ERA21 3/2005 - Názor na architekturu
Součástí našeho pohledu na dění ve světě je předpoklad, že tón určuje centrum a periferie ladí svoje instrumenty, aby se alespoň v posledním taktu mohla přidat k hudebním prominentům. Mnohdy ale k pobavení obecenstva, které se škodolibě pochechtává, že šumaři z periferie hrají o dvě doby pozadu. V mentální výbavě obyvatele regionu se postupně zabydluje seberegulační mechanismus, který plány kulturních a jiných počinů při jejich realizaci přistřihuje do výrazu, který lokálního diváka nepopudí a zkušeného utvrdí v jeho představě o výskytu uměleckých zážitků v kulturním prostředí. Každá snaha o inovační počin se zdá být stejně marná jako herecké výkony v oblastních divadlech.
Rostislav Koryčánek , 16. 6. 2005
Nejúčinnějším obranným manévrem může být sázka na tradici. Gustav Mahler se s protivenstvím vůči své tvorbě vypořádal výrokem, podle něhož je ale tradice jen dobře ustrojená lenost. A v případě, že při výměně celých skupin obyvatel původní tradiční projev zaniká a nový nikdo neutvoří, začíná být skutečně ouvej. Naštěstí diagnóza není tak jednostranná a výjimky potvrzují pravidlo. Centrum můžeme zjednodušeně charakterizovat jako místo hojnosti všeho. Je magnetem, který na své okolí působí jen stěží zvladatelnou přitažlivou silou. V jeho magnetickém poli se tetelí investiční kapitál, společenské celebrity, výkvět inteligence i byznysu, stejně jako výlupci vší špatnosti. Čeho přebývá v centru, toho se nedostává v regionu. Žít v regionu znamená na mnohé z velkého světa rezignovat, k jeho odéru přičichnout jenom prostřednictvím masmédií nebo se v horším případě pokusit jeho velikost imitovat v neboze malých kulisách. Stačí přitom pouze pootočit hranol optiky, aby se z nedostatku stala přednost. I když centrum disponuje silným energetickým nábojem, velmi jednoduše se vyčerpává samo sebou. Realizace projektů všeho druhu je vyživována zdánlivě nikým a ničím nelimitovanou dávkou svobody. Šalba z přemíry možností je vyvažována tuhostí osobních vazeb, na které je nutno se napojit, nebo které je nutno překonat na cestě za vytyčeným cílem. Osobní úspěch je do určité míry podmíněn schopností osvojit si manýru toho, co je vhodné, a při tom za všech okolností zůstat stále ve střehu. Mimo centrum platí také přísný dohled společenských konvencí a bylo by iluzorní myslet si opak. Přesto ten, kdo se vydá do regionu, může kromě vůně spálené bramborové natě pocítit meziprostor svobody, který vzniká poté, co z ničeho nic padá závaznost pravidel fungujících v centru. Toto malé vyšinutí z vazby je substrátem, na kterém se může dařit neotřelým přístupům, úvahám a myšlenkovým konstruktům. Jedinečnost tohoto substrátu je odvozena od skutečnosti, že region je prostředím, které díky své mimoběžnosti od chodu centra poskytuje čas k věcem přistoupit jinak. Obvykle se tak děje bez většího zájmu místního publika, ale velikost potlesku není obecně vždy mírou kvality. Periferie je závislá na centru, ale vztah závislosti platí i naopak, neboť centrum poskytuje návod, region kyslík. Produktem mimochodnosti je také Era 21, která mohla vzniknout mimo jiné díky tomu, že nikdo ze zúčastněných neměl představu, jak velké úsilí je spojeno se snahou udržet naživu odborný časopis. Podoba, jakou nabyla současná Era 21, je podstatnou měrou dána tím, že vzniká na mediální periferii a mimo dosah zájmových skupin. Ohlas, který mohla Era 21 zaznamenat i v centru dění, nasvědčuje tomu, že poskytuje vyhledávaný alternativní pohled na svět architektury. O to zajímavější se jeví skutečnost, že redakce časopisu bude v nejbližší době významně doplněna novou posilou, která přichází z centra – nalezený rytmus časopisu bude podpořen dobře znějící basovou linkou nových impulzů.
Z obsahu čísla 3|05:
REALIZACE>Rekonstrukce a dostavba výrobního areálu v Hodoníně: P. Keil, M. Steinbachová, J. Hofman>Konverze průmyslového objektu v Ostravě: R. Kolařík, L. Kolaříková /RKAW, Roman Kuba /Atelier Simona Group>Administrativní budova v Opavě: Tomáš Bindr>Administrativní a výrobní objekt firmy Liftcomp v Ostravě: J. Zelinka, D. Wittassek /Atelier 38>2X9bytové domy v Polici nad Metují: David Chmelař>Rodinný dům „Plecháč“ v Humpolci: OK PLAN architekt>Obchodní a obytná budova Maksimilijan v Celji: Nande Korpnik>DOK – dvojdům v Klosterneuburgu: querkraft architektenROZHOVOR, TEORIE, STUDIE>Architektura v regionech – anketa>Krajiny na kraji: Vladimír Czumalo>Regionalismus v architektuře: existují vůbec regiony?: Michal Janata>Architektura v národě chatařů a chalupářů: Vladimír Czumalo>Architektura na severovýchod od ráje?: Martin Strakoš>Architektura decentralizace: Helena ŠpánkováMATERIÁLY & KONSTRUKCE>Československé opevnění v historických souvislostech: Leonard Hobst, Martin Ráboň>Výstavba československého pohraničního opevnění: Oldřich Gregar, Martin RáboňTRENDY &TECHNOLOGIETEMATICKÁ PŘÍLOHA>Použití izolačních materiálů v konstrukcích plochých střech: J. Zach, R. Steuer, J. Plachý>Inteligentní fasády: Jiří Sedlák
