Chtěla jsem kuchyň, ve které bude moct vařit celá rodina společně, říká klientka Teď Ateliér
Architektura domovů je specifická disciplína. Architekti do nich chtějí vtisknout své know-how, současně však musí být na stejné vlně se svými klienty. Jedna taková harmonická spolupráce teď proběhla mezi ateliérem Teď Ateliér a rodinou Lenky Stříteské. Vzešel z ní interiér domu s velkou kuchyní, ve které se každou sobotu připravují palačinky.
EARCH.CZ , 24. 10. 2024 / Advertorial
Teď Ateliér založily dvě architektky – Daniela Brožová a Tereza Horáčková – potom, co nasbíraly zkušenosti v zahraničních architektonických ateliérech a měly děti. Ačkoliv vše skloubit musela být velká námaha, dalo jim to cit pro navrhování domovů. Potvrzuje to jejich klientka Lenka Stříteská, která s architektkami dávala dohromady interiéry svého nového rodinného domu, ve kterém s ní a manželem žijí ještě tři děti.
„Největší výzva tohoto projektu byla, aby se Lenka s rodinou mohla nastěhovat do příchodu jejich třetího miminka. Na návrhu interiéru jsme sice pracovali se značnou rezervou, ale nakonec byla největším úskalím pomalá stavební firma,“ vypráví architekta Daniela Brožová a dodává, že to byla právě ženská jemnost vyzařující z její klientky, kterou se s Terezou Horáčkovou snažily do interiérů domu vnést.
V pracích architektek z Teď Ateliér se často objevuje dřevo, kov a kámen, rády mají prý taky beton. Vždy přitom usilují, aby materiály byly použity ve své autentické formě. „Primárně se snažíme vyhnout materiálům, které si hrají na něco jiného. Třeba taková dlažba v dekoru dřeva je pro nás nemyslitelná volba,“ upřesňují svůj postoj. A přesně tak se postupovalo i v domě rodiny Lenky Stříteské. Dřevěné podlahy a vybavení na míru v něm doplňují kovové detaily v černé barvě.
Takovéto materiálové a barevné ladění se prolíná napříč místnostmi. Teď Ateliér navrhoval konkrétně kuchyni s obývacím pokojem, celkový koncept osvětlení interiéru, zádveří, koupelnu a šatnu s ložnicí. A je to právě prostorná kuchyň, kterou Lenka Stříteská označila svým nejoblíbenějším místem v domě. A jak se k její podobě s architektkou dopracovaly? To popsala v rozhovoru.
Co nesmělo chybět ve vaší vysněné kuchyni?
Mou vysněnou představou byla kuchyň bez horních skříněk, ale zároveň s velkým úložným prostorem. Aby měla jinou barvu než bílou a aby její součástí byl materiál TechniStone – to jsem si přála opravdu silně. Všechno se to splnilo a vyšlo nad moje očekávání. Neměnila bych vůbec nic. Co se objevilo navíc, je tzv. „kouzelná skříň“, která má kování udělané tak, aby zavírání skříně zajelo dovnitř a skříňka tak mohla být neustále otevřená. Zároveň, když se zavře, působí kuchyň čistším dojmem a snadno se tak schová i nepořádek.
Jaké jste měla na svou kuchyň požadavky? Skrývá nějaké vychytávky?
Mým hlavním požadavkem byla velká a prostorná kuchyň. Máme tři děti a nejvíc mě baví, jak si v kuchyni při sobotních palačinkách můžeme všichni poletovat a pořád máme dost místa. Dalším požadavkem byla určitě nadčasovost, aby nás kuchyň bavila spoustu let. Jako vychytávku bych asi vyzdvihla to, že i když vypadá velmi jednoduše, skrývá v sobě řadu funkcí a taky toho hodně pojme.
Jaký postup plánování kuchyně byste poradila našim čtenářům?
Můj postup byl takový, že jsem hodně koukala na fotky, zahraniční instagramové profily kuchyní, Pinterest a udělala si nástěnku z toho, co se mi líbilo. Poté jsem to sdílela s architektkou Danielou Brožovou z Teď Ateliér a ona to celé zhmotnila. Zní to jednoduše, ale než jsme došly až k finálnímu návrhu kuchyně, nad plánováním jsme společně strávily hodně času. A jestli bych mohla něco poradit, tak je to právě investice do architekta. Díky tomu máme kuchyň, která je naprosto podle našich představ a celkově dává smysl, ale taky jsme tak zvládli předejít ne málo průšvihům a tím pádem ušetřili i dost financí.
Proč jste si do kuchyně zvolila tvrzený kámen TechniStone? Nad jakými dekory jste uvažovala?
Nejdříve to bylo hlavně o vzhledu. TechniStone byl snad ve všech těch krásných kuchyních, co jsem měla ve své složce v počítači. Potom jsme si načítali i další výhody tohoto materiálu a bylo jasno. Co se dekoru týče, nepřemýšlela jsem nad jinou barvou než bílou. Výběr mi hodně ulehčilo také to, že když jsme začali dekor hledat, tak Technistone odhalilo v kolekci Wilsonart čtyři nové dekory inspirované přírodním mramorem, potom jsme už prakticky vybírali jen z nich. Všechny jsou nádherné! Nakonec jsme se rozhodli pro dekor Calcatta Volegno a kromě kuchyně ho použili taky v koupelně, kde funguje stejně dobře. TechniStone tam máme osazený na velké umyvadlové skříni.
Je něco, co vám v kuchyni chybí?
Přiznám se, že by se mi líbilo dodělat TechniStone ještě ve zmíněné „kouzelné skříni“.
Jaké kuchyňské doplňky – dřez, baterie, digestoř – jste v kuchyni využila?
Kuchyňské doplňky jsme s paní architektkou řešily hodně. Dvířka naší kuchyně jsou osazená dost výraznými dlouhými madly v černé barvě. Černé jsou taky kovové poličky probíhající nad pracovní deskou s dřezem. A právě proto jsme v černé hledaly taky všechny spotřebiče. Najít takové, na kterých by nebyl ani kousek stříbrné, byl docela oříšek. Největší problém bylo sehnat černou troubu s mikrovlnkou. Dřez máme černý granitový, baterii pak Grohe z řady Hard Grphit, kterou jsme použili v celém domě – třeba právě i v koupelně. Digestoř jsme řešit nemuseli, protože tu máme vestavěnou v indukční desce. Což je mimochodem skvělá věc!
Více k tématu
Jaké místo ve svém domě máte nejraději?
Budete se hodně divit, když řeknu, že právě kuchyň? Vlastně je to celá kuchyň s obývacím prostorem, kde trávíme nejhezčí rodinné chvilky. V obývacím pokoji miluji náš prosklený roh s výhledem do zahrady, ve kterém trávím hodně času s naším miminkem, užívám si to tam.
Popsala byste našim čtenářům příběh vašeho domu?
Náš dům je novostavba. Začínali jsme od začátku jak s domem, tak i zahradou. Možná je to pro někoho nuda, ale těch peripetií a náročných situací během stavby bylo víc než dost. Jsem upřímně ráda, že je to za námi a že tady už půl roku bydlíme. Stěhovali jsme se tři týdny před mým třetím porodem, spoustu věcí bylo nedodělaných a bylo to hodně náročné. I když těch nedodělávek, hlavně venku, je ještě hodně, máme se tu krásně a cítíme se tu, i po tak krátké době, jako doma.
