Co s novodobými památkami?

Vila Müller, Vila Tugendhat (kromě té opravy), celý Kotěra, Gočár, Janák, velkým „objevem“ posledních let je Emil Králíček, jako národní poklad si hledíme staveb rondokubistických (jaký humbuk byl kolem Myšáka ve Vodičkově), pak se zaměřujeme na určité celky a děláme z nich psané i nepsané architektonické rezervace – Baťův a Gahurův Zlín, pražská Baba, Výstaviště pražské i brněnské; na milost byly dějinami umění vzaty stavby socialistického realismu, byť jejich ochrana je zatím sporadická a omezila se dosud jen na přísnou rekonstrukci hotelu Internacional. Policejní ředitelství v MělníkuVýstavnická scéna nedávno otevřela téma umění mladšího – bytová kultura 70. let a pobruselský styl let šedesátých, ale o nějakém etablování do širšího památkářského povědomí nemůže být ani řeč, navíc jsou to projekty nedávné a k jejich vyčerpávajícímu zhodnocení je ještě daleko. Co naplat. Porevoluční euforie nám zanechala také mnoho černých skvrn, mezi něž patří až hysterická averze vůči panelové výstavbě 60.-80. let. K objektivnímu vystřízlivění nedošlo ani teď, po dvaceti letech. Nejsme pořád schopni rozlišit zrno od plev, i v této oblasti najdeme produkci lepší, průměrnou a značně podprůměrnou. Nedokážeme si vážit specifik české reakce na zahraniční brutalistické směry, kravská vestavba v hale pražského hlavního nádraží je toho důkazem. Tuto architekturu nečteme, nesrovnáváme. Ta je prostě a priori „hnusná“. Dochází tak postupně k tomu, že celky i jednotlivosti kvalitní – holešovický Parkhotel, sídliště Ládví, začínáme upravovat k obrazu svému. Parkhotel Praha Opava, OD BREDA & WEINSTEINJe pravda, že sídliště musí být i dnes (a hlavně dnes) co nejpraktičtější, stále v nich bydlí velké procento populace, a tak zateplení a hlavně následné natírání a střešní přístavby se staly nutností. I to jde udělat s vkusem, citem pro původní plán (jako naivní altruismus působí v porovnání činnost umělecké skupiny Ládví, která se rozhodla vrátit sídlišti jeho původní podobu a vybavenost – sušáky, stojany na křídy, fungující fontány atd.), původní estetiku a původní fungování. Jak mají dnes sídliště fungovat, když se jejich organizace od dob vzniku nesrovnatelně změnila? Školy a školky jsou měněny na fitcentra, obchůdky a prádelny na bazary, fontánky na skate dráhy. Samozřejmě že velkou měrou je to i vinou neodhadnutí vývoje na straně autorů. Tak se začínají okolo měst utvářet prstence šlehačkových dortů v barvách pistáciové, broskvové, růžové, tyrkysové s nástavci obloučků a věžiček. Opravdu tím děláme sídlištím službu, nota bene těm, která měla být dávno památkově chráněna? Mies van der Rohe - sídliště | siluety moskevských výškových stavebOpakem jsou v úvodu zmiňované ikony. Jsou muzea s prohlídkami skutečně tím nejvyšším cílem, kam památkovou ochranu a provoz moderních architektur směřovat? Je rozdíl mezi Trmalovou vilou, která je díky agentuře Foibos skutečným architektonickým centrem, či Laichterovým domem, sloužící po rekonstrukci svému původnímu účelu, a Müllerovou vilou, která je mrtvým muzeem s přísně organizovanými prohlídkami, skupinami a fatálně neexistujícím jakýmkoli dalším programem diskusí, přednášek, setkání? sídliště LádvíJe tedy cílem památkové péče moderních budov stavbu oživit nebo naopak umrtvit? Je jisté, že některá obnova se vydaří, jiná ne. Zaměřme však svůj zrak přes okraj památkářských příruček a rozhlédněme se kolem sebe. bytová jedotka v Nantes | BrnoOcitli jsme se v dobách novodobého purismu? Vila Müller byla očištěna až na dřeň a uvedena do stavu z roku 1930. Z nově rekonstruovaných zámků a zámečků strháváme jakékoli pozdější vrstvy až k obrazu svému. Tato libovůle se nám vymstí.