Dřevěný kostel nasvícený nebem

Soubor budov zahrnuje několik provozních celků, mezi které patří protestantské komunitní centrum, zvonice, malá privátní modlitebna a kostel. Vše je uskupeno na vyvýšené travnaté ploše dokola obklopené vzrostlými stromy.

Centrální loď kostela je lemována dvěma nízkými křídly, která jsou při modlitbě oddělena dřevěnou stěnou. Ta se ale po obou stranách oltáře může otevřít. Návrh kostela tak transformuje klasické rozvržení baziliky do malé moderní modlitebny. Boční lodě pojaly sakristii, společenské místnosti, hudebnu a kuchyň. Nad foyer je zřízena stupňovitá galerie, jež nabízí další místa k sezení, tentokrát z trochu jiné perspektivy.

Stěna za oltářem je z barvených dřevěných prken, která postupně ztrácí na intenzitě barev. Dřívka u stropu (nebe) mají pouze slabý nádech původního odstínu. Struktura dřevěných prkýnek nabízí i zajímavou hru stínů, jež se směrem nahoru také vytrácí.

Dřevo je použito i v exteriéru budov, kde jsou prkna vyskládána do diagonální struktury. Hmotově roztříštěné budovy se tak díky sjednocenému opláštění stávají celkem. Oproti exteriéru je dřevo uvnitř světlejší, nosná konstrukce z lepených dřevěných rámů je plně odkryta a svou velkorysostí a vertikalitou připomíná gotický opěrný systém.

Architekti si v interiéru hráli nejen se dřevem, ale také s přirozeným osvětlením. Hlavní chrámová loď má pouze dva okenní otvory. Ten nejvýraznější je umístěn ve střeše nad oltářem, vzniká tak velice duchovní a náboženská atmosféra. Druhé okno je za galerií, celý prostor je tak prosvětlen i do šířky.