Dům s geniem loci ošuntělé periferie

Je trochu retro, ale přesto chce být současný. Velikost zastavované parcely odpovídá dvěma až třem typickým žižkovským domům. Návrh proto rozděluje nový objem na 2 domy, které jsou téměř identické. Opticky se liší v použití barevného odstínu. Hlavní jižní a zadní severní fasáda je pojednána v tmavších odstínech. Vnitřní fasády jsou s ohledem na značně omezenou prosvětlenost bytů bílé. Hlavní fasáda domů je členěna rastrem, který je odrazem vnitřní dispozice.

Proporce oken se přizpůsobují tradičním rozměrům oken, které jsou typické pro původní zástavbu v okolí. Vodorovné členění fasády naznačují horizontální subtilní římsy z plechu vloženého do zateplovacího systému fasády. Výrazným prvkem na čelní fasádě je dlouhý, vysunutý balkon v 5.np se zábradlím. Navozuje dojem horizontální římsy. Vzor zábradlí má ambici evokovat tradiční motivy inspirované ručně kovanými prvky pražského stavitelství přelomu 19. a 20. století.

Místo objektu je na poměrně frekventované městské ulici. Kvalita místa spočívá v těsné blízkosti parku Vítkov na severní straně objektu, spolu s atraktivní, nově zbudovanou cyklostezkou, která nahradila bývalou trať ČD. Návrh proto vkládá do přízemí domu nový průchod, jako jasné gesto propojení s touto hodnotou. Průchod zároveň plní funkci prostorného vstupu (jakéhosi předpolí) do obou částí domu a cloní tak vstupní pasáže domu od frekventované ulice. Je rozšířením společných prostorů rezidentů.