Devět milionů prázdných domů mají v Japonsku. Jde jim vrátit život?
V Japonsku je každý čtrnáctý dům prázdný, rozpadá se, chátrá. Je složité je zbourat i prodat. Je to problém, a hledá se řešení. Jedno nabízí malý podnik jménem Roovice. „Chceme opuštěným domům vrátit duši,“ říká Giulia Taverna. Při pobytu v Praze nám popsala jak.
Karolína Vránková , 19. 8. 2024
Japonců ubývá – očekává se, že v roce 2100 jich bude polovina (123 milionů dnes, 63 milionů o století později). Mění se také styl života, a tak se lidé raději stěhují do moderních bytů. Udržovat, prodat, dokonce i zbourat starý dům je složité, drahé a brání tomu různé daňové a právní překážky. A prázdných domů je stále víc. Podle aktuálních čísel japonské vlády, o nichž psala japonská média, je jich přes 8 milionů. Nejvíc na venkově, kde se vylidňují a zanikají celé vesnice. Zhruba milion prázdných domů je ale i v hlavním městě Tokiu. Japonský název pro chátrající prázdné domy je akiya, a je to problém. Šíří kolem sebe atmosféru zániku a ubírají na hodnotě i dobrým čtvrtím města.
Nobujuki Fukui viděl ve starých domech něco jiného, než ruiny. „Má rád staré řemeslo, stavební postupy, detaily,“ vysvětluje Giulia Taverna, italsko-česká absolventka japanistiky, která pro něj pracuje a při pobytu v Česku nás seznámila s jeho činností. Ve starých opuštěných domech nacházel ruční práci, tradiční stavitelské postupy, sympatické měřítko, prostě kvalitní bydlení s kouzlem. Chtěl ho odkrýt a poskytnout lidem. Založil na tom podnikání svojí firmy Roovice a staré domy začal rekonstruovat trochu jinak, než ostatní. Nešlo mu o to všechno vyházet a udělat znovu, ale naopak toho vyměnit, co nejméně.
Později své podnikání ještě rozšířil, majitelům opuštěných domů nabízí, že se postará také o ekonomiku rekonstrukce a pronájem. Funguje to takto: majitelé domu kontaktují jeho firmu. Ta dá dům do pořádku a pak ho pronajme. Deset procent nájmu posílá majiteli nemovitosti na daně a další náklady, zbytek jde jeho firmě. Pronájem trvá několik let – dle dohody s vlastníkem většinou šest až osm. Za tu dobu se vrátí peníze vložené do rekonstrukce. Pak firma vrátí dům majiteli a ten se sám rozhodne, co s ním bude dál. Projekt oprav a pronájmů nese název KARIAGE.
S tímhle podnikáním začal Nobujuki Fukui v roce 2015, ale zpočátku mu prý lidé moc nedůvěřovali. „Teď už máme hodně referencí a můžeme ukázat, že to funguje,“ vysvětluje Giulia Taverna. Stačí se podívat na jejich instagramový účet, kde se vyskytují interiéry, v nichž fúzuje a prolíná se staré a nové a vzniká osobitý styl.
V posledních letech se také změnilo uvažování lidí, kteří staronové interiéry oceňují. „Stává se z toho trend. Zatím jen pro určitou skupinu lidí, ale i to je pozitivní,“ říká Giulia Taverna. Také ji zaujaly interiéry od Roovice nejdřív na Instagramu. „Když jsem to viděla, hned jsem napsala, jestli nemají práci,“ směje se. Začala se starat firmě o public relation a pozoruje také, jak se zájem o jejich podnikání zvyšuje.
Než se ovšem ze starého opuštěného domu stane lákavé bydlení připravené pro realitní trh, je potřeba dost energie architektů i stavařů. „Spoustu domů nám lidé dají se vším, co je uvnitř, jsou to takové časové kapsle,“ říká Giulia Taverna. Ukazuje fotografie domů nacpaných harampádím – takhle nemovitost často převezmou dědicové. Hromady věcí, které naplní každou místnost, popírají veškeré představy o minimalistickém bydlení Japonců.
„Japonská společnost je ve skutečnosti velmi konzumní, lidé si kupují spousty věcí, které použijí třeba jen jednou za život,“ říká Giulia. Likvidace odpadu je přitom v Japonsku velmi drahá, takže jen vyklidit dům je velká investice.
Dále lidé z Roovice vytipují prvky, které dávají domu charakter. „Snažíme se zachovat vše, co jde. Třeba i oltářík na uctívání předků,“ vysvětluje Giulia. Někde ponechají také prostor pro vlastní kreativitu nájemníka, může si dotvořit třeba kuchyni.
Více k tématu
Dům za sto tisíc
Miliony prázdných domů po celém Japonsku lákají různé podnikatele i podnikavce. Existují například realitní servery, zaměřené na jejich prodej, a nabízí domy v přepočtu za 100 tisíc korun (4 tisíce dolarů). Je to lákadlo hlavně pro cizince. Jenže proces nákupu je složitý, rekonstrukce drahé, japonské zákony nepřehledné. Navíc mnoho z nemovitostí je v opuštěných, vymírajících venkovských lokalitách; je to prostě řešení spíš pro dobrodruhy. Roovice je trochu jiný případ. Orientují se na nemovitosti v Tokiu a okolí, jejichž potenciál je velký, stačí ho jen odhalit. „Chceme staré domy znovu oživit, protože vidíme, že mají duši. Na rozdíl od mnoha projektů, které se v Tokiu staví teď,“ uzavírá Giulia Taverna.
