dnes bychom řekli kultovní:-)), že se dostala na suvenýry, ba i do znaků měst a kraje a dokonce existuje kondom ve tvaru Ještědu (německy se hora mimochodem nazývá Jeschken). Knihu velmi pečlivě připravil fotograf Jiří Jiroutek. Přináší komplexní informace - o historii starších staveb na temeni kopce nad Libercem, o soutěži na nový vysílač a horský hotel, o vítězném návrhu architekta Karla Hubáčka (*1924) ze SIALu, o realizaci technicky unikátní konstrukce, kterou staticky navrhli Zdeňkové Zachař a Patrman, o finesách projektu, který autorovi přinesl mezinárodní Perretovu cenu.
Zdeněk Lukeš , 30. 8. 2005
Jste-li na Ještědu, připadáte si jako v raketě, což posiluje i vnitřní design Otakara Binara (zachovaný bohužel jen torzálně) i výtvarná díla, jako je betonová stěna se skleněnými prvky prof. Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové. Pro restauraci a hotel ovšem bylo navrženo i speciální nádobí, potahy atd., jak dokumentuje knížka, která si drží výtvarnou čistotu a prezentuje převážně dobové fotografie, např. od Pavla Štechy (viz též zde). Texty jsou v češtině, angličtině a němčině. Jsem rád, že jsem mohl ke knížce napsat úvodní stať, v níž vzpomínám na setkání se skvělým člověkem a Bohem nadaným architektem Karlem Hubáčkem. Všechny obrázky nejsou z knížky - některé jsem pořídil během své nedávné návštěvy k 30. výročí otevření. Potěšilo mne, že kopec žije, bylo tu mnoho lidí, večer se promítal film a silueta věže získala dokonce slavnostní barevné nasvětlení. Přítomný kolega David Vávra mi sdělil, že ve věžním hotelu už několikrát přespal, což jsem mu upřímně záviděl. Psáno pro Neviditelného psa.
