Experiment bez jasné funkce. V Belgii na poslední chvíli zachránili starou psychiatrickou léčebnu před demolicí
Reprezentativní historická budova psychiatrické léčebny v jedenáctitisícovém belgickém městě Melle byla již připravena k demolici. Nakonec se ale vše obrátilo a uznávaní belgičtí architekti ze studia architecten de vylder vinck taillieu navrhli její transformaci. Vznikl experimentální prostor balancující na hraně mezi interiérem a exteriérem, jehož funkce se může přizpůsobovat aktuálním potřebám léčebny. Projekt postoupil mezi šestici finalistů v rámci letošního ročníku Ceny Evropské unie za současnou architekturu Mies van der Rohe Award.
Vojtěch Eliáš , 4. 12. 2019
V belgickém městečku Melle na severozápadě země se rozprostírá rozlehlý areál psychiatrické kliniky Caritas. Areál začal vznikat už v 19. století a ve své době se jednalo o dosti pokrokové zařízení. Tvoří jej několik volně stojících pavilonů rozprostřených po ploše parku na okraji lesa. Budovy pro léčbu duševně nemocných však postupně přestaly odpovídat standardům a potřebám vyvíjejícího se zdravotnictví. Jednotlivé stavby areálu byly proto od 50. let postupně demolovány a nahrazovány novými budovami. V roce 2014 pak hrozila demolice také původní reprezentativní vile, kterou ovšem na poslední chvíli zastavil nový ředitel léčebny – a to dokonce již po zahájení prací na odstranění budovy.
„Změna je nevyhnutelná. Zdravotní péče se proměňuje. Tyto změny již areál podstatně přeměnily. A areál se bude měnit tím víc, čím více změn se ve zdravotní péči objeví. To, co se už v areálu změnilo, byla ve své době asi správná věc. Asi. Je potřeba, aby změny, které zde proběhnou do budoucna, byly rovněž správné. Bez diskuzí,“ říkají architekti k projektu.
Více k tématu
Koncept architektonického návrhu zachovává budovu ve stavu před plánovanou demolicí. Cílem bylo maximální otevření budovy – a to jak vertikálně, tak i horizontálně. V některých částech chybí střecha, parapety byly výrazně sníženy a dešťová voda se vsakuje do štěrku v přízemí budovy. Díky tomu mohou konstrukcí procházet sluneční paprsky, zdmi prorůstat břečťan a v krovech hnízdit ptáci. Budova tak stojí na rozhraní otevřeného a uzavřeného prostoru, je o experimentální prostor pro jednoznačného využití. Na přípravě projektu spolupracovaly nejrůzěnjší organizace, ale i zaměstnanci léčebny včetně pacientů a jejich rodin.
V budově nenajdeme žádné dveře, jen otvory připomínající původní členění budovy. Veškeré nové zásahy a opravy jsou provedeny v betonu doplňující cihlu jakožto původní stavební materiál vily. Drobné kovové detaily jsou natřené na zeleno, stejně tak jako i nosné trámy dřevěných podlah ve vyšších patrech. Původní dřevěné podlahy byly lokálně zachovány, postupně ale ani ty neodolají zubu času a budou nahrazeny.
V interiéru nalezneme trochu překvapivě různě velké skleníky sloužící jako uzavřené místnosti, v suterénu pak vzniklo auditorium. Časem je nahradí malá pop-up kavárna. Budova nemá předem daný konkrétní účel, zatím slouží pacientům, návštěvníkům i zaměstnancům jako prostor pro odpočinek, přemýšlení a setkávání. Další využívání má najít letní škola, při které budou budoucnost budovy diskutovat opět všichni, kteří ji už dnes navštěvují.
Jeden z autorů projektu, belgický architekt a profesor na škole architektury ETH v Curychu Jan de Vylder bude přednášet ve čtvrtek 5. prosince 2019 v pražském kině Světozor, čímž završí celoroční cyklus přednášek Belgická inspirace od spolku KRUH.
- Země: Belgie
- Město: Melle
- Ulice, číslo: Caritasstraat
- Datum projektu: 2014
- Realizace: 2017
- Užitná plocha: 1 800.00m2
