EXPO 2025 v Ósace se nachází na umělém ostrově Jumešima, kde po dobu 184 dnů bude vystavovat 158 států světa.
Foto: BoysPlayNice
1/14
Český pavilon je postaven z dřevěných CLT panelů - do Japonska putovaly z továrny ve Ždírci nad Doubravou. Stavbu navrhli Michal Gabaš, Tomáš Beránek a Nikoleta Slováková z Apropos Architects spolu s Terezou Šváchovou.
Foto: BoysPlayNice
2/14
Nebylo snadné získat pro stavbu povolení - bylo třeba dokázat, že stavba odolá zemětřesení o síle 7,3 stupňů. „Úřady nám nic neodpustily," píší architekti z Ósaky, kde se zúčastnili zahájení.
Foto: BoysPlayNice
3/14
Od vchodu stoupá člověk po ochozu směrem vzhůru až do výše čtvrtého patra. „Zdánlivě nekonečný pohyb po úzké spirále je působivý. V některých místech se koridor výrazně rozšiřuje – jakoby ‚nadechne‘,“ píší Apropos Architects.
Foto: BoysPlayNice
4/14
Na fasádě je umělecké sklo: „V každém světle a denní době vypadá trochu jinak a v interiéru vytváří unikátní prostředí – hru světla,“ píší architekti.
Foto: BoysPlayNice
5/14
Stěny koridoru pokrývají kresby od Jakuba Matušky aka Maskera.
Foto: BoysPlayNice
6/14
Co na jejich stavbě baví samotné architekty? „Krásný je moment příchodu na střešní terasu, ze které je celé EXPO jako na dlani.“ Je tu vidět na hladinu moře a na okolní pavilony – řada z nich je rovněž ze dřeva.
Foto: BoysPlayNice
7/14
Největší stavba je Grand Ring, dílo japonského architekta Sou Fudžimota, která obkružuje celý areál. Má vnitřní průměr 615 metrů, takže povolaní komisaři z Guinessovy knihy rekordů ji uznali jako největší stavbu ze dřeva na světě.
Foto: Zhu Yumeng
8/14
Další dřevěnou strukturou je pavilon Uzbekistánu. Mnoho států nevyužívá vlastních architektů, ale najímá si je v západních zemích – uzbecký pavilon navrhl Atelier Brückner ze Stuttgartu, který vytvořil už několik prestižních muzeí.
Foto: Atelier Brückner
9/14
Je to odkaz na přístřešky, které kdysi stály podél hedvábné stezky přes uzbecké území. Dřevěná konstrukce vyrůstá z cihel, které symbolizují půdu.
Foto: Atelier Brückner
10/14
Pozoruhodná je dřevěná konstrukce Bahrajnu, která připomíná loď a tamní mořeplavecké tradice. Také ostrovní království vsadilo na zahraniční tvůrce, pavilon navrhla architektka Lina Ghotmeh a její studio Lina Ghotmeh-Architecturear, které sídlí v Paříži.
Foto: Iwan Baan
11/14
Kuriózní dřevěnou stavbu představuje Rakousko. U vstupu do jeho pavilonu stojí mohutná spirála, která symbolizuje melodii. Jsou na ní poházené noty z Ódy na radost v rakouských národních barvách. Navrhl ji ateliér BWM Designers&Architects z Vídně.
Foto: BWM
12/14
Hvězda japonské architektury a designu, firma Nendo vedená designérem Oki Satem, vytvořila pavilon Japonska. Je rovněž z CLT panelů. Zůstaly však vcelku a po skončení výstavy se mají vrátit zpět do prodeje a znovu využít.
Foto: Ministerstvo průmyslu a obchodu Japonska
13/14
Má to symbolizovat koloběh věcí - stejně jako kruhový tvar pavilonu. EXPO 2025 má být „laboratoří pro budoucí společnost“. Třeba v ní opravdu bude fungovat cirkularita a opakované využívání zdrojů, namísto jejich znehodnocování. Je to optimistická vize.
Foto: Ministerstvo průmyslu a obchodu Japonska
14/14