Chaty známých architektů. Vernakulární moderna jako nezmapovaný fenoménem české architektury 30. a 40. let
V díle renomovaných architektů meziválečné moderny najdeme zajímavé realizace chat, letních sídel a menších domů, které v sobě mísí moderní prvky společně s prvky venkovské lidové architektury. Tento fenomén zatím nebyl v rámci historie české architektury dostatečně zmapován. A přesně o to se snaží historik a kurátor Adam Štěch, který je aktivně hledá a navštěvuje.
Jan Bureš , 27. 4. 2023
Velká ekonomická krize třicátých let společně s blížící se druhou světovou válkou měly za následek nedostatek architektonických zakázek především větších projektů ve městech. Na velké stavby zkrátka nebyly peníze a se začátkem války byla zastavena i většina stavební činnosti. To mělo za následek, že se většině architektů dostávaly menší, skromnější zakázky letních sídel, menších rodinných domů a chat, většinou na venkově a na odlehlých místech v přírodě.
Více k tématu
Architektonická moderna se již od začátku třicátých let zabývala charakterem moderní architektury venkova a venkovských sídel. Tento fenomén je také spojen s částečným odkloněním funkcionalismu od pragmaticky vědeckého pojetí architektury charakteristického hlavně pro 20. léta, zpět k přírodě a přírodním motivům a změnou vnímání moderního člověka jako takového. Člověka, který hledá únik před hektičností moderního města v samotě divoké přírody, inspirován motivy známé knihy Walden filosofa Henry Davida Thoreau či dílem amerického básníka Robinsona Jefferse. A atmosféra blížící se války tuto potřebu, utéct nejen před dynamikou moderního světa, ale také reálným nebezpečím válečného konfliktu jen urychlila. To úzce souviselo i se skautskými spolky a trampingem, které právě skrze své činnosti spojené s aktivním pobytem v přírodě v 30. letech nabývala na popularitě.
Menší měřítko architektury těchto odlehlých sídel a její úzký dialog s přírodním charakterem svého okolí přimělo architekty hledat inspirace v tradiční vernakulární architektuře venkova. Minimalistický charakter funkcionalistických vil nahradily volnější, organické formy intimního charakteru, s lokálními materiály a tradičními stavebními technikami.
Na našem území vznikl počet zajímavých realizací podobného typu. Spousta z nich, však není dostatečně nebo vůbec zdokumentována. To je jedna z věcí, kterým se věnuje kurátor a historik Adam Štěch, spoluzakladatel OKOLO, který podobné projekty aktivně vyhledává, navštěvuje, fotí a prezentuje. Představujeme vám ty nejzajímavější příklady podobných realizací u nás, od renomovaných autorů jako Bohuslav Fuchs, Karel Honzík, Lubomír Šlapeta a další. Vybrané projekty jsou součástí většího celku výstavy Mezi přírodou a člověkem: Po stopách organické architektury, která je nyní k vidění ve Winternitzově vile, ve které Adam Štěch mapuje organické projevy moderní architektury od počátku secese, přes F. L. Wrighta, jeho odkaz a následovníky, evropskou meziválečnou modernu až po druhou polovinu dvacátého století.
