Diskuze New Face of Prague

Akce proběhla ve velmi elegantní přestavbě půdní vestavby starého domu ve dvoře Betlémské kaple. Organizaci zařídila Kontaktní kancelář města Vídně Compress společně s GJF.

Zahájení provedl ředitel GJF Daniel Merta, ve vysvětlení projektu a naznačení souvislostí mezi Prahou a Vídní pokračoval ředitel Compressu Jan Krčmář. Na jeho oficiální úvod navázala na danou problematiku výživná diskuze, do které se zapojili i pozvaní novináři. Přečtěte si níže výcuc z diskuze:

Jan Krčmář (Compress):

Cílem NFoP je prezentovat v Praze město Vídeň a naopak. Například nyní probíhá na ČVUT v pražských Dejvicích výstava O Rudé Vídni, která zachycuje přístup v bydlení k sociálně slabším obyvatelům. Vídeň si musí uvědomit, že zde už není Železná opona a že kolem Vídně je spousta perspektivních a proto se musí hodně snažit, aby si udržela svůj status oblíbeného evropského města.

Daniel Merta (GJF):

V Praze chybí kompletní nabídka služeb a informací pro turisty. Bohužel radní nemají v této oblasti dostatečný zájem, přestože jim např. GJF nabízí podporu. Výstava New Face of Prague ani nebyla v Českém domě v Bruselu, i když zde byla iniciativa. Nebo jiný příklad – ze strany Vídně chtěli v Praze zorganizovat architektonický workshop, ale Praha odvrátila tvář.

Jan Krčmář:

Na druhou stranu některé odbory ze strany Prahy vzhledem k Vídni fungují. Přesto Brno funguje lépe.

Daniel Merta:

Např. na zahájení jedné akce s Hamburgem se ani nikdo ze zastupitelů Prahy neobtěžoval na akci dostavit a oficiálně ji podpořit.

Jan Krčmář:

Zastupitelé a politici nechtějí jezdit hlavně před volbami, aby nikdo nekritizoval jejich cestovní náklady (pozn. autora: což je v ČR trvalá situace).

Osamu Okamura (šéfredaktor časopisu ERA21):

Problém je i v tom, že oficiální česká scéna nespolupracuje s hlavními českými architekty ani nepodporuje určitý architektonický styl nebo vizi.

Jan Krčmář:

Historie se opakuje. Politici se neumějí vyjádřit lépe, než před 100 lety ve Vídni při představení Loosova obchodního domu Goldman & Salatsch. Nejlépe to dokazuje český prezident Václav Klaus. Dále chybí ochota jít proti proudu a myslet na budoucnost (pozn. autora: další rys českého národa jako takového). Tyto tendence se projevují i ve Vídni – při vybudování cyklostezek s tím nikdo nesouhlasil, a dnes na to Vídeňané nedají dopustit. Vídeňské mrakodrapy znamenají stejný problém (pozn. autora: Praho, probuď se! Inspiraci najdeš od Vídně přes Paříž až do Barcelony...).

Osamu Okamura:

Vídeň vyhrává soutěže o nejpříjemnější evropské město, kde se hodnotí spousta kategorií. Vídeň oproti Praze např. investuje do sociálního bydlení, na kterém si zakládá a prezentuje se jím. Praha se příliš zaměřuje na luxusní byty a hotely.

Daniel Merta:

Vídeň přemýšlí koncepčně. Snaží se dát život širšímu prostředí – starému i novému městu, a hlavně, tato snaha je politicky podpořena. Například Hamburg má také koncepci.

Jan Krčmář:

V Česku chybí podpora lidí. Ve Vídni jsou zakotvené demonstrace jako silné a účinné vyjádření národa.

Jakub Potůček (Muzeum umění, Olomouc):

Problém je v ignoraci architektury společností i vládou. Například zboření obchodního domu v Liberci, nebo záchrana pražského Máje na poslední chvíli. Totální ignorace.

Daniel Merta:

Národní galerie nefunguje jako instituce v zahraničí. Měla by být velkým polem pro tvorbu dialogu, tlačit na město a ukazovat mu kulturní možnosti. Má u nás vůbec někdo vymyšlený program kultury a urbanismu?

Jakub Potůček:

Zaostáváme i z energetického hlediska, i když se to pomalu posouvá vpřed. Největší investice jdou do provozu budovy, a v ČR se jen výjimečně staví energeticky úsporné velké projekty.